Pokud zbožňujete barevné reje masek, Rio de Janeiro v Brazílii je pro vás jako stvořené. Rio má totiž všechno. Horké slunce, úchvatné pláže, na hoře nad městem obrovskou sochu Krista.
A hlavně ulice plné karnevalu, hudby a tance. Brazilci říkají, že Bůh tvořil svět sedm dní a z toho dva věnoval Riu. A pokud budete nalétávat ze správného směru, bude vám z výšky jasné, že to tak je:
kus země vybíhající do Atlantiku, obklopený dvěma zálivy a brčálově zelenými, strmými horami.
Pověstný karneval na přelomu února a března je neuvěřitelný ohňostroj rytmů a barev, pro který mají Brazilci i samostatný stadion, Sambodrom, projektovaný slavným Oscarem Niemayerem. Jenom do něj se vměstná 90 000 lidí.
Pláže na Copacabaně
Pláže neboli praias jsou jedním z typických rysů Ria, jsou velmi široké a plynule navazují na pulsující ulice s mrakodrapy, restauracemi a tančírnami. Nejslavnější jsou přirozeně Copacabana a Ipanema, ale i Botafogo a Flamengo znějí povědomě, že?
Ta nejdelší, Barra, měří 15 kilometrů! Místní sem chodí oslavovat a sportovat, na dece tu leží málokdo.
Poblíž Copacabany leží stará čtvrť Santa Teresa, určitě si ji projděte, nebo raději projeďte stařičkou tramvajovou linkou, která s námahou překonává převýšení do blízkých kopců.
Asi kilometr od Ipanemy je krásná botanická zahrada s tropickými dřevinami a květenou, a to budete pod slavnou horou Corcovado.
Rio nikdy nespí
Jen sportovci si ve vedru dovolí pěší výstup, běžný turista horu zprava objede taxíkem k malebnému Muzeu naivního umění, odkud vás k velebně rozpažené soše obrovského Krista vyveze vláček. Pohled na Rio seshora je přízračný.
Druhá dominanta, hora Pao de Asúcar neboli Homole cukru, stojí nedaleko. Je to vysoký skalní kužel na poloostrově, vybíhajícím do moře.
Výhled je fantastický, jen v lanovce se vám asi budou strachy trochu potit ruce. Rio je město, které nikdy nespí a je plné divoké krásy, kde si odpočinete snad jen ve velkých parcích Campo de Santana nebo Tijuca.
Samba! Samba!
Karnevalová brazilská samba je nejrychlejší na světě! Divoký tanec ve dvoučtvrtečním taktu vyvolává v Brazilcích, i po celém světě, hotové šílenství, studuje se na školách samby a je neuvěřitelné, kolik variací má. Rozlišuje se promenádní samba a sambu na místě.
Neznalý turista vnímá pouze rytmické pohupování, jen málokdo si všimne tříkrokové otáčky, a pohyby jako nůžky, obraty zvané volty nebo sestavy plné sambových křížení. Ty jsou jen pro znalce a odbornou porotu!
Jak ale má chudák obyčejný Čech postřehnout přesné kroky, když má plné oči zářivých, zlatých, rudých a jiných kostýmů, a také vnadných brazilských tanečnic, tančících často nahoře bez?
Nicméně i u nás se můžete v Praze, Brně a Plzni naučit alespoň základní kroky. Stačí jen chtít.