Domů     4× děsivá místa Prahy: Obchází Nuselský most duše sebevrahů?
4× děsivá místa Prahy: Obchází Nuselský most duše sebevrahů?

Praha je nádherné a starobylé město. Ve své dlouhé historii však skrývá množství dosud nevysvětlených záhad. Některé z nich přitom nahánějí husí kůži i zkušeným hledačům tajemna.

Kde se v Praze můžeme setkat s přízraky, temnými silami a dalšími nadpřirozenými jevy? Často právě tam, kde bychom je nejméně čekali… Tento přehled vám ukáže několik z těch nejpodivnějších pražských lokalit.

Romantiku střídají temné síly

Kde: Petřín

Co: pohanské obětiště

Odkdy: 10. století

Pražský vrch Petřín je oblíbeným místem pro zamilované páry, málokdo ale tuší, že v sobě skrývá mnoho temných tajemství, která se mohou v nečekanou chvíli vyjevit.

Kdysi dávno totiž Petřín není příjemnou výletní lokalitou, ale pohanským obětištěm, na které jsou přinášeny krvavé zápalné oběti. Už svatý Vojtěch (956–997) v 10. století nařizuje proti pohanům zakročit. Přesto se ale temnou moc z Petřína nikdy tak docela vymýtit nepodaří.

Trnem v biskupově oku

Vysoké kopce, které vystupují z krajiny, vždycky přitahovaly vyznavače přírodních pohanských kultů. Petřín v tom nebyl žádnou výjimkou.

Podle legend se na něm scházejí pohanští kněží a zasvěcenci, aby zde obětovanými zvířaty uctívali svá božstva a magicky si vyžádali přízeň. Je snad možné, že tu jsou někdy přinášeny i oběti lidské? Jedna historická skutečnost by tomu nasvědčovala.

Pražský biskup svatý Vojtěch je v 10. století zhrozen tím, co se na Petříně děje. Za jeho biskupského panování není možné něco takového tolerovat. Vyzývá tedy knížete Boleslava II. Pobožného (932–999), aby s tím něco udělal.

Kostel místo obětiště

Kníže Boleslav II. je synem toho knížete Boleslava (asi 915–967 či 972), který nechá zavraždit svého bratra svatého Václava (907–935). Má tedy co odčiňovat na rodinné vině a biskup Vojtěch toho rád využívá.

Když se rozhodne rázně skoncovat s pohany na Petříně, je mu k tomu knížecí podpora velmi vítaná. Nechává rozprášit tamní oltáře, kameny z nich rozházet po celém Petříně a na místě pohanského obětiště buduje kostel.

Tento kostel je zasvěcen svatému Vavřinci, jáhnovi z Říma, kterého zaživa upekli na rozžhaveném roštu.

Je toto zasvěcení znamením toho, že se petřínští pohané nebojí obětovat ani člověka a církev musí proti této hrůzné praxi bojovat podobnou silou – připomínkou svatého, který prodělal podobný osud? To se dnes asi už definitivně nedozvíme, ale kostel sv.

Vavřince stojí na Petříně dodnes a důvod jeho zbudování připomíná freska na stropě v zákristii. Církev proti temným silám na Petříně bojuje i v dalších staletích – Petřín je třeba úplně prvním místem v Čechách, kde je postavena křížová cesta.

Vedle kostela také stojí kopie jeruzalémského Božího hrobu. Asi to bylo zapotřebí…

Petřínští upíři?

Mohou tyto dávné události mít vliv ještě dnes, kdy se na Petříně místo pohanů scházejí spíš milenci? Několik svědectví mluví o tom, že ano.

Na několika místech Petřína hovoří lidé citliví na energie o mimořádných ohniscích síly, která jakoby vystupovala z hlubin kopce.

O jejím původu můžeme jenom spekulovat, ale kromě pohanského obětiště jsou i další dobré indicie, že s Petřínem není všechno tak, jak se zdá.

Během průzkumů byla na několika místech na Petříně objevena skrytá pohřebiště, která mohou obsahovat ostatky i několika set lidí. Více než stovka hrobů pochází z doby 10. až 13. století.

Jaké bylo zděšení archeologů, když ve dvou hrobech nacházejí kostry s useknutými hlavami a hrudníkem zatíženým balvanem. Dávní pohřebníci se tady zřejmě obávali, aby mrtvý nevstal z hrobu. Je snad možné, že se po Petříně toulají upíři?

Možná by stálo za to si příští romantickou procházku se svou milou nebo milým přece jen rozmyslet…

Legenda se stává realitou

Kde: Karlovo náměstí

Co: Faustův dům

Odkdy: 16. století

Barokní palác na kraji Karlova náměstí svou světlou fasádou v růžových tónech nebudí podezření. Kdo se ale jenom trochu vyzná v pražské topografii, ten se nenechá ošálit.

Tohle je Faustův dům, palác s velmi špatnou pověstí, který nosí smůlu svým majitelům a podle legendy se má stát i místem konce slavného učence, kterého pro jeho zpupnost a zahrávání si s temnými silami odnese ďábel.

