Na rohu dnešních ulic Spálená a Přízova v Brně se už více než osmdesát let nachází prázdná parcela.
Jen málokdo z kolemjdoucích tuší, že právě zde stála jedna z největších synagog v českých zemích – monumentální stavba, která byla po desetiletí symbolem sebevědomé a prosperující židovské komunity.
Brněnská Velká synagoga byla slavnostně otevřena v roce 1856, v době, kdy se město proměňovalo v průmyslové centrum habsburské monarchie.
Byla nejen místem modlitby, ale také symbolem postupné emancipace židovského obyvatelstva, které se významně podílelo na hospodářském, kulturním i společenském rozvoji Brna.
V noci ze 17. na 18. března 1939 ji vypálili nacističtí ordneři a nikdy nebyla v městském prostoru důstojně připomenuta.
Místo po synagoze zůstalo prázdné, jako by z mapy města zmizela nejen budova samotná, ale i vzpomínka na ni.
Právě tuto paměť se snaží obnovit projekt Velká synagoga ožívá, který je ústředním motivem letošního ročníku festivalu židovské kultury ŠTETL FEST.
Významnou součástí projektu se stal archeologický výzkum, díky němuž bylo možné po desetiletích znovu spatřit dochované části základů a dalších konstrukčních prvků stavby.
Přímo na místě bude instalován Poesiomat s nahrávkami vzpomínek pamětníků, liturgických zpěvů, archivních materiálů i autorských textů inspirovaných synagogou. Ty vznikly pro literární almanach Nenacházím žádné stopy.
Současní čeští spisovatelé v něm reagují na místo, kde synagoga stála, a prostřednictvím prózy, poezie i osobních reflexí hledají způsoby, jak vyprávět příběh stavby, která zmizela z městské krajiny, ale ne z paměti.
Místo, které bylo po desetiletí tiché, tak znovu získá svůj hlas.
Vedle toho se stále častěji objevují úvahy, jak význam Velké synagogy trvale připomenout i v samotném názvosloví města.
Součástí projektu je i iniciativa navrátit současný název ulice Spálená, který místo existence a významu stavby fixuje pouze její barbarský zánik, k původní variantě U Synagogy.
Příběh Velké synagogy je připomínkou světa, který spoluvytvářel podobu moderního Brna a jehož stopy jsou v městské krajině dodnes přítomné, i když je často na první pohled nevidíme.
