Prachovské skály: Císaře tudy nosili na nosítkách, ale my jsme v mnohem lepší kondici!
Prachovské skály: Císaře tudy nosili na nosítkách, ale my jsme v mnohem lepší kondici!

Kdysi dávno tu lidé ve skalním bludišti žili své všední životy a už dávno asi nevnímali tu krásu majestátní přírody, která je ze všech stran obklopovala. Pro nás jsou dnes Prachovské skály jedním z nejkrásnějších turistických cílů v naší republice.

Pozvánku do Prachovských skal bychom snadno mohli začít před 120 miliony lety, kdy se gigantická pískovcová kra zalila křídovým mořem a na jeho dně se začaly usazovat vrstvy písku a bahna. Když pak moře vyschlo, zůstaly na místě ztvrdlé náplavy, které se postupně proměnily v dnešní cíl našich procházek.

Dávnověk však můžeme přeskočit stejně jako dobu kamennou, kdy se v Prachovských skalách usazovali první lidé. Přirozenou pevnost si tu vybudovali i Keltové stejně jako slovanské kmeny, došlo tu i ke krvavé řeži mezi rakouskými a pruskými vojsky.

Naštěstí od těch dob se tu už neválčí ani není třeba se tu opevňovat. Prachovské skály jsou již 140 let rájem turistů a také horolezců. Za okamžik zrodu zdejšího turistického ruchu bývá zvykem považovat návštěvu národopisce Vojty Náprstka, který se sem roku 1879 vydal v doprovodu básníka Jaroslava Vrchlického a pražského klubu emancipovaných dam.

Od té chvíle se o úžasných scenériích Prachovských skal začalo hodně mluvit. A nepřestalo se dodnes.

Pískovcoví obři vystupují vysoko nad koruny stromů a tvoří skalní mrakodrapy. Turisté procházející po cestičkách se zde míjejí s horolezci šplhající nad jejich hlavami.

Jedna vyhlídka lepší než druhá

Pokud máme ovšem věřit pověsti, pak bychom za prvního známého turistu vstoupivšího do labyrintu Prachovských skal měli považovat samotného císaře Františka I., který se sem prý přijel podívat v rámci návštěvy nedalekého Jičína roku 1804.

I když označit jeho návštěvu za pěší by možná bylo až příliš odvážné. Císaře totiž mezi skalami pronesli na nosítkách, a to dokonce i slavnou soutěskou, která od té doby hrdě nese jméno Císařská chodba.

Během pouhého století se pak Prachovské skály proměnily v oblíbený cíl i neurozených turistů. Od roku 1933 jsou státní přírodní rezervací a ročně se jimi projde na tři sta tisíc obdivovatelů. Ti mají na výběr ze dvou základních prohlídkových okruhů.

Oba začínají na centrálním parkovišti u legendární historické Turistické chaty při vstupu do areálu. Kratší trasa o délce půl druhého kilometru je méně fyzicky náročná a po žluté značce nás provede nejen Císařskou chodbou, ale i dalšími místními pamětihodnostmi včetně slavné vyhlídky Českého ráje, odkud máme takřka celé Prachovské skály jako na dlani.

Druhá, zeleně značená trasa je o dva kilometry delší a nevynechává už takřka nic, co je možné v tomto malebném kraji spatřit. I na této trase máme k dispozici hned několik vyhlídek, a brzy si uvědomíme, že navštívit jen jednu je žalostně málo.

Mokrá pomsta skalního skřítka

Prachovské skály jsou samozřejmě také opředeny řadou pověstí. Nejslavnější postavou z těch, které v nich vystupují, je bezesporu Pelíšek – neposedný skřítek, který své jméno získal proto, že si každý den budoval nocleh na jiném místě.

Nade všechno miloval svou skalní zahrádku, do níž mu květiny věnoval sám Krakonoš. Jednoho dne ale našel svou zahrádku vyrabovanou a brzy se doslechl, že vzácné rostlinky mu ukradl místní mocný rytíř jménem Čéč.

Nešťastný Pelíšek se rozhodl pomstít. V noci nachytal do pytle světlušky, a když pak rytíř projížděl krajem, světlušky rozesadil podél cesty tak, aby ho svedly z cesty rovnou do rybníka. Pelíšek si pak svou zahrádku zařídil znovu, ale sáhnout na ni se pak už nikdy nikdo neodvážil.

Na jeho počest bylo ostatně pojmenováno i zdejší lesní koupaliště U Pelíška, které uchozeným návštěvníkům v letní sezoně rozhodně přijde vhod.

Od Šikmé věže k Myší díře

Turisté, kteří si Prachovské skály oblíbili a jezdí sem častěji, už dobře znají všechna nejkouzelnější místa ve skalách, které se nad jejich hlavami vypínají do čtyřicetimetrové výše. Kromě Císařské chodby dobře znají třeba Americkou sluj, Šikmou věž, Hlavu obra nebo Myší díru.

A vědí také, v jakou denní dobu je nejkrásnější rozhled z vyhlídek, kterými jsou Prachovské skály prošpikovány. Sami si můžete vyzkoušet, zda vašemu zraku více lahodí vyhlídka Českého ráje, Hakenova vyhlídka, Hlaholská vyhlídka nebo třeba ta Rumcajsova či Skautská.

Minout bychom neměli ani zřícenu skalního hradu Pařez z poloviny 14. století pojmenovaného podle pískovcového bloku připomínajícího pařez, na němž byl vybudován.

Komentáře

Mohlo by Vás zajímat

Putování za Rumcajsem v Jičíně

Putování za Rumcajsem v Jičíně

Muzeum Čtyřlístku

Muzeum Čtyřlístku

Objevte malinký hrádek ve Slatiňanech

Objevte malinký hrádek ve Slatiňanech

Perníková chaloupka Ráby u Pardubic

Perníková chaloupka Ráby u Pardubic

Svatošský dětský ráj

Svatošský dětský ráj

Vánoční dům a muzeum medvídků

Vánoční dům a muzeum medvídků

Nenechte si ujít další zajímavé články

Brána do vesmíru otevřena
21stoleti.cz

Brána do vesmíru otevřena

Co jsou exoplanety, jak můžeme zkonstruovat a...
Aby vás netrápily hemoroidy
nasehvezdy.cz

Aby vás netrápily hemoroidy

Bolí při chůzi, ještě víc potrápí při...
Ozzymu prý kazila život prokletá panenka, ze které si utahoval
enigmaplus.cz

Ozzymu prý kazila život...

Ozzy Osbourne je jednou z nejvýraznějších...
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu
epochalnisvet.cz

Čeští vědci zachraňují...

Tým českých vědců pod vedením zoologů...
Zdravotnické centrum následné péče v Letňanech
epochaplus.cz

Zdravotnické centrum následné...

Nemocnice Na Bulovce je poskytovatelem zdravotních...
Alena Mihulová – Ze dna se dostala až ke slunci
nasehvezdy.cz

Alena Mihulová – Ze...

Dává recept všem, kdo si říkají, že se z...
Až u 40 % lidí probíhá fibrilace síní bez příznaků
21stoleti.cz

Až u 40 % lidí probíhá fibrilace...

Fibrilace síní neboli česky míhání síní patří v současné...
Dříve než krotitele duchů pozvěte dobrého řemeslníka
enigmaplus.cz

Dříve než krotitele duchů...

Chcete prodat svůj dům, ale máte pocit, že...
20. říjen 1982: Den sovětského mlýnku na maso
epochaplus.cz

20. říjen 1982: Den...

Přesný počet mrtvých se veřejnost už asi nikdy...