Dům, který nosí smůlu

Faustův dům stojí na svém místě už nejméně od 14. století, i když je mezitím několikrát přestavován. Svým vlastníkům a obyvatelům nosí akorát smůlu. Rodině Jana, vévody opavského, je dům zabaven v průběhu husitských válek.

Po válkách získává dům jakýsi písař Prokop, který ho musí na vlastní náklady opravit. Po jeho smrti ale zřejmě dům nezdědí jeho potomci, protože zemské desky, obdobu katastru nemovitostí, pozře ničivý požár.

Zkraje 16. století získává dům Jaroslav Kapoun ze Svojkova, ale ten je v roce 1537 popraven pro hrdelní zločiny. Jan Kopa z Raumenthalu, osobní lékař Ferdinanda I. a jedna z možných předloh pro legendu o Faustovi, zase o dům přijde kvůli dluhům.

Největší slávy v oblastech tajných věd pak dům dosahuje v roce 1587, kdy ho získává do držení alchymista, astrolog a mystik magistr Edward Kelley (1555–1597).

Útěk před inkvizicí

Edward Kelley i jeho blízký spolupracovník John Dee (1527–1609) jsou mimořádně působivé postavy. Kelley fascinuje současníky svým zjevem, je vysoký, štíhlý a má dlouhý plnovous a havraní vlasy, které mu splývají na ramena.

Zkrátka ukázková postava černokněžníka. Za tímto zjevem se ovšem ukrývá pečlivě vypracovaná image. Kelley se snaží přesvědčit panovníka, že je mistrem alchymie a ovládá i další tajné vědy.

Jeho dlouhé vlasy ovšem také maskují uřezané uši, o které přichází v Anglii kvůli podvodům s listinami. A na císařském dvoře pravděpodobně také působí i s Johnem Dee jako tajný agent britské koruny.

Možná kvůli politice, ale možná také kvůli temným pokusům, které se v domě odehrávají, si nakonec na oba došlápne inkvizice. S obviněním z čarodějnictví na krku musí oba alchymisté kvapem opustit Prahu.

Nehrajte si s čertem

Legendární doktor Faust, který měl v domě přebývat, byl znám po celé Evropě, i když málokdo mohl říci, že se s ním doopravdy setkal.

Je totiž možné, že Johann Faust je jen pseudonym jednoho nebo i několika učenců, kteří chtějí publikovat své mystické objevy, ale bojí se církevního pronásledování. A že by skutečně bylo čeho se bát! Pod jménem dr.

Fausta se objevují už v 16. století různá pekelná zaklínání a magické obřady, které jsou ze strany církve vnímány jako hereze, čarodějnictví a podle toho také stíhány.

Na konci 16. století se také objevuje první líčení příběhu o mystikovi, který zajde až příliš daleko. Dr. Faust podle tohoto příběhu má uzavřít smlouvu s ďáblem, kdy zaprodá svou duši výměnou za tajná a temná poznání.

Je přesvědčen o tom, že takto získaná moc mu pomůže peklo obalamutit a nad ďáblem nakonec zvítězit. Ale nic nemůže být větší omyl.

Doktora Fausta nakonec podle vyprávění ďábel s velkým chechotem odnáší střechou, ve které nechá díru, která nemůže být nikdy zazděna.

Skutečný základ legendy

Příběh o Faustovi je nakonec přece jen spíš legendou, ale jako každá legenda i on může mít v jádru něco pravdivého.

Několik doložených obyvatel domu se totiž věnuje magii a alchymii a tyto aktivity nechávají na domě svou známku jak ve světě fyzickém, tak snad i ve světě neviditelném. V jednom z křídel paláce se nachází rozlehlé točité schodiště.

Právě tady při stavebním a historickém průzkumu je odhaleno několik znepokojivých nálezů. Jsou tu nalezené zazděné dětské botičky a několik kočičích koster.

Co se tady odehrálo a kdo tyto předměty do zdi vložil, to není možné zjistit, ale kočky odjakživa patří ke zvířatům spojeným s magií a alchymií, takže není vyloučeno, že za svého života patřily některému z magicky aktivních pánů domu.

Třeba se také staly předmětem nějakého magického rituálu, nebo dokonce oběti. Že by snad měla jejich oběť přinést uzdravení neznámému dítěti, jehož botičky se vedle kostí nacházejí? Otázky zůstávají a podivná a temná pověst Faustova domu také.

Dnes dům patří městu a využívá ho lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice.

Slouží sloup černým mágům?

Kde: Vyšehrad

Co: Čertův sloup

Odkdy: v současné podobě 1888

Někdy jsou tajuplná místa dílem náhody, ale někdy také vznikají zcela cíleně úmyslem někoho, kdo se dobře vyzná v tajných souvislostech, okultních vědách a dalších oborech skrytých nauk.

Taková uměle vytvořená místa pak mohou na vnějšího pozorovatele působit zcela nevinně, ale jejich vnitřní význam a účel může být docela jiný. Je možné, že právě takovým místem je Čertův sloup na pražském Vyšehradě.

