Jak se stalo, že tento křesťanský svátek dodržujeme do dnešních časů? Jaké vánoční tradice mají jiné země a v čem se liší od těch našich? Znáte typická vánoční jídla?

O tom, jak provést vánoční úklid s noblesou, jsme již psali. Dnes se ale zaměříme na to, jak se slaví Vánoce ve světě.

STŘEDNÍ EVROPA

Polsko

Tradice a zvyky: K nejoblíbenějším zvykům patří lámání posvěcené oplatky a dělení se o ni u štědrovečerního stolu. Prostírá se navíc pro jednoho náhodného hosta.

Štědrovečerní večeře má mít 12 chodů, které symbolizují měsíce v roce i počet apoštolů. Pod svícen se uprostřed stolu dává mince, která má chránit před chudobou.

Jídlo: Tradiční vánoční polévku mají Poláci boršč. Jedná se o vývar z uzeného masa a červené řepy, který se podává s noky. Hlavním chodem je většinou smažený kapr nebo kapr s černou omáčkou a švestkami. Poláci se mohou pochlubit i chutnou specialitou – mletým rybím masem v rosolu.

Německo

Tradice a zvyky: V jižní části Německa přináší dárky Ježíšek, na severu Weihnachtsmann, který má rudé vousy. V pytli odnáší zlobivé děti a metlou trestá nevěrné ženy.

V Bavorsku chodí tři týdny před Štědrým dnem hudebníci a vždy ve čtvrtek klepou na dveře domů a házejí hrách na okna. Tato tradice má připomenout smutek Marie a Josefa, když sháněli v Betlémě nocleh.

Jídlo: Němci si rádi pochutnají na pečené huse, propečených klobásách s bramborovou kaší nebo pokrmech z ryb.

Mezi oblíbená jídla patří taky Konšelská mísa, která se skládá z kousků vepřové pečeně, kachny, husy, krůty, uzeného masa a smetanových klobás. Místo vánoček se pečou štoly a marcipánové cukroví.

ZÁPADNÍ EVROPA

Velká Británie

Tradice a zvyky: Tradičním zvykem je uříznutá větévka trnky, která je poslána s přáním všeho dobrého královně.  Dle pověsti totiž zabodl Svatý Josef ve městě Glastonbury svou berlu, ze které vyrostly trnkové keře.

Jídlo: Jen málo Britů by si dokázalo představit Vánoce bez pečeného krocana s kaštanovou nádivkou a vánočního pudinku, ve kterém se ukrývají mince nebo náprstek pro štěstí.

Francie

Tradice a zvyky: Děti dávají své vyčištěné boty před domácí krb a čekají na Pére Noela (Otce Vánoc), aby jim boty naplnil dárečky. Ten má pomocníka zvaného Pére Fouettard, který naopak vyplácí zlobivé děti plácnutím na zadek.

Jídlo: Stejně jako ve Velké Británii si oblíbili pečeného krocana s kaštanovou nádivkou či lanýžovou pastou. Na štědrovečerním stole nechybí škeble, uzený losos nebo žabí stehýnka. Tzv.

Kristův koláč se peče a zdobí cukrovou pěnou tak, aby se podobal malému Ježíškovi.

JIŽNÍ EVROPA

Španělsko

Tradice a zvyky: Španělské děti se celý prosinec starají o polínko zvané Caga Tió. Polínko je duté a rodiče ho předtím naplní sladkostmi. Jako poslední z něj musí vypadnout slaneček nebo česnek.

Jídlo: Jídlo se liší podle regionů, hlavním chodem Španělů bývá jehněčí, kachna, treska nebo mořské plody. Pije se cava, která se velmi podobá šampaňskému.

Řecko

Tradice a zvyky: Vánoce začínají už o 40 dní dříve, po nich následuje 40 dní dlouhý půst zvaný Sarakosty. V tomto období každý den někdo z rodiny vysvěcuje celý dům, aby jej ochránil proti Kalikanzarům.

To jsou skřítkové, kteří přinášejí neštěstí a škodu do domu. Jako ochrana před nimi slouží pověšený cedník. Přihlouplí ďáblíci pak stráví celou noc tím, že se pokouší spočítat díry.

Jídlo: Řekové se mohou pochlubit sladkým chlebem Christopsomo (v překladu boží chléb). Vánoční polévka obsahuje maso z krocana nebo slepice a rýži.

SKANDINÁVSKÉ STÁTY A POBALTÍ

Litva

Tradice a zvyky: Nejznámějším zvykem je průvod s maskami a tahání klády, která odstraní z domu vše zlé a večer se spálí. Typickými zvyky jsou ozdoby ze slámy a červených ornamentů.

Jídlo:  Litevci s oblibou jedí jídlo zvané koca nebo také kikas, což prasečí hlava vařená s rozmělněným ječmenem. Další místní specialitou je vařený hrách s fazolemi a s hromadou klobás. Kolečka nakrájených klobás mají symbolizovat slunce pro příští rok.

Norsko

Tradice a zvyky: V Norsku naděluje dárky tajemný skřítek Misen. V některých částech země je nosí koza, ta ale musí dostat napřed trávu. Podle norské legendy vycházejí na Štědrý večer zlé čarodějnice a hledají košťata.

