Ústecký kraj ze západu a severu chrání hřeben hor. Zdejší svahy i horské trasy vyhledávají lyžaři a turisté stále více objevují i další krásy Krušnohoří.

A pokud chtějí ochutnat něco opravdu výjimečného, možností se jim v tomto regionu naskýtá opravdu nespočet.

Napříč zasněženou plání

Na svazích Krušných hor se se budou milovníci běhu na lyžích cítit jako v ráji. Stovky kilometrů kvalitně upravených stop, členité terény, nádherná krajina, a hlavně žádné davy v několikastupech – klid, ticho a chvílemi i samota.

Krušnohorská bílá stopa je nejproslulejší, ale celý hřeben Krušných hor nabízí jedinečné běžecké terény na mnoha místech propojené s tratěmi v sousedním Sasku. Zimní střediska Klínovec a Klíny jsou jen dvěma ze středobodů proplétajících se tras.

I lesy nad Ústím nad Labem a Teplicemi nabízejí kvalitní tratě, a co teprve stoliční hora Děčínský Sněžník anebo stopy kolem ski areálu Polevsko na samém hranici Českého Švýcarska a Lužických hor.

Šikovné ruce horalů

Krušnohoráci dlouhodobě a usilovně vracejí do krajiny hlubokých lesů, rašelinišť a plání radost z lidské šikovnosti. Třeba jen potraviny a pochutiny z Krušných hor – ty kdo neochutnal, o hodně přišel.

Co třeba švestkové dobroty z Bělušic, zabijačkové lahůdky z Mostu, domácí tmavý chleba a slané pečivo z Lesné, bylinné a ovocné sirupy i džemy z Jirkova, kozí sýry z Drmal, tradiční regionální cukrovinky z Hrušovan, otvické lupínky, chomutovský makový dort, med a medovina z Března u Chomutova, perník z Dubí, či dokonce krušnohorské víno!

A nejde jen o věci poživatelné – poznejte zdejší ryté sklo, výrobky z vlny, paličkované krajky, šperky, mýdla, vánoční ozdoby, háčkované a dřevěné hračky, košíky nebo originální krušnohorské dekorace.

Kouzlo Krušnohorského lidového domu

Vydáte-li se na běžkách po Krušnohorské bílé stopě, nemůžete minout horské středisko Lesná. Jeho součástí je Krušnohorské muzeum v Lesné, kde je nově vybudovaná replika Zvonice s plně funkčním zvonem a model 1 : 1 Krušnohorského lidového domu z roku 1873, tzv.

chlévního typu. Nabízí návštěvníkům stálou expozici o životě horalů před cca 100 lety, jejíž součástí je i sbírka renovovaných starých zemědělských strojů.

K vidění jsou všechny části tohoto specifického obydlí – závětří, světnice, komora, půdní prostor, chlév a stodola. Celý prostor je vybaven dobovými exponáty. Půdní prostory jsou vyhrazeny pro výstavy související s Krušnými horami.

V rámci pořádaných veřejných akcí si mohou účastníci vlastnoručně vyzkoušet pod vedením odborných lektorů „Zapomenutá řemesla“, která jsou oblíbena převážně u mládeže.

Vůně teplého chleba

Z Krušnohorského lidového domu se často line vůně čerstvého chleba. Krušnohorský domácí tmavý chléb z Lesné je certifikovaným domácím produktem Krušnohoří. Připravuje se minimálně pět dní před samotným pečením rozděláním kvásku s vodou.

Po pěti dnech se připraví těsto z kvásku, vody, ručně mletého žita, soli, fenyklu a kmínu. Ručně se míchá do celkového propojení. Těsto kyne dvě hodiny při pokojové teplotě. Pak se vytvoří bochníky, které dále 2–3 hodiny kynou.

Lopatou se sázejí a pečou v šamotové peci při teplotě max. 200° C. Chléb při správném uskladnění vydrží sedm dní.