Jihočeské rybníky jsou pojmem, který asi zná každý turista. Na některou ze zdejších vodních plopch narazíme takřka na každíém krokuj, Některé z rybníků mají ale delší historii a zaslouží si etaké výjimečnou pozornost. Třeba ten, který ve svém názvu zahrnuje celý Svět.
Kariéra naší rybníkářské legendy Jakuba Krčína z Jelčan začala nenápadně. Do školy chodil v Kolíně, tedy docela daleko od míst, kde se jednou měl proslavit, později působil na Jičínsku či na Českobudějovicku.
V roce 1559, když mu bylo čtyřiadvacet, se jeho život změnil. Jednoho dne pomohl neznámé dámě, která v lese spadla z koně.
Byla to příslušnice mocného rodu Eva z Rožmberka a svou vděčnost záhy projevila tím, že Jakuba Krčína jmenovala purkrabím Českého Krumlova. A budoucnost technicky zdatného mladíka se najednou změnila.
Na počátku byl Počátek
V popisu práce měl nový purkrabí také péči o nejrůznější hospodářské záležitosti, tedy i o rybníky.
Založení rybníka se symbolickým jménem Počátek si vyzkoušel v letech 1564 až 1565 a zanedlouho, to už jako vrchní hejtman rožmberského panství, a protože Počátek se povedl, své schopnosti v tomto oboru začal dokazovat ve větším měřítku.
Panství pod jeho rukama jen vzkvétalo a mnoho rybníků nejen opravil, ale i od základu vybudoval.
Kus města pod hladinou
V roce 1571 se pustil do práce, kvůli které si získal nejen mnoho obdivovatelů, ale nadělal si i dost nepřátel.
Rybník, který se rozhodl založit v těsné blízkosti Třeboně, totiž po napuštění zatopil nejen rozsáhlé močály, pole a louky, ale za oběť mu padla dokonce část třeboňského předměstí včetně kaple sv. Alžběty a augustiniánského špitálu.
Rybníku, který se od počátku navíc potýkal s nestabilním blátivým podložím, proto místní obyvatelé začali říkat Nevděk. Tehdy byl ještě propojen se sousedním Opatovickým rybníkem.
Odděleny byly teprve v roce 1574 a teprve v tu chvíli se z původního Nevděku stal oficiálně Svět.
Zdroj vody obklopený vodou
Přestože Jakub Krčín nám po sobě zanechal mnoho důkazů svých schopností, ostatně v druhé polovině 80. let 16. století třeba šest let pracoval na vybudování největšího rybníka pojmenovaného Rožmberk, rybník Svět stejně patří k jeho nejslavnějším dílům.
Celková délka jeho mohutné zalomené hráze dosahuje 1525 metrů, a základna té hráze je místy široká až 60 metrů. Celková plocha rybníka činí 201 hektarů a zajímavostí je, že na něm najdeme i malý ostrov.
Stojí na něm původní studna, která kdysi patřila k místnímu pivovaru a je o dvě století starší než sám rybník.
Jen jednou byl poražen
Svět je také důležitou součástí protipovodňové ochrany. Po povodních v roce 2002, kdy jeho hráz odolala jen tak tak, rybník dostal bezpečnostní přeliv. V historii ale Svět útok velké vody nevydržel jen jednou.
Jeho hráz se protrhla při povodni v roce 1890, ale sám rybník v tom byl zčásti nevinně, protože předtím se protrhly hráze všech rybníků nad ním a nápor takové vlny ani Krčínova hráz vydržet nemohla.
Kolem Světa pomalu i rychle
Na rybník Svět je krásný pohled ze všech stran. Chcete si to ověřit? Pak se vydejte na cestu kolem Světa, tedy po naučné stezce, která od roku 1985 tvoří dvanáctikilometrový okruh kolem celého rybníka.
Je určena pro pěší turisty, vede po polních a lesních cestách i po samotné hrázi a nachází se na ní 16 zastavení s informacemi o historii rybníkářství, lázeňství či lidové architektury v okolí.
Na podzim se po stezce tradičně běží Běh kolem Světa, jehož trasa oficiálně měří 11 kilometrů a 729 metrů. Letos akce připadá na 2. září.
Odpočiňte si v parku
Kolem hlavní výpustě rybníka vede silnice a hned za ní se rozkládá šestihektarový zámecký park.
Jeho základy položil slavný Rožmberk Petr Vok už na počátku 17. století, a i když třicetiletá válka pak zahradě hodně uškodila, Schwarzenberkové si pak dali práci a místo přivedli opět k jeho bývalé kráse.
Park rozděluje Třeboň na předměstí a historické jádro a před třemi lety prošel celkovou revitalizací.
Laboratoř zámeckých alchymistů
A když už budeme odpočívat v parku, stojí za to si prohlédnout i samotný zámek. Původně na jeho místě stával už ve 14. století panský hrádek, který si o století později vybral za své sídlo Vok z Rožmberka.
Celý areál vylepšil a rozšířil, a stejně tak si počínal i jeho potomek Vilém o dalších sto let později. Pokud dnes vstoupíme dovnitř, můžeme přemýšlet o všech historických majitelích zámku.
Jedna speciální prohlídková trasa nás seznámí se vším, co souvisí s Rožmberky, a to třeba včetně unikátní sbírky navigačních přístrojů Petra Voka nebo alchymistické laboratoře.
Druhá trasa se zase více věnuje Schwarzenberkům, a tak před námi bude defilovat třeba kolekce afrických předmětů ze schwarzenberské farmy u Nairobi nebo soukromé pokoje včetně salonu kněžny nebo pracovny a ložnice knížete.
Kvůli výlovu si nařiďte budík
Každý podzim na Třeboňsku probíhá výlov zhruba dvou set rybníků. Výlovů těch nejznámějších se tradičně účastní i veřejnost. Návštěvníci si užívají nejen netradiční podívanou, ale jsou vděční i za prodej živých ryb.
Konkrétní termíny výlovů jsou závislé na mnoha okolnostech a oznamují se většinou až v průběhu září, jeden je už ale vždycky znám dlouho dopředu.
Největší rybník Rožmberk je totiž natolik v centru pozornosti, že jeho výlov prostě musí mít přesně stanovený termín, aby si všichni zájemci mohli výlet naplánovat. A tak letošní výlov Rožmberka připadá na víkend 13. -15. října.
Pokud ale nechceme o nic přijít, budeme si muset trochu přivstat. Výlov zpravidla začíná prvním zátahem v sedm hodin ráno.
Co nesmíte minout? Schwarzenberskou hrobku
Téměř pohádkovou stavbou je Schwarzenberská hrobka připomínající romantický zámeček, která stojí na opačném břehu rybníka Svět než sama Třeboň. Založena byla v roce 1874 kněžnou Eleonorou a i tahle stavba si vyžádala odborníky na vodní díla.
Před budováním základů totiž bylo třeba vykopat kanál k odvodnění prostoru, protože hrobka se nachází pod úrovní terénu. V hrobce byly postupně v zinkových rakvích uloženy ostatky 27 významných příslušníků schwarzenberského rodu.
Dnes můžeme dovnitř nahlédnout v průvodcem a podívat se po monumentálním schodišti i do kaple a do krypty. V období dušiček se tu každoročně koná zádušní mše, kaple se pak využívá jako prostor pro kulturní akce a koncerty.
