Nejvíce turistů tradičně touží navštívit Prahu, ale přitom stačí mnohdy ujet jen pár desítek kilometrů na kteroukoliv stranu a stejně nevšední zážitky dokážou poskytnout i nejrůznější místa Středočeského kraje.
A to beze zbytku platí i pro zážitky kulinářské.
Střední Čechy mohou nabídnout gastronomická překvapení takřka na každém kroku. Vydejme se tedy společně alespoň za některými z nich. Poznejte sladké i hořké srdce Čech!
Středočeské sladké mámení
Polabské řepánky
Každá rodina i každý kout naší země si střeží své sladké tajemství a recepty předávané z generace na generaci. Máte rádi řepánky? Kde jinde by se mohly ve velkém péct než v úrodném Polabí, kde se pěstuje cukrová řepa?
Kynuté bochánky plněné nádivkou z cukrové řepy a máku jsou příjemně nasládlé a jejich chuť je skutečně originální. Polabské město Kolín se proslavilo svou královskou historií i cukrovarem.
Ke svážení cukrové řepy z polí do cukrovarů nejen v Kolíně, ale i jinde v okolí sloužila téměř 70 let řepařská drážka, ze které se stala oblíbená turistická atrakce.
Rožďalovické rohové koláče
Může být kolář rohový, tedy čtvercového tvaru? V Rožďalovicích může, navíc je bohatě posypaný drobenkou a naplněný pěti druhy náplně najednou. Pochutnejte si na nich v místní cukrárně a pak se poohlédněte po okolí.
Rožďalovice na Nymbursku si dodnes dochovaly urbanistickou podobu konce 18. století. Nepřehlédnutelný je památkově chráněný dům v Husově ulici s podloubím z původní dřevěné zástavby. Dnes v něm sídlí Galerie Melantrich.
Knihovník a archivář Jiří Melantrich, který dostal knihy mezi běžný lid, je bezesporu nejvýznamnějším místním rodákem.
Šternberské koláče z Posázaví
Jak voní hrad Český Šternberk? Po sladkých koláčích, jejichž vůně se line z pekárny přímo pod hradem a přivábí nejednoho výletníka. Hrad s věží Hladomornou láká turisty jako magnet, mimo jiné pro kontrast strohé gotické stavby a překvapivě zdobených interiérů.
Jižní předsunutá bašta bývala součástí důmyslného opevňovacího systému, dnes nabízí krásné výhledy na řeku Sázavu.
Berounské vočepáky
Už jste někdy jedli koláč promazaný z obou stran? Tradiční berounské koláče, někdy označované jako vočepáky, jsou z jedné strany naplněné makovou náplní a z druhé už podle chuti například tvarohem anebo povidly.
Aby se k sobě nepřilepovaly a také aby vyniklo jejich dvojí plnění, navlékaly se původně na nitě. Při prohlídce města nezapomeňte prozkoumat dochované středověké opevnění a brány.
Beroun je také městem keramiky, kterou můžete celoročně obdivovat v místním muzeu.
A jde se na pivo!
Jak chutná zlatý mok v muzeu?
Ve středních Čechách byste tradiční i nově vznikající pivovary a minipivovary jen těžko spočítali. Co takhle užít si pivo jako cestovatelský zážitek a poznat ho všemi smysly?
Přehled si můžeme udělat třeba návštěvou Národního muzea pivovarnictví, které postupně vzniká v ojedinělých autentických prostorách historické sladovny v černokosteleckém pivovaru z roku 1842. Zlatý mok si pak vychutnáte v pivovarské restauraci.
Prohlídka v doprovodu majitele
Sládkové jsou mistři svého řemesla, bez nichž by dobrý český ležák neexistoval. Navštivte kancelář pana sládka v historickém parostrojním pivovaru v Lobči. Poznáte oživlou historii i příběh půltisícileté tradice vaření piva na Kokořínsku.
Zachráněným pivovarem vás provede sám majitel. Prozkoumáte cenné renesanční jádro pivovaru, ocitnete se na humně a v síni někdejšího „ležatého hvozdu“ a zjistíte, proč se říká točit pivo.
Kouzelná noc v pivovaru
Ani noc v pivovaru není přání, které by se ve středních Čechách nedalo splnit. V pivovaru v Kácově byl zařízen komfortní hotel.
