Jejich původ je napůl div ne v legendách. Pamatují naše středověké panovníky. A přesto jste o některých místech možná ještě neslyšeli…
Vůbec nejstarší dochovanou stavbou v Česku je budečská rotunda svatého Petra a Pavla. Podle legend sídlí v Budči i škola svatého Václava (asi 907–935).
Místo, jehož historie sahá až do druhé poloviny 9. století, je po stovky let poutním místem.
Kronika česká Václava Hájka z Libočan (?–1553) udává jako dobu zbudování rok 905. Přemyslovci, konkrétně kníže Spytihněv (asi 875–915), zde zakládají významné hradiště, kterému dominují dřevěné stavby opevněné třemi pásy valů vysokých až pět metrů!
Vrchol Budeč ležící severozápadně od Prahy ale časem ztrácí svou důležitost a jedinou stavbou, která vydrží tok času, je právě románská rotunda.
Tento hrad prý postaví „nějací Němci“. Alespoň to tvrdí Kosmova kronika česká, která bližší údaje o stavitelích nejstaršího českého hradu Přimda neudává.
Co nám však odhaluje, je rok, kdy stavba započne – 1121. Zříceniny nad obcí Přimda mezi Borem a Rozvadovem připomínají i spory, které hrad zahalují.
Protože stojí poblíž hranic na české straně a vyrůstá zde neoprávněně, kníže Vladislav I. (?–1125) neváhá místo obléhat a následně dobýt. Z románské Přimdy se tak stává významná česká pohraniční pevnost.
Hrad získává koncem 15. století nové opevnění, avšak 100 let nato je opuštěn a téměř upadá v zapomnění.
Je starší Pražský hrad, nebo Přimda? O to se historikové dodnes přou. Na místě pražského sídla českých knížat i králů totiž stojí knížecí hradiště již v polovině 9. století a již roku 880 se sem stěhuje kníže Bořivoj (852/855–888/890).
Také před rokem 935, tedy těsně před svou smrtí, zde kníže Václav nechává zbudovat rotundu svatého Víta. O 40 let později se tu nachází i nejstarší české kláštery – svatého Jiří a Břevnov.
Je to právě Pražský hrad, kde probíhá v roce 1085 vůbec první korunovace českého krále Vratislava II. (asi 1033–1092). Se svými nevídanými rozměry 570 metrů délky a 128 m šířky je jedním z největších hradních komplexů na světě!
Na příkré skále čnící nad pravým břehem řeky Vltavy v Praze vyrůstá podle legendy hradiště na příkaz knížete Kroka, který hledá bezpečné útočiště.
Dávné vyprávění mluví o roce 453, Václav Hájek z Libočan zase zmiňuje rok 650. Hodnověrné zprávy o Vyšehradu ale máme až z 10. století.
Právě zde přebývá první český král Vratislav II. před stěhováním Přemyslovců na Pražský hrad roku 1140. Opuštěný Vyšehrad pak bez života pustne, dokud se jej znovu neujme Karel IV. (1316–1378) a během velkolepé přestavby z hradu neučiní reprezentativní stavbu, kam dodnes míří davy turistů. Láká je především hřbitov slavných Slavín i bazilika svatého Petra a Pavla.
Mezi nejstarší dochované stavby Česka patří bez pochyby i hrad v Mělníku. V 16. století je přestavěn na zámek, kořeny hradiště nad soutokem Labe a Vltavy však sahají až do 10. století, kdy tu nalezneme i mincovnu.
V místě s původním názvem Pšov nejdříve podle Kosmovy kroniky české často pobývá kněžna Ludmila (asi 860–921), která tu prý vychovává i vnuka Václava. Ten zde údajně s oblibou pěstuje vinnou révu.
Za Karla IV. se hrad Mělník, coby sídlo královských vdov, mění na věnný majetek českých královen.
