Brusel se dnes skloňuje ve všech pádech především proto, že tu sídlí nejdůležitější úřady Evropské unie a centrála NATO, ale existuje i jiné město. To, které má svou historii, a kde lidé normálně žijí.
V největším belgickém městě pobývá téměř milion obyvatel. Ale jen přes den. To počet lidí narůstá a v noci naopak klesá dokonce o stovky tisíc. Každý všední den ráno sem totiž přijíždějí za prací lidé ze zahraničí a z celého zbytku země a večer zase mizejí.
Něco jako lidský příliv a odliv. Z toho plyne i to, že v Bruselu se domluvíte mnoha jazyky, i když těmi oficiálními jsou francouzština a vlámština.
A ta dvojjazyčnost se dodržuje všude, na nápisech, cedulích, i název města se píše Bruxelles ve francouzštině a Brussel ve vlámštině.
Nejkrásnější náměstí
Výhodou je, že zajímavá místa můžete klidně projít po svých. Centrum města se dělí na dolní a horní město.
To dolní bývalo chudší, bydleli tu dělníci, obchodníci i přistěhovalci, ale zato tu najdeme nejdůležitější památky, jako je například náměstí Grande-Place (Velké náměstí), kterému naopak Vlámové říkají Grote Markt, tedy Velký trh. Ten tu také původně byl.
Je jedinečné, a ať už na ně přijdete odkudkoliv, vždycky užasnete. Radnice patří k nejkrásnějším gotickým stavbám v Belgii. Původní středověké cechovní domy se bohužel nedochovaly, protože byly v roce 1695 z větší části zničeny francouzským dělostřelectvem.
Ty dnešní tedy pocházejí většinou ze 17.–18. století a byly obnoveny jednotlivými řemeslnickými cechy. Každý je jiný a přitom tvoří originální celek v duchu vlámské renesance.
Náš tip
Jednou za dva roky, vždy v polovině srpna, získá bruselský Grande-Place ještě větší šarm než obvykle. Ohromné prostranství totiž po několik dní zdobí impozantní květinový koberec složený z různobarevných květin.
Čurající chlapeček
Bez tohoto poněkud zvláštního symbolu si Brusel nedovedeme představit. A možná to nevíte, ale kromě pověstí, které se k ní váží, má i docela pohnutou historii. Sochu vytvořil v 17. století sochař Jérome Duquesnoy a netušil, že se hned stane předmětem krádeží.
Ukradli ji jak Angličané, tak o něco později Francouzi. Ludvík XV. se však za své krajany tak zastyděl, že Bruselu daroval kroj ze zlatého brokátu, zdobený křížem svatého Ludvíka. A tady možná začíná tradice chlapečkova oblékání.
Prý má na 800 kostýmů a ne jen tak ledajakých. Jsou zde uniformy všeho druhu, ale také podoba myšáka Mickeyho, nebo toreadora či samuraje. A oblékat ho při slavnostních příležitostech může jen ceremoniář, kterým se může stát jen bezúhonný krejčí.
Kdybyste si chtěli chlapečkův šatník prohlédnout, najdete ho v domě s názvem Maison du roi na Velkém náměstí. Pro úplnost musíme dodat, že bruselští mají ještě celkem novodobou čurající holčičku a psa, ale ti si takové slávy asi nikdy užívat nebudou.
Atomium
Chcete-li si prohlédnout Brusel z výšky, navštivte stavbu, která původně byla atrakcí světové výstavy Expo 1958. Její stavitel, inženýr André Waterkeyn, ji navrhl jako symbol rozvoje vědy po 2. světové válce.
Dnes je neuvěřitelné, že stavba trvala jen tři roky, spíš je příznačné, že Bruselané o svou pýchu málem přišli.
Během výstavby se totiž nepočítalo s tím, že by Atomium mělo zůstat zachováno, a když se tak stalo, hlodal zub času, tak dlouho, až se začalo mluvit o jeho konci. Vše zachránila velkorysá rekonstrukce.
Chcete-li se podívat dovnitř, přijďte nejlépe hned ráno, protože jinak se tvoří dlouhé fronty. Zpřístupněny jsou čtyři z devíti koulí Atomia.
Výtahem ve vertikální trubce se během pouhých 23 sekund dostanete až do vrchní koule, kde si vychutnáte panoramatický výhled na Brusel a okolí a v restauraci můžete ochutnat belgické speciality.
Kde pracuje král?
Ten belgický v královském zámku. Najdete ho v horním městě v Královské čtvrti. Už v 15. století tu stával sídelní hrad brabantských vévodů, který však ve třicátých letech 18. století shořel.
Na jeho místě vznikla majestátní budova, kterou můžeme obdivovat dodnes. Vzhledem k tomu, že král v paláci nebydlí, slouží budova paláce pouze reprezentativním a administrativním účelům.
Proto budovu můžete navštívit jen v období období od 21. července (belgický státní svátek) do začátku září. Návštěva je zdarma a rozhodně stojí za to.
Ohromí vás zejména nádherně vyzdobený Trůnní sál s basreliéfy od francouzského sochaře Augusta Rodina i Zrcadlový sál, ve kterém se konají slavnostní ceremonie nebo Goyův pokoj s malbami známého španělského malíře.
Co si dáte?
Určitě ochutnejte některé z mnoha druhů skvělého piva a výjimečně dejte zelenou i smaženým hranolkům. Tady je umějí perfektně.
Pokud zavítáte do restaurace, zkuste steaky, ardenskou šunku, zvěřinové paštiky či vydlabaná rajčata s garnáty, která jsou bruselskou specialitou. A nezapomeňte, že jste v zemi skvělé čokolády a v Bruselu ji uvidíte na každém kroku.
Stovky obchůdků s čokoládovými fontánkami vás budou lákat k ochutnávkám těch zaručeně nejlepších sladkostí a samozřejmě slavných belgických pralinek. Tak si to užijte, kdy jindy, když ne teď a tady.
Kromě čokolády uvidíte všude pravé belgické vafle, které se podávají buď s marmeládou, nebo jak jinak než s čokoládou.
Pivařův sen
Tady si pivo dá každý, dáma nebo pán. V Belgii se jich vyrábí nespočet druhů, takže si vyberete.
Možná vás překvapí, že Belgičané neznají půllitry ani tupláky, že jsou zvyklí pít každé pivo ze skleničky o obsahu asi našeho malého piva, na kterých je logo výrobce.
Silné pivo potřebuje, aby sklenice byla tlustostěnná a široká, u ovocného se má zužovat, aby vyniklo jeho aroma. A chuťově obohacená piva úmyslně servírují teplejší. A pozor, obvykle mají víc alkoholu, než jsme zvyklí u nás.
Foto: PX FUEL
