Jistota je zvláštní věc. Člověk ji má rád, protože dává světu řád. Jenže věda ji má ráda o něco méně. Každá nová odpověď totiž jednou může narazit na otázku, která ji postaví na hlavu. A právě o tom je nové číslo 21. STOLETÍ EXTRA 2/26.

Ještě před několika desetiletími jsme si lidskou evoluci představovali jako jednoduchou cestu od opice k člověku. Pak přišla Ardi – fosilie stará 4,4 milionu let, která naše pohodlné představy pořádně rozkopla. Ukázala, že naše evoluční minulost nebyla žádná rovná dálnice. Spíš pořádně klikatá cesta plná slepých uliček a překvapení.

Podobné „ups“ zažila i fyzika. Dlouho se zdálo, že vesmír je věčný a žádný začátek vlastně neměl. Jenže pak přišel Velký třesk a naše představa o kosmu se obrátila vzhůru nohama. A tím zdaleka nekončíme. Co když se jednou ukáže, že jsme špatně pochopili i temnou hmotu nebo že vysněná „teorie všeho“ vlastně není tím svatým grálem, za který ji považujeme?

Chybný i nebezpečný směr

Nové číslo se ale podívá také na chvíle, kdy se věda vydala opravdu nebezpečným směrem. Jak vznikla představa „podřadných ras“? Proč se lobotomie kdysi považovala za zázračnou metodu? A co se stane, když se vědecké ambice utrhnou ze řetězu?

Čekají vás také války vědců – od sporů Huxleyho s Owenem přes slavný souboj Tesly s Edisonem až po rivalitu Freuda a Junga. A protože ani géniové nemají patent na neomylnost, podíváme se také na Nobelovy ceny, které dnes mohou vyvolat nejeden zvednutý obočí.

Jedno však nové číslo připomíná znovu a znovu: mýlit se neznamená vždycky prohrát. Někdy právě omyl, pochybnost nebo nepohodlná otázka otevřou dveře k objevu, který změní naše chápání světa.

Právě vychází nové 21. STOLETÍ EXTRA 2/26, které se nebojí říct: Možná jsme se jako lidstvo spletli. A právě proto stojí za to číst dál.

Titul zakoupíte ZDE