Bratislava je pro nás nejbližší zahraniční metropolí a mnozí z nás ji jistě už nejednou navštívili. Pokud by však turisté měli odpovědět na otázku, zda Bratislava opravdu dobře znají, jen málokdo by si troufl přisvědčit. Vždyť v Bratislavě je pořád co objevovat.

Snad na žádné siluetě Bratislavy nemůže chybět její nejvýraznější dominanta – Bratislavský hrad. Na ostrohu nad levým břehem Dunaje se takhle vypíná už od středověkých časů, a i dnes je nepřehlédnutelný.

Kontrastuje s ním další bratislavský hrad – Devín, pro který stavitelé vybrali místo nad soutokem Moravy a Dunaje. Tento gotický královský hrad panovníci svěřovali jen těm nejspolehlivějším správcům, protože zastával významnou roli v ostraze hranic.

Na počátku 19. století ovšem ani on nepřestál obléhání napoleonskými vojsky, na rozdíl od Bratislavského hradu už se ale obnovení nikdy nedočkal. I tak jeho prohlídka slibuje nevšední zážitky.

Navštívit můžeme základy raně renesanční kaple, zbytky renesančního paláce se suterénní expozicí či nahlédnout do 60 metrů hluboké hradní studny.

Minout bychom určitě neměli takzvanou tunelovou jeskyni s gotickým portálem – průchod hradním kopcem, dlouhý více než jedenáct metrů a vysoký devět metrů. Z vyhlídkové plošiny hradu se pak otevírá úžasný pohled na krajinu s dominantním Dunajem.

Po stopách slavných korunovací

Prohlídku slovenské metropole ale rozhodně nemůžeme omezovat jen na dva významné hradní komplexy. Nejnavštěvovanější stavbou hned po Bratislavském hradu je Dóm sv.

Martina – nejvýznamnější bratislavský kostel, v němž se v historii odehrávaly královské korunovace.

Korunu si tu na hlavu nasadilo jedenáct panovníků včetně Marie Terezie v roce 1741. Pozlacená replika uherské královské koruny, vážící 150 kilogramů, je ostatně na památku této významné události dodnes dominantou chrámové věže.

Baroko ve zbrusu novém provedení

Pokud bychom si Bratislavu chtěli prohlédnout z výšky, kromě vyhlášené restaurace UFO v pilíři Mostu SNP směřují kroky turistů nejčastěji na ochoz Michalské věže.

Tato sedmipatrová barokní stavba s bránou z konce 14. století vysoká 51 metrů se jako jediná dochovala z původního městského opevnění a kdysi mívala i padací most.

V současnosti ovšem tato městská dominanta prochází generální rekonstrukcí, která jí má navrátit její původní barokní podobu. Návštěvníci budou moci novou tvář věže i nové expozice posoudit v polovině roku 2023.

Kostel oděný v modrém hávu

Jen pár ulic od Michalské věže čeká další významná bratislavská památka. Unikátnímu secesnímu kostelu svaté Alžběty Uherské v Bezručově ulici se pro barvu její fasády přezdívá Modrý kostelík.

Od svého okolí se totiž odlišuje modrou fasádou i modře glazurovanou střešní krytinou a stejnou barvu najdeme i ve vnitřním vybavení včetně kostelních lavic. Kostel s válcovou věží, vysokou 38 metrů, byl dokončen v roce 1913.

Kde koncerty znějí nejlépe

Světové metropole si ovšem zakládají nejen na historických budovách, ale také na tom, že poskytují prostor pro moderní architekturu. I v tomto ohleduj se Bratislava rozhodně činí.

Důkazem je třeba ojedinělá budova Slovenského rozhlasu ve tvaru obrácené pyramidy. Stavba se moderními nahrávacími studii a především vyhlášenou koncertní síní s vynikající akustikou.

Ke každému městu patří i zeleň poskytující svým obyvatelům i návštěvníkům možnost klidného odpočinku. Tuto nezbytnou funkci plní bratislavské zahrady.

Třeba Medická zahrada s bílými lavičkami a rozlohou 46 hektarů nebo Grassalkovičova zahrada ve francouzském stylu u Prezidentského paláce, jejíž dominantou je fontána, nazvaná Radost ze života.

