S jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů u nás se pojí řada věhlasných jmen. Od Elišky Přemyslovny přes Karla IV. až po proslulého alchymistu Edwarda Kelleyho.
Kdysi královské sídlo, později vězení a nakonec hvězda stříbrného plátna – nevšední zážitek nabízel Křivoklát ve všech dobách, a nejinak je tomu i dnes.
Je temná noc a kdysi věhlasný alchymista, který si užíval pozornosti na císařském dvoře, trpí ve vězení na hradě Křivoklátě. Je doslova v pasti, císař Rudolf II. mu dal v roce 1591 ultimátum, že pokud mu neprozradí návod na výrobu zlata, zůstane ve vězení.
To bylo skoro před třemi lety. Zoufalý alchymista proto přemýšlí o odvážném plánu, který by mu dopomohl k útěku. Nakonec jej zkusí provést. V noci spustí z okna své cely v hranaté věži Huderce lano a chce se na něm spustit dolů z hradeb.
K jeho smůle ale lano nevydrželo a Kelley se zřítil do hradního příkopu. Zlomil si přitom nohu tak nešťastně, že mu musela být později uříznuta. Místo svobody pak byl převezen do jiného žaláře na mostecký hrad Hněvín.
Edward Kelley ale nebyl jediným slavným vězněm na Křivoklátě. Dalo by se říci, že hrad má celkem tři osudové symboly – královskou korunu, vězeňskou celu a plamen ohně.
Starší než Kosmas
Dějiny skalnatého ostrohu nad Rakovnickým potokem sahají opravdu do dávné minulosti. Možná že mnozí byli zklamáni, když se ukázalo, že zmínka v Kosmově kronice o Křivoklátě, datovaná do počátku 12. století, se ukázala jako nepřesná.
Z té doby totiž na místě dnešního hradu nebyly objeveny žádné stopy. Je tedy možné, že Kosmas mluví o tvrzi, která se původně nacházela někde jinde. Místo toho ale byly na Křivoklátě objeveny důkazy, že návrší bylo obydlené už v pravěkých dobách.
Zůstaly tu nejen střepy keramiky z doby bronzové, ale i zbytky osídlení či obranného valu. Dávné sídlo našich předchůdců bylo navíc ještě rozsáhlejší než dnešní hrad, který nejstarší dochované zmínky datují do začátku 13. století. Zřejmě jej nechal vybudovat některý z přemyslovských knížat.
Domov králů a královen
I to je tedy úctyhodná historie, která Křivoklát řadí mezi nejvýznamnější a nejstarší královské hrady. A je také nasnadě, proč tvrz obklopená hlubokými lesy původně sloužila jako lovecké sídlo, kde se pořádaly velké hony a také řada dalších radovánek.
Jak věhlas Křivoklátu rostl, stal se jedním ze sídelních královských hradů. Často zde proto pobýval třeba Václav I. a také Přemysl Otakar II., který nakonec završil velkou přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli.
Poprvé se oheň zapsal do osudu Křivoklátu v roce 1316, zatím však jen z bezpečné vzdálenosti. Po požáru Pražského hradu se totiž právě sem uchýlila se svými třemi dětmi česká královna Eliška Přemyslovna.
Její manžel Jan Lucemburský ji pak začal podezírat, že chce se svým malým synem převzít vládu nad královstvím. A tak se Křivoklát stal po celé čtyři roky nedobrovolným vězením pro malého kralevice, který byl později znám jako Karel IV.
První ničivý požár
Slavný český král ale na Křivoklát ani po takové zkušenosti nezanevřel, když se vracel z Francie se svou těhotnou manželkou Blankou z Valois, přivedl ji právě sem, aby dala život jejich dceři a budoucí uherské královně Markétě.
Často tady také pobýval, ovšem až do doby, kdy bylo dokončeno jeho proslulé sídlo na Karlštejně. Křivoklátský hrad si ale také velmi oblíbil jeho nejstarší syn a pozdější český král Václav IV. Období slávy a lesku se ale nakonec ztratilo v plamenech.
Křivoklát totiž čelil hned několika ničivým požárům, dá se vlastně říct, že každé dvě století skončil v plamenech. Poprvé to bylo za husitských válek, v roce 1422, tehdy do základů vyhořel hradní palác nazývaný Manský dům.
Tehdy se ovšem při opravách neobtěžovali s jeho opětovným vybudováním a spáleniště zůstalo tak, jak bylo. Díky tomu se archeologům, kteří jej prozkoumali v 80. letech minulého století, se podařil nečekaný objev. V popelu totiž zůstaly mnohé poklady, které unikly plamenům.
Boj proti plamenům
Současnou podobu pak hradu dala gotická přestavba, za kterou od roku 1471 stál nově zvolený král Vladislav II. Jagellonský. Křivoklát ale po něm získali Habsburkové, kteří neměli nijak velký zájem na tom jej dále zvelebovat.
Hrad se tak stal částečně skladištěm střelného prachu, ale také státní věznicí. Jen tři roky poté, co se odtud pokusil uprchnout alchymista Kelley, se tu opět rozhořel ničivý požár, který jej v roce 1597 téměř úplně zničil. Jeho obnova ale dlouho nevydržela.
Do českých zemí přišla třicetiletá válka a s ní i další požár, který na Křivoklátě v červnu 1643 poničil téměř čtyři desítky komnat. Po Habsburcích hrad získali Valdštejnové a jako věno pak také Fürstenbergové.
I oni museli bojovat s následky ohnivého živlu, který málem zničil hrad v roce 1826. Požár tehdy vznikl přímo v bytě správce hradu. Fürstenbergové se rozhodli opravit, co se dá, ale jejich necitlivá přestavba poničila původní architekturu.
Na druhou stranu se jim alespoň podařilo hrad zachránit před totální zkázou, a to by byla velká škoda. Hlavně tedy pro české filmaře.
Hvězda filmového plátna
Poslední vlastník panství, Max Egon II. Fürstenberg, prodal v roce 1929 hrad československému státu za astronomickou částku 118,5 milionu korun.
Na Křivoklátě zůstala také unikátní Fürstenberská knihovna s 50 tisíci svazky iluminovaných rukopisů, zdobených prvotisků a dalších vzácných tisků, kterou si můžete dnes prohlédnout. Nové období slávy ale hradu přineslo až filmové plátno.
S třiceti filmy, které se tu natáčely, patří Křivoklát k největším filmovým hvězdám mezi českými hrady.
Právě tady se ve věži píchla o vřeteno Růženka v pohádce Jak se budí princezny, Honza tu zase nasekal na zadek trucovité princezně v pohádce Honza málem králem. Křivoklát byl také hradem, odkud král vyhnal Marušku v Soli nad zlato.
Natáčely se tu také populární pohádky Dívka na koštěti, Tři veteráni nebo Třetí princ. Alespoň v pohádkové říši si tedy po dlouhých staletích hrad opět našel místo královského sídla.
Jiří Mareček