Výstava Cesta je trnitá, kterou v Městském muzeu v Hořicích otevřou 15. prosince, propojí tvorbu dvou významných současných umělkyň, a to malířky Anežky Hoškové a sochařky Anny Hulačové.
Zájem o legendární a magické první jmenované se zde setká s rurálním sci-fi druhé.
Obě umělkyně jsou nejen výrazné na české umělecké scéně, pozornost budí i v zahraničí. Většina děl vznikla přímo pro výstavu a je výsledkem spolupráce obou autorek, které spojuje téma vztahu k přírodě.
Městské muzeum v Hořicích se těší, že muzejní Štorchovu síň zaplní to nejsoučasnější z českého umění.
„Anežka Hošková pracuje s jakýmsi epickým smutkem z nenávratnosti změn způsobených lidskou činností.
Selhání snad až milostného vztahu u ní získává legendární, symbolický nádech, který podtrhuje i volba techniky vitráže,“ tak popisuje svůj záměr ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze a zároveň kurátor výstavy Michal Novotný.
„Reliéfy a sochy Anny Hulačové spojují téma úrodnosti přírody pro člověka a zároveň její nepodmanitelnosti. Klasy obilí se potkávají s trním náletových dřevin.
Formálně směs secesního ornamentu, sci-fi a v některých detailech až sorelové oslavnosti spojuje minulost s budoucností v motivu mutující regenerace,“ dodává Michal Novotný.
„Jsme velice rádi, že Anežka Hošková a Anna Hulačová přijaly pozvání vystavovat v Hořicích. Zároveň jsme ale přesvědčeni, že bude jejich tvorba zajímavá a podnětná i pro laiky, kteří se běžně v současném umění neorientují.
Obzvlášť pak v Hořicích, které jsou svou péčí o uměleckou tvorbu dlouhodobě proslulé.“ vysvětluje ředitelka Městského muzea a galerie v Hořicích Petra Zachovalová.
Anna Hulačová (1982) vystudovala AVU v ateliérech Jaroslava Róny a Jiřího Příhody. V roce 2016 vzbudila velkou pozornost výstavou v rámci finále Ceny Jindřicha Chalupeckého, kde také získala diváckou cenu.
Své sochy tvoří většinou z betonu, někdy ale také z tradičnějších materiálů jako je keramika či dřeva. Reaguje v nich na formy evropských i mimoevropských dějin umění, socialistického modernismu, surrealismu i folkloru.
Zásadní jsou pro ni ale i formy mimo-lidské, přírodní, mezi nimiž mají prominentní postavení včely a výsledky jejich práce.
Kreslířka, malířka a hudebnice Anežka Hošková (1984) absolvovala brněnskou FaVU u Václava Stratila. Je výraznou českou představitelkou mezinárodních trendů nového romantismu či mystické malby.
V poslední době pracuje nejčastěji technikou akvarelu, jehož specifické vlastností využívá k navození mysteriózní atmosféry, podpořené motivy kostelních a zámeckých věží, podivných zvířat a fragmentů lidského těla.
Ve své tvorbě se ale neomezuje na malbu a kresbu, často vytváří i instalace, podtrhující tajuplný charakter její tvorby, věnuje se také hudbě či organizaci kulturních akcí.
Příprava výstav a doprovodných kulturních a vzdělávacích akcí ale není jedinou činností Městského muzea a galerie plastik.
Ještě více času a péče muzeum věnuje bohatému sbírkovému fondu, jehož součástí je například jedinečná Šafránkova kronika z druhé poloviny 19. století, kterou zdigitalizovali a zpřístupnili na www.safrankovakronika.cz.