Pokud se z jižní strany blížíme k Mikulovu, uvidíme už z dálky panoráma Svatého kopečku s kaplí svatého Šebestiána. Křížovou cestu, která k němu stoupá z města, ale najdeme až při bližší návštěvě.

Svatý kopeček nebyl vždycky svatý. V dávné minulosti se tu rozkládaly hojně využívané pastviny, později by v severovýchodní části kopce otevřen lom na vápenec.

Tehdy se mu ještě říkalo Tanzberg, tedy Taneční vrch, což mělo možná připomínat starou pověst o čarodějnicích, které se právě sem slétávaly ke svým divokým rejům.

Kaple mění hoře jméno

V roce 1622 postihla Mikulov morová nákaza, která si vybrala mnoho obětí.

Nakonec ale odezněla a jako poděkování za to, že obec z nebezpečí vyvázla, se majitel zdejšího panství a současně olomoucký biskup kardinál František z Dietrichštejna, tenkrát nejbohatší aristokrat v zemi, rozhodl vybudovat kapli zasvěcenou svatému Šebestiánovi, ochránci před morem.

Když hledal vhodné místo, jako nejlepší mu připadal právě Tanzberg. Kaple s půdorysem řeckého kříže a nejstarší kopulí na Moravě byla dokončena během sedmi let, nepočítáme-li dodatečné přistavění vedlejší věže neboli kampanily v italském stylu.

A to všechno způsobilo, že nad Mikulovem už se netyčil Tanzberg, ale Svatý kopeček.

Poutníci přicházejí za Madonou

Ani sám kardinál František nejspíš nečekal, jak rychle se zpráva o dokončené kapli rozkřikne a jaké davy věřících se sem začnou valit. Svatý kopeček se stal dějištěm tradičních jihomoravských poutí a nejstarším poutním místem v českých zemích.

Poutníci ale postupně do Mikulova přicházeli ne kvůli svatému Šebestiánovi, ale spíš za Černou Madonou mikulovskou – soškou Panny Marie s Ježíškem se zázračnými schopnostmi, kterou si kdysi kardinál Dietrichštejn přivezl z Itálie a umístil ji do kostela svaté Anny.

Křížová cesta je už kompletní

Cesta z Mikulova na kopec se stala cestou křížovou. Původně ji lemovalo sedm zděných kapliček, pak přibyla kaple svaté Rozálie na opačném konci cesty a v polovině 18. století dalších sedm zastavení.

V té době totiž pro každou křížovou cestu platilo, že těch zastavení má mít čtrnáct. Kompletní křížová cesta byla vysvěcena 1. září 1776. Číslo 14 ale platí jen pro kapličky u cesty, jinak zde stojí celkem osmnáct zděných objektů.

Ke 14 kapličkám, kapli svatého Šebestiána, zvonici a kapli svaté Rozálie musíme totiž ještě připočítat kapli Božího hrobu za kostelem svatého Šebestiána, postavenou podle jeruzalémského vzoru.

Pozvánka na Mariánskou pouť

Křížová cesta začíná u barokního domu v Novokopečné ulici a stoupá serpentinami na vrchol kopce až ke kapli svatého Šebestiána.

Projít ji můžeme jako součást naučné stezky dlouhé 5,5 kilometru, která nás provede z mikulovského náměstí a má 11 informačních panelů a dvacet míst určených k odpočinku.

Na vrchol Svatého kopečku snadno trefíme a v nejhorším nám vypomůže modrá turistická značka, ale musíme se připravit na poněkud náročnější fyzický výkon.

Pokud dorazíme první neděli v září, můžeme se zúčastnit tradiční Mariánské pouti, kdy na Svatý kopeček kolem zastavení křížové cesty stoupají občané Mikulova včetně chlapců a děvčat v krojích.

Za pozornost stojí i příroda

Připomenout ještě můžeme, že Svatý kopeček je i významnou botanickou lokalitou

a je přírodní rezervací. Roste tu množství vzácných druhů rostlin a také zdejší populace teplomilného hmyzu je podle odborníků unikátní.