Husitský hejtman Prokop Holý uděluje svým lidem pokyny k boji. Vybere si k tomu mohutnou lípu, pod kterou neproniknou všetečné sluneční paprsky. Je pár dní před koncem května roku 1434. Holý netuší, že mu zbývá už jenom pár dní života. Zemře 30. května 1434 na bojišti u Lipan.
Podívejte se spolu s námi na čtyři vybrané památné stromy v České republice, které se mohou pyšnit bohatou historií.
1. Poslední políbení
Pověsti vypráví, že pod lípou ve středočeské obci Stará Lysá opravdu tábořil Prokop Holý (asi 1380–1434), když se s husity chystal do osudné bitvy u Lipan.
Pravda to být může, protože Holého bojovníci se v posledních květnových dnech roku 1434 skutečně vydali na Kolínsko, kde chtěli získat zásoby a posily. 27. května 1434 například obléhali Český Brod vzdálený od Staré Lysé asi 22 km.
2. Na svět přišel pod dubem
Žižkova matka Kateřina běží z pole. S obavami otáčí hlavu k obloze, na které se stahují černá mračna. „Musím doběhnout, už na mne jde má hodinka,“ šeptá si. Jenže do stavení už to nestihne.
Porodní bolesti ji překvapí ještě v lese, hned pod velkým dubem u Trocnova. Malý synek Jan Žižka (kolem 1360–1424) se tak narodí pod jeho kmenem, jak vyprávějí lidové legendy.
Uplynulo už více než 200 let od Žižkovy smrti a stále sem chodívají místní lidé. Katolické církvi to samozřejmě není po chuti, a proto zde probošt borovanského kláštera nechá roku 1682 vystavět kapli zasvěcenou Janu Křiteli.
Zájem lidí ale neustává, a proto v roce 1700 probošt přikáže dub porazit a spálit. Dnes na jeho místě najdeme Žižkův památník.
3. Odpočinek pro císaře
Římskoněmecký císař Karel IV. (1316–1378) projíždí roku 1370 v horkém dni českou krajinou. Míří z hradu Lichnice v Železných horách směrem k léčivému prameni v Modletíně.
Zase se po čase ozvala jeho stará zranění z turnajů a potřebuje proto hojivé účinky modletínského pramene. Pokukuje, kde by si na chvíli odpočinul. Zaujme ho mohutná lípa v Klokočově. Sesedne z koně a na chvíli si pod korunou stromu oddychne.
Strom spojený s Karlem IV. budí pozornost už v 19. století, kdy na něj v roce 1883 turisty upozorňuje český časopis Háj. Za první republiky mu náležitou péči věnuje dokonce i ministerstvo školství a osvěty.
Na jeho náklady v roce 1935 opravuje inženýr J. Frič, který zakonzervuje dutinu a kmen stáhne obručí.
4. Posluchači sedí v koruně
Mohutná koruna chlístovské lípy skrývala příznivce kněze Jana Husa.
Muž vyšplhá do koruny lípy a usadí se v ní. Ani nedutá a těší se, až muž dole pod stromem začne mluvit.
Kněz Jan Hus (kolem roku 1370–1415) ale ještě trpělivě čeká, dokud se lidé nerozmístí nahoře na stromě a nevytvoří zároveň hlouček kolem lípy. „Dle místního podání v roce 1414 pod ní kázával Mistr Jan Hus, od čehož asi název její.
Již prý tehdy byla tato lípa tak mohutná, že na větvích jejích sedávalo mnoho posluchačů, žádostivých slova pravdy,“ píše český lesník a historik Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (1860–1925) v časopise Český lid z roku 1908. Lípa v Chlístově nedaleko jihočeského Husince, Husova rodiště, opravdu mohla být svědkem mistrových kázání.
Podle odhadů se už v jeho době chlubila stářím asi 150 let, takže unesla i lidi sedící v koruně.
Text: Helena Stejskalová