Třebaže smrt je dnes odsunuta převážně do prostředí nemocnic a všichni se jí bojíme, zároveň nás bůhvíproč fascinuje. Nejspíš je to právě onou rouškou záhadna, která ji obklopuje.

A přestože se jednou každý dozví, jaká smrt vlastně je, nepřestává nás stále udivovat. To je patrně důvod, proč lidé s oblibou navštěvují historické kostnice. Prohlédněte si přehled těch nejzajímavějších!

Česká smrtící chlouba

Je považována za jedno z nejstrašidelnějších míst na světě. Kostnice Sedlec u Kutné hory má skutečně velmi silnou atmosféru. Nachází se v podzemních útrobách kostela Všech svatých, který býval hřbitovním kostelem cisterciáckého kláštera.

Historie místního hřbitovu sahá do 13. století a byli zde pohřbíváni i lidé z okolních zemí, mimo jiné i tisíce obětí z dob epidemií. Na konci 15. století dochází ke zrušení hřbitova a nespočet exhumovaných ostatků si bere na starost poloslepý sedlecký mnich, který z nich kost po kosti skládá velké pyramidy.

Výzdoba prostor lidskými kostmi pochází z konce 18. století z dílny řezbáře Františka Rinta z České Skalice.

2. Lebky jako malířská plátna

V malé rakouské obci Hallstatt ležící ve středu Rakouska se nachází světový unikát. Místní kostnice se datuje do 16. století a pojímá na 1200 lebek. Ty jsou zde seřazeny v přesném systému – podle rodinné příslušnosti.

Než se rozmohla kremace, kvůli nedostatku místa na hřbitově byly ostatky asi po 20 letech exhumovány, očištěné skelety hrobník vyvezl daleko za obec a uchovaly se jen lebky. Ty se zato dočkaly pořádné péče – lidoví malíři je zdobili ornamenty, květinami a symboly.

Nechybí ani jméno jejich „majitelů“ a jejich životní data.

3. Válečné oběti v kapličce

Kostnice v polské Čermné, která stojí na území historického Kladska, se nachází jen pár desítek metrů od česko-polských hranic. Vzniká v roce 1776 díky faráři Václavu Tomáškovi. Ten společně s místním hrobníkem a kostelníkem sesbírá kosterní pozůstatky z masových hrobů obětí třicetileté války, slezských válek, ale i epidemií cholery a všechny je uloží do malé skromně vypadající kaple.

Počet zdejších lebek a kostí je dechberoucí – přímo na zdech kapličky lze vidět na 3000 lebek, dalších 21 000 koster a lebek se nachází v základech! Na čestném místě na oltáři pak spočívají lebky zakladatelů.

4. Pamatuj na smrt!

Také v kapucínské kryptě pod kostelem početí Panny Marie v ulici Vittoria Veneta v Římě (pochází z roku 1631) slouží kostnice nejen k uchování kosterních pozůstatků zemřelých, ale k neustálému připomínání „memento mori“, tedy „pamatuj na smrt“. V římské kryptě pomáhají uchovávat myšlenku na lidskou konečnost ostatky asi 4000 kapucínských mnichů, které jsou sem převezeny z jiného hřbitova v Římě. Kromě jednotlivých kostí zde naleznete i několik kompletních koster mnichů, které však, oblečeny do sutan, působí až zlověstně.

5. Monumentální nádhera

Kostel San Bernardino alle Ossa v Miláně je známý především pro místní kostnici. Ta začíná vznikat v roce 1210, když se vyčerpá kapacita zdejšího hřbitova. Budova kostela pak přibývá o necelých 60 let později.

Při vstupu návštěvníka ohromí monumentální zdobené prostory, které však působí vskutku děsivým dojmem. V kontrastu s dekorovanou architekturou totiž vystupují tisíce lebek a kostí sestavených v přesných obrazcích.

6. Čekáme na vaše kosti

Kde ze zdí coby připomínka neúprosné historie ční kusy cihel, v kapli v portugalské Evoře se na návštěvníky přímo ze zdí usmívají holé lebky. Capela dos Ossos (tedy Kaple kostí) z počátku 16. století je totiž kostmi nejen vyzdobená, ale přímo postavená.

Ostatky asi 1200 lidí jsou zde použity coby stavební materiál, jsou vsazeny do kleneb i zdiva. Stěžejní je pozlacená kompletní lidská kostra. „My, kosti, které tu ležíme, čekáme na příchod těch vašich,“ hlásá nápis vyrytý nad vchodem.