Proto musejí být všechna košťata v domě schovaná. Norové si překvapivě nedokáží představit Vánoce bez naší české pohádky Tři oříšky pro popelku.

Jídlo: Oblíbenými pokrmy jsou vepřová žebírka s dušeným zelím, brusinkami, sušenými švestkami či jablky. Jako dezert nesmí chybět rýžová kaše nebo moruškový krém.

Island

Tradice a zvyky: Na Islandu se traduje pověst o krvežíznivé kočce Jólakötturinn, která obchází vesnice a sežere každého, kdo nedostal žádné nové oblečení. Islanďané si také libují v posílání vánočních pohlednic a přání.

Jídlo: Islanďané mají na štědrovečerní tabuli pečenou rjúpu neboli bělokura. Servíruje se uzené jehněčí maso s červeným zelím.

Islandskou vánoční specialitou je laufabrauð – smažená tenká placička s dekorativním vzorem, která se podává jako příloha k masu.

Dánsko

Tradice a zvyky: Dárky dětem dává záhadný „vánoční posel“. Dánové velmi dbají na to, aby každá návštěva odcházela zcela sytá.

Lidé si dávají většinou velmi vtipné dárky, které často poukazují na vlastnosti obdarované osoby, například milovníci alkoholu dostávají čistou láhev.

Jídlo: Dánové nedají dopustit na rýžový pudink, do kterého se dává jedna celá mandle. Dalším chodem štědrovečerní večeře bývá pečený krocan či husa plněná jablky a sušenými švestkami servírovaná s červeným zelím a karamelovými bramborami.

Grónsko

Tradice a zvyky: Dárky rozváží Vánoční muž, saně netahají sobi, ale psi.

Jídlo: Obyvatelé Grónska mají na štědrovečerní tabuli jídlo zvané kiviak, což je lachtan nadívaný alkami, které nechávají v jeho útrobách přibližně sedm měsíců uležet.

Otrlí ostrované si také dopřávají pokrm zvaný mattak, který se skládá ze syrové kůže z velryby s vrstvou podkožního tuku.

VÝCHODNÍ EVROPA

Maďarsko

Tradice a zvyky: Maďarské Vánoce jsou nejen církevním, ale i celonárodním svátek, protože druhý den vánoční má svátek Štěpán, který je jmenovcem zakladatele Maďarska. V mnoha rodinách se drží půst.

Na Štědrý den by podle starodávných maďarských zvyků nikdo neměl být zcela sám. V minulosti se proto do bohatých rodin zvali i chudí žebráci a tuláci.

Jídlo: Večeře se v Maďarsku zahajuje oplatkou s medem a česnekem. Pak se servíruje tradiční halászlé –velmi pikantní rybí polévka. Hlavní chod se velmi podobá české večeři, servíruje se smažená ryba s bramborovým salátem.

Bulharsko

Tradice a zvyky: Bulhaři slaví Vánoce dvakrát, 24. prosince i 6. ledna. Dárky naděluje zdejší Děda Koleda.

Na venkově se ještě dodržuje starý zvyk, kdy muž rozloží na podlaze slámu a seno, žena na ně položí vyšívanou deku a pak mísy s jídlem a talíře. Po požehnání, které pronese nejstarší muž, začne rodina na podlaze společně jíst. Zvyk má připomínat dávnou chudobu a prostý styl života.

Jídlo: Bulhaři mají o Vánocích rádi vepřové maso, fazole, čočku, rýži a zelí.

ZAOCEÁNSKÉ

Spojené státy americké

Tradice a zvyky: V USA se zdobí nejen vánoční stromek, ale také domy, na které se večer jezdí Američané dívat. Děti před spaním chystají pro Santa Clause sušenky a sklenici mléka. Přidají k tomu dopis, ve kterém prosí Santu o dárky.

Ráno 25. 12. se rozdávají dárky, které přivezl Santa Claus na saních s devíti soby v čele se sobem Rudolphem. Dárky vyrábí Santovi pomocníci – skřítci ze Severního pólu.

Jídlo: Na americkém stole nesmí chybět typický krocan. Podávají se také mořské plody, pizza nebo americký koláč (většinou jablečný).

Argentina

Tradice a zvyky: Argentinci mají v prosinci horo, proto zdobí stromky chomáčky bavlny, které mají připomenout sníh. Dárky má na starost bytost jménem Magi a rozdává je až 6. ledna.

Jezdí na koni a vkládá dárky do vyleštěných bot, které děti nechávají vedle postele nebo pod stromečkem. Děti přinášejí před dům snítky sena a misku s vodou pro Magiho koně.

Jídlo: Mezi tradiční jídla patří pečené sele nebo pečínka z páva. Oblíbenou pochoutkou je tzv. ninos envuettas, což je pomalu pečený zatočený plátek masa s náplní, které se skládá z drobně umletého masa, cibulky a vařeného vajíčka s kořením.

Mexiko

Tradice a zvyky: Mexičani vyměňují stromečky za velkou hliněnou nádobu na vodu, kterou naplní hračkami a sladkostmi. Tu ozdobí peřím tak, aby připomínala krocana, a pověsí někde v domě.

Děti pak večer nádobu hledají, a když ji najdou, tlučou do ní, dokud se nerozbije a její obsah se nevysype na zem.

Jídlo: Večeře se nijak neliší od jiných dnů.