Večeře s dalekým výhledem

Do Bratislavy se samozřejmě vydávají návštěvníci nejen za památkami, ale také aby ochutnali něco z výjimečných pochoutek, které slovenská metropole nabízí. Boduje především originálním spojením tradičních receptur s moderním prostředím.

Vždyť kde jinde bychom se při vynikajícím jídle mohli pokochat výhledem z výšky 85 metrů než v restauraci UFO nad Mostem SNP? Restaurace se tu specializuje na středomořskou a asijskou kuchyni a je spojená také s vyhlídkovou plošinou, z níž za dobrého počasí dohlédneme až na sto kilometrů.

Podle statistik navštíví UFO každoročně čtvrt milionu lidí as stojí za to se k nim přidat.

Kterou vodku si dáte dnes?

Ojedinělým výhledem na historické bratislavské centrum disponuje také zasklená restaurace Sky bar ve dvou patrech výškové budovy na Hviezdoslavově náměstí.

Zdejší kuchyně nabízí především středomořské a thajské speciality a bar si vysloužil přezdívku „vodka bar“ vzhledem ke své mimořádné nabídce 70 druhů exkluzivních vodek z Polska, Ruska, Holandska, USA, Německa, Japonska a samozřejmě i ze Slovenska.

Pro ty, kdo se neumějí rozhodnout, je připravena ochutnávka pěti vybraných druhů.

Slovenská vína míří do světa

Milovníci vína nemusejí vyhledávat to nejlepší z nabídky jednotlivých restaurací. Mohou se totiž vydat k nejširšímu zdroji – do Národního salonu vín v Apponyiho paláci.

Náročným výběrem prošla stovka nejlepších slovenských vín, která si můžeme vychutnat třeba při degustaci řízené profesionálním someliérem, který svým hostům představí 72 nejlepších slovenských vín za 100 minut.

Evropsky unikátní podnik si zakládá na tom, že představuje Slovensko celému světu.

Všechno stihnout je teď jednodušší

Abyste si Bratislavu mohli užít opravdu naplno a nevynechali nic z toho, co vás v její nabídce zaujme, budete muset poznat mnoho míst. Pro nejjednodušší přesuny se vyplatí pořídit si oficiální turistickou kartu Bratislava CARD City & Region.

Nabízí nejen neomezené cestování městskou dopravou po Bratislavě i celém okolním kraji, ale přináší také zajímavé gastronomické zážitky s až padesátiprocentními slevami či bezplatný vstup do 15 muzeí a galerií.

Zajímavost navíc: Jak Bratislavský hrad nakonec nezbourali

* Bratislavský hrad prožíval období velké slávy za vlády Marie Terezie. Při své korunovaci slíbila, že bude příležitostně sídlit i v Bratislavě, a tak vynaložila nemalé úsilí na zvelebení hradu.

Přestavbou pověřila významné stavitele své doby, kteří se postarali o vylepšení paláce i celého areálu. Po vzoru vídeňského Schönbrunnu vznikla i rozsáhlá francouzská zahrada.

* Jenže po smrti panovnice bylo najednou všechno jinak. Nový císař Josef II. zavedl mnoho reforem, které postihly i Bratislavu. V ní už najednou nebylo místo pro místodržícího ani pro zemské úřady a hrad byl nadbytečný.

Usídlil se v něm kněžský seminář, což si vyžádalo mnohé stavební úpravy, zhusta necitlivé, a poté areál sloužil jako kasárna. Cenné rokokové prostory chátraly a dělostřelecké bombardování za napoleonských válek hrad téměř definitivně zničilo.

Celou stavbu navíc v roce 1811 postihl ničivý požár, takže se vážně uvažovalo o jeho zbourání. * Armáda opustila hrad až po skončení 2. světové války, ale teprve v 60. letech minulého století se obnovený hrad opět dočkal původního, reprezentačního využití.

Dnes je ovšem areál možná ještě krásnější než za tereziánských časů. Postarala se o to rekonstrukce trvající už od roku 2008.