Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938.

Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou.

Židé ve Františkových Lázních

Židé se ve Františkových Lázních objevují bezprostředně po založení města v roce 1793. Zpočátku šlo především o obchodníky z blízkých obcí, postupně však do města přijížděli také židovští pacienti.

V roce 1830 byla otevřena košer restaurace, která se zároveň stala prvním místem židovské bohoslužby.

Roku 1845 založil františkolázeňský lékař Fridrich Boschan fond na podporu chudých Židů. V roce 1863 vznikl Židovský náboženský spolek, jehož oficiálním představitelem se stal Philipp Adler.

Právě on přišel s myšlenkou vybudovat pro již početnou místní židovskou komunitu synagogu.

Byla uspořádána veřejná sbírka, do níž přispěl sám císař František Josef I., členové židovského spolku i město Františkovy Lázně. Architektonický návrh v pseudorománském stylu vytvořil Karl Wiedermann.

V synagoze se nacházel modlitební sál, jehož spodní část byla určena mužům, zatímco horní galerie ve tvaru písmene „U“ sloužila ženám.

Stavba započala na podzim roku 1874 a slavnostní otevření proběhlo 12. srpna 1875. Synagogu vysvětil karlovarský rabín dr. Plaut. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 30 000 zlatých.

Ve stejném roce vznikla ze židovského náboženského spolku Židovská náboženská obec a byl zřízen také židovský hřbitov.

V roce 1887 vypracoval architekt Gustav Wiedermann, syn stavitele synagogy, projekt židovské nemocnice, která byla slavnostně otevřena a vysvěcena 15. května 1898. Oficiálně nesla název Kaiser Franz Josef-Jubiläums-Hospital.

Budova byla postavena v maurském stylu a její dominantou byla prostřední věž s deskami Desatera. Nemocnice pojala až 60 pacientů, přičemž nemajetným byly služby poskytovány zdarma.

Podle sčítání obyvatel z roku 1930 se k izraelskému vyznání ve Františkových Lázních přihlásilo 63 osob. Přestože šlo o malou náboženskou komunitu, její členové se otevřeně stavěli proti narůstajícímu německému nacionalismu a antisemitismu.

Křišťálová noc v Chebu

Události Křišťálové noci byly vyvolány atentátem na sekretáře německého velvyslanectví Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 v Paříži zastřelil židovský mladík Herschel Grynszpan.

V noci z 9. na 10. listopadu 1938 vypukl na území nacistického Německa a připojených oblastí pogrom, známý jako Křišťálová noc.

Dne 13. listopadu 1938 byl Cheb oficiálně prohlášen za Judenrein – „bez Židů“.

Františkolázeňská synagoga i židovská nemocnice byly zapáleny 10. listopadu 1938. Podle pamětníků se žhářství účastnili nejen členové SA, ale i místní hasiči, kteří zároveň dohlíželi na to, aby se požár nerozšířil na okolní městské budovy. Trosky synagogy byly strženy až v roce 1944. Pozemek zůstává dosud nezastavěn.

Vznik modelu synagogy

Myšlenka vytvoření modelu františkolázeňské synagogy vznikla v roce 2023 z iniciativy tehdejšího ředitele Městského muzea Františkovy Lázně, který vypracoval i podrobný projekt.

Po jeho odchodu převzalo projekt nové vedení muzea a myšlenku Aleše Česala realizovalo.

Autorem modelu se stal Bohuslav Karban z Aše, který na něm pracoval devět měsíců a věnoval mu přibližně 800 hodin. Model je zhotoven v měřítku 1 : 25 z plastu. Díky dochovaným stavebním plánům mohl autor věnovat pozornost i detailům.

Model je kolorovaný, vybavený vnitřním osvětlením a je součástí expozice Městského muzea Františkovy Lázně.