Dvořan Nicholas Fouquet zve v roce 1661 francouzského krále Ludvíka XIV. na oslavu dokončení svého zámku ve Vaux-le Vicomte. „Jeho sídlo je lepší než můj palác!“ rozčílí se Ludvík. Zjistí také, že Fouquet zpronevěřil státní peníze.

„Do vězení s ním!“ přikáže. Lovecký zámeček ve Versailles ale nechává přestavět podle Fouquetova vzoru a penězi rozhodně nešetří…

Versailles: Vášeň krále Slunce

Kde: ve Francii, 20 km od Paříže

Kdy vznikl: 1661 – 1688

Rozloha: 18 000 m²

Počet místností: 700

Největší pokoj: Zrcadlový sál 766,5 m²

Co bylo největší láskou francouzského krále Ludvíka XIV. (1638 – 1715)? Není to žádná z jeho milenek, ale Versailles, kde od roku 1682 sídlil. Nikdo si už nesmí dovolit podobný skandál jako Nicolas Fouquet (1615-1680) proto nařizuje, že žádný dům ve Versailles nesmí být vyšší než zámek!

Tvrdí se, že náklady na jeho stavbu byly tak vysoké, že je Ludvík zakázal zveřejnit. V dobách největší slávy v zámku denně večeří 10 000 dvořanů, z toho 5000 šlechticů. V ložnici Marie Antoinetty se narodilo 19 dětí s královskou krví.

Carské Selo: Dřelo tu celé Rusko!

Kde: v Rusku, 25 km od Petrohradu

Kdy vznikl: 1710 – 1840

Rozloha: celá vesnice 3 000 000 m²

Počet místností: nejznámější Kateřinin palác (podle Kateřiny I.) má 58 (30 přístupných)

Největší pokoj: Velký sál v Kateřinině paláci 180 m²

Evropští panovníci dostávají v 18. století „versailleský komplex“. Nejsilnější záchvat mají ruští carové. Nestačí jim jedna budova, Petr I. Veliký (1672 – 1725) chce v roce 1710 celou carskou „vesnici.“ Nechává svážet tisíce nevolníků z celé země, kteří do úmoru dřou na stavbách. Na ozdoby v nejskvostnějším Kateřinině paláci spotřebují 100 kg čistého zlata. V roce 1837 začíná stavba carskoselské železnice a koncem 19.

století se Carské Selo stává prvním elektrifikovaným městem v Evropě!

Buckinghamský palác: Královna udělala pořádek

Kde: ve Velké Británii, v Londýně

Kdy vznikl: 1703

Rozloha: 12 960 m²

Počet místností: 775 pokojů

Největší pokoj: Taneční sál 740 m²

V roce 1761 kupuje palác anglický král Jiří III. (1738 – 1820) pro svoji manželku Charlottu. Prvním panovníkem, který tu bydlí, je ale teprve královna Viktorie (1819 – 1901). Dům je ovšem ve špatném stavu, například krby kouří tolik, že se v místnostech vůbec nedá být.

Viktorie ale nařídí rychle všechno dát do pořádku a v roce 1837 se stěhuje. Už o rok později se zde koná první velký ples u příležitosti její korunovace.

Schönbrunn: Císař předvádí zvěřinec

Kde: v Rakousku, ve Vídni

Kdy vznikl: 1696 – 1700

Rozloha: 9 625 m²

Počet místností: 1441 pokojů (přístupných 45), některé z nich se pronajímají jako 190 obecních bytů

Největší pokoj: Velká galerie 400 m²

Ani Habsburkové se nenechají zahanbit, proto císař Leopold I. (1640 – 1705) nechává stavět zámek, který Marie Terezie (1717 – 1780) později prohlašuje za svoji rezidenci. Musí se tu ubytovat celý její dvůr, který tvořil 1500 osob.

Už v roce 1752 tu František I. Štěpán Lotrinský (1708 – 1765) předvádí několika vybraným šlechticům nový park o rozloze 1300 m², kde bylo 12 pavilonů pro zvířata. Vytvoří jedno z prvních ZOO na světě v dnešním smyslu tohoto slova, v roce 1770 je tu k vidění první slon, rok poté i vlci a medvědi

Alhambra: Označili si ji dlaní

Kde: ve Španělsku, v Granadě

Kdy vznikl: 1328 – 1527

Rozloha: 142 000 m2

Počet místností: centrální palác má 29 místností

Největší pokoj: Sál velvyslanců 127,69 m2

Španělský skvost islámské kultury, sídlo muslimských králů stojí na kopci z červené hlíny, proto také dostal jméno arabské jméno El-Hambra, Červený hrad. Má 23 věží a 4 brány. Dokončen byl během vlády Muhammada V. (1353 – 1391), později v roce 1527 přistavěl španělský král Karel V. (1500 – 1558) svůj palác.

Maurští tvůrci nenechali na stavbě žádný podpis, kromě otisku své dlaně. Z původního nábytku tu najdeme jediný, zato vzácný kousek – 1,3 metru vysokou maurskou vázu pocházející z roku 1320.