Při plánování výletu se občas lidé neshodnou. Někdo by chtěl třeba navštívit zoologickou zahradu, jiného lákají lidé stavby ve skanzenu. Proč se ale přít? Nejlepší bude dopřát si obojí a vydat se do Chomutova!
Když se hluboko v uplynulém století začalo v Chomutově uvažovat o založení zoologické zahrady, počítalo se, že se stane kulturním centrem neomezujícím se jen na chov zvířat.
Ostatně hlavním propagátorem nové zoo byl dlouholetý místní kulturní pracovník, ředitel chomutovských kin a nadšený divadelní ochotník Walter Markel.
Právě on přišel s myšlenkou vybudovat v přírodní oblasti nedaleko Kamencového jezera přírodní lesopark, tak trochu jinou zoo s mnohem většími prostory. A k tomu si navíc vybájil i vylepšení v podobě přičleněného skanzenu podkrušnohorské lidové architektury.
Možná si mnozí tehdy říkali, jaký je to snílek. Ale zoologická zahrada v Chomutově je, a skanzen taky.
Nenápadné změny k lepšímu
Lesopark se otevíral už v roce 1975. Zaměřoval se prozatím na běžnou evropskou faunu, i když už v té době jsme mohli obdivovat třeba ne tak často vídaného zubra. Za plnohodnotnou zoo lesopark ještě příliš lidí nepovažovalo.
Oproti konkurenci měl sice velkorysé prostory, ale kanceláře sídlily v mobilních buňkách a chyběla i vstupní brána, takže otevřeno bylo vlastně nepřetržitě a navíc zdarma.
Není divu, že chomutovský lesopark na udělení oficiálního statutu zoologické zahrady stále čekal. Což ovšem nevadilo návštěvníkům, kteří se jen hrnuli. Ti, co chodili pravidelně, si možná ani nevšimli, jak nenápadně se jejich zoo mění.
Přibývaly nové budovy, ve staré budově kamencových lázní se usadilo ředitelství a vznikl tu i kinosál a expoziční prostory, kryté jízdárny se dočkal jezdecký klub.
Vzhůru na projížďku po safari
Po roce 1989 nabral rozvoj nové obrátky a Chomutov pomalu začínali brát vážně i v odborném světě. Vždyť třeba výběh pro medvědy byl největším přirozeným prostorem pro zvířata v rámci středoevropských zoologických zahrad.
Podkrušnohorský zoopark, jak se teď chomutovský lesopark oficiálně jmenoval, se plnohodnotně začlenil do evropské i světové unie zoo a díky svým promyšleným chovatelským programům a úspěšným odchovům si získával uznání.
Navíc otevřel třicetihektarový areál Eurosafari, v němž nechyběly třeba vzácné antilopy sajgy tatarské. Ve všech světových zoo byly jen tři skupiny sajg, a ta chomutovská z nich byla nejpočetnější.
Všechno se točí kolem kapličky
A tak nastal čas oprášil dávnou myšlenku Waltera Markela o zřízení podkrušnohorského skanzenu. Po roce 2000 se podařilo získat finanční prostředky z Evropské unie a mohlo se konečně začít.
První z budoucího souboru lidových staveb byla replika hrázděné kapličky ze zaniklé obce Krupice, která je dnes centrem celého areálu. Původní kaplička v Krupici u Okounova byla zbořena před šedesáti lety.
Její dochovaný schod se ale stal základním kamenem této půvabné stavby, do níž se navíc podařilo získat oltář ze zrušeného kostela.
Víte, jak to chodí ve mlýně?
Zdaleka viditelnou dominantou expozice se ale stal především větrný mlýn holandského typu s plně funkční technologií. Je vysoký 12,5 metru, v průměru měří 8,6 metru a je obklopen malou vinicí.
Uvnitř se dozvíme i leccos o fungování takového mlýna, takže už nám nebudou cizí pojmy jako palečné kolo, cévové kolo nebo mlecí složení.Mlýn je ovšem jen kopií, za originálem bychom museli přes hranici do německého Reichstadtu.
Návštěvníci si mohou prohlédnout třeba i hrázděný statek s vejminkem, stodolou a řezbářskou dílnou, který i dnes ožívá při tradičních akcích.
O Velikonocích nebo v době dožínek jsou pak právě tady k dispozici ukázky lidových řemesel včetně řezbářství nebo kovářství, příchozí rozhodně potěší i umění pekařů.
Místo, kde zatoužíte si hrát
Procházíme-li skanzenem, nemůžeme vynechat ani roubenku. Pochází ze Soběnic u Úštěka, kde jí zbývalo jen opravdu málo do definitivního zničení. Před demolicí byla zachráněna, pečlivě rozebrána, zrenovována a znovu sestavena právě v chomutovském skanzenu.
Dnes v ní kromě infocentra najdeme expozici dobového nábytku a také výstavu všeho, co souvisí s včelařstvím a zpracováním včelích produktů.
V interiéru roubenky se také dozvíme hodně o slavné Ströherské sbírce, kolekci hraček převážně z 19. století věnované sběratelkou Erikou Pohl-Ströherovou.
Tuto sbírku tu ovšem celou nenajdeme, její podstatná část se nachází v Německu, menší části pak také v muzeích v Mostě a Chomutově.
Jabloně, které už jinde nejsou
Autoři expozice péčí o staré lidové stavby vzdávají hold lidovému umění dávných dob, a neomezují se v tom jen na architekturu. Třeba zdejší jabloňový sad je unikátní v tom, že pochází ze štěpů starých odrůd posbíraných v již zaniklých vesnicích.
A když už jsme u stromů – v naší republice je jen málo jiných míst, kde bychom mohli na vlastní oči spatřit vzácnou a kriticky ohroženou břízu olcovskou. Kromě zdejšího skanzenu totiž roste už jen nedaleko vesničky Volyně u města Výsluní v okrese Chomutov.
Mezi zvířata ve dne i v noci
Pro ty, kterým se v zooparku a skanzenu obzvlášť zalíbí, je připraveno i ubytování spojené se zážitkovými programy, v jejichž rámci si mohou vyzkoušet třeba krmení hospodářského zvířectva nebo se naučit správně vybírat vejce z kurníku.
Ubytovaní hosté mají navíc tu výsadu, že mohou v kteroukoliv denní či noční hodinu vstoupit do zooparku a užít si tak pohled na zvířata i v době, kdy už ostatní turisté jsou dávno pryč.
Díky tomu si užijí i pohled na zvířata, která jsou aktivní večer či v průběhu noci.
Jedna vstupenka, dvě návštěvy
Když dnes přijedeme do Chomutova, procházíme takřka současně dvěma úplně odlišnými světy. Zoopark má rozlohu 112 hektarů, což je pro srovnání dvakrát více než má například pražská zoologická zahrada. Velkorysý prostor poskytuje možnost připravit zrovna tak velkorysé výběhy.
Dnes se tu chová 160 druhů zvířat se zaměřením na faunu palearktické oblasti zahrnující Evropu, většinu Asie a část severní Afriky. A hned vzápětí můžeme obdivovat krásy lidové architektury zdejšího regionu.
Myšlenka propojení zooparku a skanzenu došla svého naplnění. Ostatně i vstup do Skanzenu Stará Ves najdeme nedaleko od vstupu do zooparku. Dokonce i vstupenky jsou společné, takže pokud navštívíte zoopark, automaticky můžete vstoupit i do skanzenu.
Pro návštěvníky zooparku a skanzenu jsou k dispozici dvě parkoviště, a pokud přijedeme v rámci cyklovýletu, i o kola bude postaráno, protože u vstupu je připraven stojan na kola.
