Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi.
Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky.

Blaník a Říp patří k místům, jejichž význam daleko přesahuje jejich nadmořskou výšku. Podle známé pověsti odpočívá v nitru Blaníku vojsko svatováclavských rytířů, které vyjede české zemi na pomoc, až jí bude nejhůře.
Říp je zase spojen s legendárním příchodem praotce Čecha. Právě z jeho vrcholu měl spatřit krajinu, v níž se rozhodl se svým lidem usadit. Dnes je možné obě bájné hory propojit vlastními silami. A nejde přitom jen o jednu trasu, kterou se poutník zase vrátí zpátky.
Přes Sázavu a Starou Boleslav
První Poutní cesta Blaník–Říp byla otevřena v roce 2019. Její přibližně 200 kilometrů dlouhá trasa vede východně od Prahy a je rozdělena do sedmi etap.
Začíná u Blaníku a pokračuje přes Český Šternberk, Sázavu, Kouřim, Sadskou, Starou Boleslav a Mělník až k Řípu. Na cestě se tak střídá příroda s místy úzce spojenými s českou historií.
Jedním z nich je například Stará Boleslav, kde byl podle tradice zavražděn kníže Václav.
Samotný cíl pak těžko může být symboličtější. Na vrcholu Řípu stojí románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha a před poutníkem se otevírá krajina, kterou české pověsti spojují se samotnými počátky našeho národa.
Zpátky úplně jinou cestou
V roce 2022 přibyla druhá trasa, tentokrát Poutní cesta Říp–Blaník. Rozhodně ale nejde jen o stejnou cestu absolvovanou opačným směrem.
Vede západně od Prahy, měří necelých 300 kilometrů a společně s první trasou vytváří pomyslný okruh kolem hlavního města.
Poutníci na ní procházejí například přes Libušín, Křivoklát, Beroun, Svatý Jan pod Skalou, Karlštejn, Mníšek pod Brdy, Kamýk nad Vltavou, Sedlec-Prčice a Miličín. Putování nakonec uzavírá výstup na Velký Blaník.
Obě cesty přitom nejsou zaměřeny pouze na turistické výkony. Jejich motto zní „Poznej českou zemi a sám sebe“ a jednotlivé části jsou spojeny s tématy a otázkami k zamyšlení.
Poutníci mohou využívat také mapy a Poutníkův deník, do něhož si zapisují své zážitky a sbírají razítka. Tam, kde trasa nevede po běžném turistickém značení, pomáhá v orientaci symbol červeného písmene „C“ se srdíčkem.

Putování objektivem
A právě okamžiky prožité na těchto cestách se nyní mohou stát námětem 4. ročníku fotografické soutěže „Poznej českou zemi a sám sebe“, kterou vyhlásil spolek Cesta Česka.
Zapojit se může každý, kdo zachytí atmosféru putování po jedné ze dvou tras. Nemusí přitom jít jen o fotografie nejznámějších památek. Smyslem je zachytit zajímavý okamžik, krajinu nebo atmosféru míst tak, jak je během cesty vnímá samotný autor.
Každý účastník může přihlásit nejvýše tři fotografie a snímky je možné zasílat do 31. ledna 2027. O postupujících rozhodne odborná porota a následně se do výběru zapojí také veřejnost.
Třináct vítězných fotografií se objeví v nástěnném kalendáři Poznej českou zemi a sám sebe pro rok 2028.
Křest kalendáře a předání cen se uskuteční v květnu 2027 během tradiční akce Den Českého Anděla.
Téměř 500 kilometrů českou krajinou
Na absolvování obou tras samozřejmě není nutné vyhradit si několik týdnů a ujít téměř 500 kilometrů najednou. Cesty lze rozdělit na jednotlivé úseky a postupně se k nim vracet třeba během volných víkendů.
Ti, kteří už po některé z cest putují nebo se na ni teprve chystají, se mohou přidat také do skupiny poutníků na Facebooku, kde se sdílejí zkušenosti, tipy na ubytování, občerstvení i zajímavosti z jednotlivých míst.
Další informace o trasách, Poutníkově deníku i samotné soutěži jsou k dispozici na stránkách Cesta Česka.
Možná právě v tom spočívá největší kouzlo obou poutních cest. Člověk může vyrazit za českými legendami, historickými památkami nebo krásnou krajinou, případně jednoduše proto, že chce na chvíli vyměnit každodenní shon za několik hodin chůze.
A jestli si z cesty kromě zážitků přinese i povedenou fotografii, může se o svůj pohled na krajinu mezi dvěma bájnými českými horami podělit i s ostatními.