Dvořan Nicholas Fouquet zve v roce 1661 francouzského krále Ludvíka XIV. na oslavu dokončení svého zámku ve Vaux-le Vicomte. „Jeho sídlo je lepší než můj palác!“ rozčílí se Ludvík. Zjistí také, že Fouquet zpronevěřil státní peníze. „Do vězení s ním!“ přikáže.
Lovecký zámeček ve Versailles ale nechává přestavět podle Fouquetova vzoru a penězi rozhodně nešetří…
Versailles: Vášeň krále Slunce
Kde: ve Francii, 20 km od Paříže
Kdy vznikl: 1661 – 1688
Rozloha: 18 000 m²
Počet místností: 700
Největší pokoj: Zrcadlový sál 766,5 m²
Co bylo největší láskou francouzského krále Ludvíka XIV. (1638 – 1715)? Není to žádná z jeho milenek, ale Versailles, kde od roku 1682 sídlil.
Nikdo si už nesmí dovolit podobný skandál jako Nicolas Fouquet (1615-1680) proto nařizuje, že žádný dům ve Versailles nesmí být vyšší než zámek! Tvrdí se, že náklady na jeho stavbu byly tak vysoké, že je Ludvík zakázal zveřejnit.
V dobách největší slávy v zámku denně večeří 10 000 dvořanů, z toho 5000 šlechticů. V ložnici Marie Antoinetty se narodilo 19 dětí s královskou krví.
Carské Selo: Dřelo tu celé Rusko!
Kde: v Rusku, 25 km od Petrohradu
Kdy vznikl: 1710 – 1840
Rozloha: celá vesnice 3 000 000 m²
Počet místností: nejznámější Kateřinin palác (podle Kateřiny I.) má 58 (30 přístupných)
Největší pokoj: Velký sál v Kateřinině paláci 180 m²
Evropští panovníci dostávají v 18. století „versailleský komplex“. Nejsilnější záchvat mají ruští carové.
Nestačí jim jedna budova, Petr I. Veliký (1672 – 1725) chce v roce 1710 celou carskou „vesnici.“ Nechává svážet tisíce nevolníků z celé země, kteří do úmoru dřou na stavbách.
Na ozdoby v nejskvostnějším Kateřinině paláci spotřebují 100 kg čistého zlata. V roce 1837 začíná stavba carskoselské železnice a koncem 19. století se Carské Selo stává prvním elektrifikovaným městem v Evropě!
Buckinghamský palác: Královna udělala pořádek
Kde: ve Velké Británii, v Londýně
Kdy vznikl: 1703
Rozloha: 12 960 m²
Počet místností: 775 pokojů
Největší pokoj: Taneční sál 740 m²
V roce 1761 kupuje palác anglický král Jiří III. (1738 – 1820) pro svoji manželku Charlottu. Prvním panovníkem, který tu bydlí, je ale teprve královna Viktorie (1819 – 1901).
Dům je ovšem ve špatném stavu, například krby kouří tolik, že se v místnostech vůbec nedá být. Viktorie ale nařídí rychle všechno dát do pořádku a v roce 1837 se stěhuje. Už o rok později se zde koná první velký ples u příležitosti její korunovace.
Schönbrunn: Císař předvádí zvěřinec
Kde: v Rakousku, ve Vídni
Kdy vznikl: 1696 – 1700
Rozloha: 9 625 m²
Počet místností: 1441 pokojů (přístupných 45), některé z nich se pronajímají jako 190 obecních bytů
Největší pokoj: Velká galerie 400 m²
Ani Habsburkové se nenechají zahanbit, proto císař Leopold I. (1640 – 1705) nechává stavět zámek, který Marie Terezie (1717 – 1780) později prohlašuje za svoji rezidenci.
Musí se tu ubytovat celý její dvůr, který tvořil 1500 osob. Už v roce 1752 tu František I. Štěpán Lotrinský (1708 – 1765) předvádí několika vybraným šlechticům nový park o rozloze 1300 m², kde bylo 12 pavilonů pro zvířata.
Vytvoří jedno z prvních ZOO na světě v dnešním smyslu tohoto slova, v roce 1770 je tu k vidění první slon, rok poté i vlci a medvědi
Alhambra: Označili si ji dlaní
Kde: ve Španělsku, v Granadě
Kdy vznikl: 1328 – 1527
Rozloha: 142 000 m2
Počet místností: centrální palác má 29 místností
Největší pokoj: Sál velvyslanců 127,69 m2
Španělský skvost islámské kultury, sídlo muslimských králů stojí na kopci z červené hlíny, proto také dostal jméno arabské jméno El-Hambra, Červený hrad. Má 23 věží a 4 brány.
Dokončen byl během vlády Muhammada V. (1353 – 1391), později v roce 1527 přistavěl španělský král Karel V. (1500 – 1558) svůj palác. Maurští tvůrci nenechali na stavbě žádný podpis, kromě otisku své dlaně.
Z původního nábytku tu najdeme jediný, zato vzácný kousek – 1,3 metru vysokou maurskou vázu pocházející z roku 1320.
