O Olomouckém kraji můžeme zjistit mnoho přesných a exaktních informací. Víme, že je rozčleněn do pěti okresů. Známe jeho rozlohu 5 2067 čtverečních kilometrů i to, že v něm žije 634 000 obyvatel.

Snadno si najdeme, že na jeho území leží 401 obcí, z čehož je 31 měst. Jen těch přírodních krás a památek je tolik, že těch se prostě nikdy nedopočítáme a naše procházka regionem tak hned tak neskončí.

Jenom v Olomouci si turista může vybrat opravdu z mnoha lákadel. Je tu radnice s orlojem z 15. století, z jejíž věže vysoké 76 metrů je překrásný výhled na město. Z výšky si rovnou můžeme vybrat, kam se vydáme dál.

Rozhodně můžeme doporučit tématickou procházku po olomouckých barokních kašnách, která nás současně provede nejrůznějšími zákoutími historického centra.

A potom už je čas vydat se na Svatý kopeček – na světoznámé poutní místo, jehož tradice sahá až do počátku 17., století.

Od dob původní osamocené kaple se tu ale leccos změnilo a dnes tu najdeme rozsáhlý komplex, jemuž vévodí poutní bazilika Navštívení Panny Marie s osmi bočními kaplemi.

Pohádkový hradní mumraj

I když jste třeba všechna zajímavá místa Olomouckého kraje dosud nenavštívili, některá vám nejspíš už při prvním pohledu přijdou povědomá. Třeba hrad Bouzov, který každý z nás určitě už viděl ve slavných českých pohádkách.

Vždyť si zahrál třeba v seriálu Arabela nebo v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Než hrad objevili filmaři, prožil dlouhých sedm století vzestupů a pádů a dnes jím korzují turisté v šesti prohlídkových okruzích.

Každoročně v létě se také sjíždějí na Bouzovský mumraj – tradiční hradní hradní jarmark s pohádkovými postavami, vystoupeními šermířů či s maškarním karnevalem na nádvoří.

Pověsti se skrývají v podzemí

Na hrady a zámky je ostatně kraj obzvláště bohatý. Západně od Prostějova bychom si neměli nechat ujít pozoruhodný zámek Plumlov.

Jeho stavitel, Karel Eusebius z Lichtenštejna, se na sklonku 17. století rozhodl na troskách starého hradu vybudovat nejúžasnější rezidenci na celé Moravě.

Nakonec sny byly větší než schopnosti a možnosti, a tak v Plumlově stojí jen jediné křídlo ze zamýšleného projektu. Díky tomu ovšem získalo výjimečnou podobu.

Štíhlá a plochá stavba nemá obdoby a zajímavá je rozhodně i uvnitř, kde na návštěvníky čekají expozice se sbírkami keramiky, zbraní a nábytku, k vidění jsou třeba i historické ornáty nebo hudební nástroje a ve sklepeních se zase příchozí dozvědí hodně i o zdejších pověstech.

Po prohlídce se pak můžeme pohodlně usadit v zámecké kavárně s padesáti druhy kávy nebo s pravým ibiškovým čajem dovezeným přímo z Egypta.

Čím pálí panstvo a čím pytláci

Jme-li v Plumlově, jen necelých padesát kilometrů nás dělí od dalšího zajímavého objektu. Zámek Úsov mezi Olomoucí a Šumperkem se tak trochu vymyká z obvyklého stereotypu historických objektů.

Je současně jedním z nejstarších moravských hradů, ale také barokním zámkem. Oba objekty v průběhu staletí splynuly v jediný, aniž by ale ztratily svou svébytnost a originalitu.

Díky bohatým lichtejnštejnským sbírkám má zdejší Lovecko-lesnické muzeum tolik cenných exponátů, že si zaslouží podrobnější prohlídku. Uchovává totiž nejen na 4000 kusů přírodnin, ale také velkou kolekci zbraní, a to nejen panských, ale i pytláckých.

Tam, kde vyrábějí živou vodu

Ještě větším překvapením pro návštěvníky možná bude zámek Dřevohostice.

