Krásná a čarovná krajina jako z pohádky, to je Island. Najdete tu úžasné termální prameny, činné sopky  a nezkrotnou přírodu.Islanďané mají duši poctivých dobrodruhů, jaké chce na dovolené potkat každý. Vyrazíte na konci léta tam, kde je slyšet dunění země?

Budete-li mít kliku a do hlavního města Reykjaviku přiletíte večer, můžete zažít polární záři už cestou z letiště.

A je to vážně podivuhodný zážitek, kdy vám vlny podivuhodných barev tančí nad hlavou! Už hlavní město nabídne řadu pěkných míst, a to i když vynecháme termální bazény pod širým nebem, které fascinují všechny cizince bez rozdílu.

Na výšinách kousek od letiště leží dominanta zvaná Perlan s krásnou vyhlídkou na město, která je – zásobníkem horké termální vody. Také je tu ale restaurace a malé městské muzeum a opodál malebný hřbitov.

Na východě města u silnice mířící „dovnitř“ ostrova leží malebný dřevěný skanzen Arbaer s dřevěnými domečky porostlými trávou.

Od katedrál k vodopádům Dominantou Reykjaviku, kterou neradno pominout, je katedrála Dómkirkjan z 18. století a zcela moderní působivý dóm Halgrimskirkja.

Ale islandská příroda volá!

Asi 70 km východně od Reykjviku tryská do výšky 30 metrů slavný maxigejzír Strokkur, obklopený teplými bublajícími jezírky, a nedaleko na řece Ölfusa nejpůsobivější islandský vodopád Gullfoss.

Vodopádů jsou ovšem na Islandu stovky, zmiňme ještě Seljalandsfoss u jižního pobřeží a nedaleký Skógafoss, pod kterým se na planině stanuje.

Poblíž sopky Hekla ve středu ostrova byste neměli minout čarokrásné obsidiánové pohoří z barevné horniny, ze kterého vyvěrají horké prameny, mísící se s chladnou vodou říček a jezer.

Jedeme za velrybami

Cesta na sever do přístavu Húsavik nabídne výhledy na štíty, mořské zálivy a lučiny, přístav sám pak fascinující výlet lodí za velrybami. Posádka vám ochotně vysvětlí, zda vidíte vorvaně, plejtváka či keporkaka.

Až se vzpamatujete, vyrazte na výlet k sopečnému kráteru Hverfjall (ten pouze slabě dýmá) nebo k aktivním bahenním sopkám Námafjal a Krafla – ovšem s průvodcem, který dobře vědí, co si dovolit.

Přírodních úkazů je samoskou na ostrově mnohem víc, ale cestou zpátky k Reykjaviku neopomeňte Almanagjá, tektonickou puklinu, která jinak vede dnem Atlantiku a zde vystupuje na povrch. Tady se od sebe vzdalují tektonické desky Evropy a Ameriky. A vy se tudy můžete projít.

Jací jsou Islanďané?

Navzdory pověsti chladných blond seveřanů je pravdivá pouze ta světlovlasost, Islanďané jsou potomky Vikingů a Keltů. Islanďané jsou poměrně uzavření, nicméně velmi zdvořilí, a pokud je lépe poznáte, také velmi přátelští. Mají dost specifický smysl pro humor s prvky černého humoru a ironie.

Mezi jejich oblíbené knihy patří Haškův Švejk. Často pořádají večeře pro přátele nebo je pozvou jen tak na kafe a koláč. Při jídle proberou veškeré novinky ze života – kdo, kdy, kde a jak.

A veškerá rezervovanost padá v pátek odpoledne, kdy se reykjavické bary v ulicích Laugavegur a Hverfisgata zaplní pijáky, mezi nimiž můžete potkat třeba ministra financí nebo zpěvačku Björk.

Hodně se pije islandská pálenka Brennivín, destilovaná z brambor a kmínu. Zajídá se kostičkami z masa žraloka grónského, které je zasyrova jedovaté, musí se fermentovat a půl roku kvasit pod zemí. Jé, to vám bude špatně. Krásně špatně!