Ocitnete se přímo uvnitř historické budovy pivovaru z roku 1457, z oken budete mít krásný výhled na řeku Sázavu a exkurze do útrob pivovaru je zážitkem, na který se jen těžko zapomíná.
Městem piva jsou také Velké Popovice, kde v místním pivovaru můžete nejen při exkurzi poznat, jak se pivo vaří, ale dokonce absolvovat školu čepování piva.
Dejte si výtečné Postřižinské!
Pivovarnictví mělo vždy mimořádný přínos pro českou kulturu. U piva se scházely významné osobnosti a tvořily se dějiny. Kde o tom vědí své? V nymburském pivovaru, kde se vaří Postřižinské pivo.
Při exkurzi se dozvíte také o tom, že přímo v pivovaru své dětství strávil slavný spisovatel Bohumil Hrabal. Připomíná ho i pamětní deska, umístěná na jeho přání v místech, kam čurají psi.
Na kole po Pivovarské stezce
Zajímá vás umění českých sládků, pivovarníků a poctivá řemeslná výroba piva, a zároveň jste vášniví cyklisté? Pak právě pro vás vznikla pomyslná Pivovarská stezka, do které se každoročně zapojuje několik středočeských minipivovarů.
Nechte se překvapit, které to budou příští rok, a prozatím se inspirujte letošním výběrem:
Akciový pivovar Libertas v Úvalech, Černokostelecký zájezdní pivovár, Kounický pivovar, Minipivovar Gwern v Nupakách, Pivovar Počerňák v Horních Počernicích, Pivovar Uhříněves, Počernický pivovar v Dolních Počernicích, Říčanský pivovar a Šestajovický pivovar.
Za vinařskou tradicí srdce Čech
Odkaz českých králů
Že před pivem dáváte přednost vínu? Ve středních Čechách žádný problém! Vždyť i zdejší oblast můžeme směle označit za vinařskou.
Vínu se tu odjakživa dařilo především na Mělnicku, kde vinice zakládala už svatá Ludmila a o vinice se tu staral její vnuk Václav, oba patroni vinařů.
Sám Karel IV. sem údajně přivezl nové odrůdy z dalekého Burgundska, když se v Čechách změnily klimatické podmínky a vínu se přestalo dařit. Dnes se tu snoubí historie s moderním pojetím vinařské tradice.
Výhled do dáli i sestup pod zem
Malebnou dominantu Mělníka tvoří zámek, postavený přímo nad pěkně rostlou vinicí. Už z jeho terasy se naskýtá krásný pohled na posvátnou horu Říp. Vystoupáte-li až do věže sousedního kostela sv.
Petra a Pavla, budete mít ten nejhezčí výhled na soutok řek Labe a Vltavy. Rozhodně byste neměli vynechat sestup do gotických sklepů pod zámkem. Od roku 1753 jsou v majetku Lobkowiczů, stejně jako samotný zámek, a pořádají se v nich degustace.
Do působivého podzemí se dostanete také při exkurzi do regionálního muzea, sídlícího v bývalém kapucínském klášteře na mělnickém náměstí. Vinařská expozice vás s historií místního vinařství dopodrobna seznámí.
V podzemí spatříte také středověkou studnu ze 14. století, která je nejširší studnou v České republice.
Za vínem na všechny strany
Mělnická vinařská podoblast zasahuje také do oblasti kolem Roudnice nad Labem, Kutné Hory, Čáslavi, Karlštejna, Slaného, Klučova i ku Praze. Zakládání vinic a pěstování vinné révy bylo původně vázáno k činnosti klášterů.
Nejinak tomu bylo v Kutné Hoře, kde první vinice zakládali mniši ze sedleckého kláštera. Dnes se za lahodným vínem můžete vypravit do vinných sklepů pod Voršilským klášterem anebo třeba na vinici Pod Barborou v samém srdci města.
V místí části Sedlec, kde mniši pobývali, si nenechte ujít prohlídku slavné kostnice a sedleckého kláštera, na jehož obnově kdysi pracoval i sám mistr Santini-Aichel. Vinici otevřenou veřejnosti si projdete také na okraji královského města Slaný.
Líbit se vám bude i na Karlštejně. Věděli jste, že zdejší Výzkumná stanice vinařská dokonce udržuje část národního genofondu révy vinné České republiky?