Nabízí totiž nejen dobové interiéry, starožitnosti, sbírky a vzácné obrazy jako většina hradů a zámků, ostatně je považován za jednu z nejcennějších památek moravské renesance, ale má i něco navíc: ve svých zdech skrývá tématické muzejní expozice.

Je tu třeba Hasičské muzeum vystavující kromě historických dokumentů i dobovou hasičskou techniku v čele se vzácnou koněspřežnou stříkačkou z roku 1842. Prohlédnout si tu ale můžeme i muzeum léčitelství a psychotroniky s virgulemi, zařízením na výrobu živé a mrtvé vody, rušičkami geopatogenních zón či anténami usměrňujícími pozitivní energii.

Zámek nešťastných čarodějnic

Při návštěvě výstavného zámku ve Velkých Losinách se v nás nejspíš pro změnu bude prát obdiv a zděšení.

Možná nás totiž překvapí krvavá historie se zámkem spjatá, ať už se týká pověsti loupežníkovi vydávajícím se za nápadníka ucházejícího se o ruku dcery zámeckého pána, nebo zda se odhodláme hlouběji proniknout do dějin inkvizice, která si Velké Losiny vybrala za dějiště obávaných čarodějnických procesů.

Dojem z úchvatné architektury nám to ovšem zkazit nemůže. Zámek se ve skutečnosti skládá ze zámků dvou.

Takzvaný velký zámek je renesančního původu a zdobí ho proslulá sgrafitová výzdoba, vedlejší zámek označovaný jako nízký je barokní, navíc s mladším empírovým křídlem.

Vše dohromady ale dokonale ladí a není divu, že zámek ve Velkých Losinách byl v roce 1995 zařazen mezi národní kulturní památky.

Návštěvníky pak potěší i zámecká kavárna Bellis vybudovaná v objektu barokního letohrádku ze 17. století, vybavená rukodělným nábytkem a s s výstavními prostory v patře.

Tady šlechta po schodech nechodí

A ještě jeden významný objekt se sluší připomenout. Zakladatel šternberského hradu byl podle pověsti hrdina, který v boji s obléhateli města prokázal takovou odvahu, že mu panovník s vděčností věnoval funkci královského číšníka a zdejší pozemky.

Hrad zažíval dobré i zlé časy. Stal biskupskou rezidencí, ale prodělal také ničivý požár. Až Lichtenštejnové ho na sklonku 19. století přivedli k bývalé slávě a proměnili ho mimo jiné v centrum svých bohatých sbírek.

Dnes tak můžeme při procházení jednotlivých prohlídkových okruhů obdivovat nejen kolekce dobového umění nebo třeba slavnou sbírku kachlových kamen, ale také technické vymoženosti, které ve své době rozhodně nepatřily k běžnému vybavení podobných paláců.

Zdejší osobní výtah je třeba jedním z nejstarších, jaké kdy šlechta ve svých rezidencích používala. Hrad ostatně můžeme obdivovat i při pohledu z oken přilehlé restaurace s venkovní zastřešenou terasou vybavenou venkovním grilem a vlastní udírnou.

Nahlédněte do bezedné propasti

Není ale nutné stále setrvávat mezi čtyřmi stěnami. Leckterý turista se po svém výletě rád pochlubí, že na svých cestách navštívil něco opravdu výjimečného, co jinde na světě není k vidění.

Přesně něco takového mohou vyprávět ti, kdo navštíví Hraniční propast v přírodní rezervaci Hůrka u Hranic.

Její změřená hloubka 473 metrů z ní činí nejhlubší zatopenou propast světa, a to ještě geologové tuší, že skutečná hloubka může dosahovat až několika kilometrů.

A všichni, kdo se k propasti vypraví, si mohou výlet rozšířit ještě o další unikát – o nedaleké Zbrašovské aragonitové jeskyně.

Výjimečné postavení mezi našimi i světovými podzemními komplexy zaujímají díky tomu, že jeho krápníkovou výzdobu netvoří kalcit jako v jiných jeskyních, ale díky specifickému klimatu mnohem vzácnější aragonit.

Ročně se dovnitř podívá na 60 tisíc návštěvníků a stojí za to se mezi ně zařadit.