Záměrem Poutě Českého Anděla je propojit duchovní se světským. Chceme, aby si poutníci uvědomili, že v životě je obojího třeba.

Je v pořádku se radovat a družit při tanci nebo jen tak posedět s přáteli a stejně tak je v pořádku se na chvíli ztišit a rozjímat nad vážnějšími tématy.

A právě toto je smyslem Poutě Českého Anděla. To, co odlišuje Pouť Českého Anděla od ostatních poutí, je právě spojení duchovního a světského.

Během chůze po cestě, která vede okolo několika poutních zastavení, má poutník možnost ztišení a zvnitřnění a po návratu se může družit, bavit a jinak veselit.

Jak tedy správně putovat?

Předně v tichu. V běžném životě se stěží zastavíme, abychom si dopřáli klid. Mnohdy už ani nevíme, jak na to. Obyčejná chůze nám pomáhá se zvnitřnit, naladit se na sebe sama a lépe vnímat, co k nám přichází jak z vnějšku, tak zevnitř. Při chůzi si všímáme svých pocitů a pozorujeme své reakce na podněty.