Cesta vzhůru po úzkém schodišti vinoucím se jako spirála po kamenném tubusu je už sama o sobě zážitkem. A co teprve když vyšlápnete 120 schodů a rozhlédnete se po té kráse kolem. Nezáleží přitom, v jakém ročním období tento výlet podniknete.

Hospodářská krize ve 30. letech minulého století zkomplikovala život mnoha lidem i celým rodinám.

V obci Krásno na půli cesty mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi v roce 1933 přišli na způsob, jak oživit turistický ruch a současně pomoci lidem propuštěným z práce.

Rozhodli se vystavět kamennou rozhlednu, jejíž budování poskytne nakrátko obživu alespoň dvěma desítkám nezaměstnaných. Vyplácených patnáct korun denně tehdy rozhodně nebyla zanedbatelná mzda. Svým dílem však přispěli všichni obyvatelé z okolí.

Majitelé aut třeba bezplatně dováželi dřevo, cement nebo písek až na místo. Pro stavbu byl vybrán zalesněný Krásenský vrch s nadmořskou výškou 777 metrů v těsné blízkosti obce, která bezplatně věnovala pozemek.

Stejný kopec poskytl i stavební materiál z improvizovaného lomu, což stavbu podstatně zlevnilo. Vyšla tak celkem jenom na 53 tisíc korun. Zbrusu nová rozhledna se slavnostně otevírala 23. června 1935.

Rozhledna je polovina minaretu

Kamenná věž je vskutku nevšední stavbou. Od počátku měla tvarem připomínat slavný minaret al-Malwijía v iráckém městě Samarra. Má tedy tvar dutého válce s točitým schodištěm vinoucím se po směru hodinových ručiček vzhůru.

Jen těch otoček samozřejmě není tolik, protože minaret měří 52 metrů, zatímco rozhledna pouze pětadvacet. Při výstupu můžeme snadno pozorovat, jak se kamenná věž postupně zužuje. U základny měří v průměru 11 metrů, na vrcholu pak jen 2,5 metru.

Z vyhlídkové plošiny dohlédneme až na Krušné hory včetně Klínovce. Aby návštěvníci přesně věděli, na co se zrovna dívají, byly do kamenného ochozu kolem plošiny vsazeny porcelánové tabulky s popisem okolí.

Rozpadne se Hitlerka navěky?

Současně s výstavbou rozhledny vznikla v sousedství chata s hostincem, která se však bohužel do dnešních časů nedochovala. Namále měla ostatně i sama rozhledna. Ještě za války byla hojně navštěvovaná, přestože nesla jméno Adolfa Hitlera.

Ostatně právě tehdy vznikla také přezdívka, která se pro rozhlednu ujala – Hitlerka. Po osvobození však začala chátrat a zanedlouho už byl výstup na ni tak nebezpečný, že byla na dlouhá léta uzavřena.

Zdálo se, že ji nevyhnutelně čeká osud hostince, z něhož zbyly jen kamenné ruiny ztrácející se ve vegetaci.

Svatebčané se obejdou bez deštníků

Naštěstí v roce 1996 se našlo dostatek nadšenců, kteří se pustili do opravy. Za rok už zde stála opět v plné předválečné kráse včetně zbrusu nových tabulek na ochozu.

Byla vyhlášena kulturní památkou a když jeden z největších českých deníků v roce 2011 pořádal anketu o nejkrásnější rozhlednu České republiky, krásenská rozhledna to u čtenářů s převahou vyhrála.

Zda rozhodli správně, o tom se můžeme přesvědčit kdykoliv po celý rok, protože věž je volně přístupná. Stačí se z Krásna vydat po žluté turistické značce.

Asi kilometr dlouhá cesta je nenáročná, a jedna stejně dlouhá, ale ještě pohodlnější vede také od parkoviště nad obcí. Prostor kolem rozhledny tradičně slouží k pořádání obecních akcí od pálení čarodějnic po programy u příležitosti dne dětí.

A pokud má někdo zájem, může se pod unikátní kamennou věží také nechat oddat. Kromě nevšední atmosféry toto místo slibuje ještě jeden bonus. Traduje se totiž, že dosud ani jednou při žádné svatbě nepršelo.

Foto: Shutterstock