Když z Paříže dorazil i k nám směr zvaný kubismus, ovlivnil nejen výtvarné a užité umění, ale dal vzniknout i něčemu jedinečnému, ve světě nevídanému. Chopili se ho totiž architekti.

Tak začaly vznikat kubistické stavby, na které sice lidé zpočátku hleděli s rozpaky, dnes jsou ovšem cílem turistů z blízka i z daleka. Nejvíc těchto skvostů najdete v Praze.

Dům u Černé matky Boží

Stojí v Celetné ulici a navrhl ho v roce 1912 tehdy jednatřicetiletý Josef Gočár jako obchodní dům. V prvním patře byla slavná kavárna Grand Café Orient, ve druhém pak obchody s textilem, konfekcí a módním zbožím.

Jméno dostal podle plastiky Černé matky Boží ze 17. století, která sem byla přenesena z původní zástavby. Po ukončení obchodní činnosti už dům žádná sláva nečekala. Byly tu kanceláře.

Naštěstí se v 90. letech podařilo udělat zdařilou rekonstrukci, a tak můžete obdivovat nejen dům, ale i kubistické prvky, které najdete v detailech, třeba na střešních vikýřích, kovaných mřížích, na vnitřním schodišťovém zábradlí.

Podle dobových materiálů byla obnovena i kavárna, a když už tu budete, možná vás zláká expozice kubismu, kterou zde má Uměleckoprůmyslové muzeum.

Králíčkova lampa

Vyrůstá nenápadně z dlažby Jungmannova náměstí za kostelem Panny Marie Sněžné a její tvůrce, architekt Emil Králíček ji navrhl, když projektoval Adamovu lékárnu.

Její zadní část směřovala do tehdy zanedbaného tmavého zákoutí, proto se sem rozhodl umístit lucernu. Tělo lampy tvoří několik na sebe naskládaných komolých jehlanů, ve kterých prý Pražané díky nedaleké pivnici U Pinkasů tehdy viděli pivní soudky.

Ve spodní části má lampa praktické sedátko, snad pro znavené pocestné. Je třeba dodat, že už ale nejde o dílo originální, které bylo ve špatném stavu, ale kopii.

Kovařovicova vila

Stojí na Rašínově nábřeží pod Vyšehradem nedaleko železničního mostu.

Vilu postavil podle návrhu architekta Josefa Chochola stavitel Bedřich Kovařovic a kubistická byla nejen její podoba, ale také zahrada a záhony, kubistické prvky najdete na kovovém plotu a na venkovním schodišti.

Jak na fasádu domu dopadá světlo v různých částech dne, dochází k zajímavým proměnám.

Dovnitř se nepodíváte, ale vzhledem k měnícím se vnitřním funkcím od kanceláří po mateřskou školu toho stejně uvnitř moc původního nezbylo i přes to, že v 90. letech proběhla zdařilá rekonstrukce, při které byly některé prvky objeveny.

Činžák v Neklanově ulici

Také kubistický pětipatrový činžovní dům navrhl architekt Josef Chochol. A je to opravdová vzácnost, proto je dobře, že v 90. letech jen o chlup unikl necitlivé přestavbě.

Dům je postaven ve svahu a na první pohled zaujme ostrým nárožím s balkony, které kopíruje úhel, jaký svírají Neklanova a Přemyslova ulice. Zajímavostí je, že za nimi se nacházející místnosti mají pětiboký půdorys.

Zachována jsou i původní okna a spousta vnějších i vnitřních detailů jako dveře, zábradlí ve společných prostorách či kliky.

Kam ještě?

Betlémská kaple na Žižkově – nachází se v Prokopově ulici uvnitř bloku činžovních domů a slouží jako farní kostel sboru Českobratrské církve evangelické.

Trojdům – stojí na Rašínově nábřeží u břehu Vltavy v Praze na Vyšehradě na adresách Rašínovo nábřeží 42/6, 47/8, 71/10. Bydlela v něm herečka Marie Rosůlková se svým bratrem Janem.

Palác Diamant z let 1912–1913 najdete na adrese Lazarská 82/1. Jeho majitelem byl spisovatel a diplomat Adolf Hoffmeister.

Ďáblický hřbitov – byl vybudován v letech 1912 až 1914 podle projektu architekta Vlastislava Hofmana.

Učitelské domy – jsou dílem architekta Otakara Novotného a stavitele Františka Troníčka. Na rozdíl od ostatních staveb vznikly až po válce, v letech 1919 až 1921 bývají označovány za jeden z vrcholů krystalického kubismu.