Energií nabitý park

Že je Vyšehrad mysticky nabitým místem, o tom asi nikdo nepochybuje. Už bájná kněžna Libuše odtud má zvěstovat budoucí velikost Prahy, ale je toho tu více.

Vyznavači tajných věd hovoří o tom, že Vyšehrad se nachází na průsečíku energetických linií zemské kůry a že tak vlastně představuje jakési energetické centrum celých Čech.

Osoby citlivé na energie často hovoří o tom, že i jenom procházka vyšehradskými parky nebo Slavínem, hřbitovem, na kterém jsou uloženy ostatky nejvýznamnějších osobností našich kulturních dějin, může v člověku probouzet pozitivní i negativní síly.

Od těchto pozorování je pak už jen krok k tomu, pokusit se tuto energii nějak usměrnit a využít.

Podivné umělecké dílo

V parku, kousek od postranního východu z vyšehradského hřbitova, stojí objekt, který by neznalý kolemjdoucí mohl považovat za výtvor nějakého moderního umělce.

Tři velké kamenné bloky se o sebe navzájem opírají a vytvářejí jakýsi stupňovitý trojúhelník nebo pyramidu. Kdo se v historii Vyšehradu vyzná, ten ví, že tady nejde o nějaké umělecké dílo, ale o něco mnohem tajuplnějšího.

Těmto třem kamenným kuželům se přezdívá Čertovy kameny, Čertův sloup nebo také podle legendárního původce Zardanův sloup.

Rozzlobený ďábel

Zardan je jméno vychytralého kněze a mága, který působí v 17. století. Nebo v některém podání se tak jmenuje i sám ďábel.

Kněz každopádně podobně jako Faust upíše svou duši ďáblu výměnou za mystickou moc, ale vymíní si, že úpis mu bude vrácen, pokud se ďáblovi nepodaří přinést sloup z chrámu sv. Petra v Římě dřív, než Zardan odslouží mši.

Papežský chrám ve Vatikánu zřejmě ďáblovi vzdoruje a také kněz slouží rychle, protože podle legendy ďábel tento úkol nesplní a ve vzteku sloupem praští o zem a ten se rozskočí na kusy – právě do podoby dnešního Čertova sloupu.

V roce 1655 dostává sekretář pražské církevní konzistoře ze Švýcarska dopis, že se při jednom exorcismu vyhnaný ďábel přiznává, že to je právě on, kdo má Čertův sloup na svědomí. Proto je také legenda vymalovaná nad portálem vyšehradského kostela.

Dodnes fungující zdroj energie

Tato stará legenda má možná ale jen zakrýt skutečnost – že Čertův sloup jako energetický kondenzátor vybuduje někdo, kdo se velmi dobře vyzná v proudění zemské energie a vytvoří si tak téměř nekonečný zdroj, ze kterého může čerpat pro magickou práci a okultní pokusy.

Nejrůznější adepti tajných věd koneckonců vyšehradský park a Čertův sloup využívají dodnes. Své by nám o tom mohli říci hlídači parku a zahradníci, kteří ale z obav většinou nechtějí s cizími lidmi, natož novináři o svých zkušenostech hovořit.

Třeba i sami můžete při návštěvě Vyšehradu vyzkoušet, jestli ucítíte z kamenů nějakou energii a sílu. Jenom si dávejte pozor, abyste ji případně využili pro dobrou věc. Ne každý by musel mít takové štěstí jako onen kněz, co vyhrává sázku s ďáblem.

Je „Nuselák“ obklopen přízraky?

Kde: Nuselský most a Křesomyslova ulice

Co: přízraky sebevrahů

Odkdy: 70. léta 20. století

Pražský Nuselský most je místo, které už svým jménem vyvolává emoce.

„Skočit z Nuseláku“ se stalo téměř příslovím – od svého dokončení v roce 1973 se stává vyhledávaným cílem sebevrahů, kteří dopadají na beton a asfalt dole v Nuslích, zejména v Křesomyslově ulici.

Není tedy divu, že se o tomto místě začínají vypravovat historky, ze kterých člověku naskakuje husí kůže. Je snad možné, že desítky sebevrahů, kteří zde ukončili své utrpení, tu zanechaly svůj otisk v podobě temných příznaků? A mohou tyto přízraky lákat další sebevrahy?

Údaje se tají

Nuselský most je dílem, kterým se na všechny strany v době jeho dokončení chlubí komunistická propaganda.

Však také dlouho nese název po prvním komunistickém prezidentovi Klementu Gottwaldovi (1896–1953), strůjci krvavých pronásledování a monstrprocesů 50. let.

Klene se ve výši 40 metrů nad Nuselským údolím a tato výška, spolu se snadnou dostupností pěšky od stanice metra, může být lákavá pro sebevrahy. A také že ano! Více než 300 lidí zakončí svůj život skokem do hlubiny pod mostem.

A to číslo může být ještě mnohem vyšší, protože před rokem 1989 jsou všechny údaje o sebevraždách pečlivě tutlány.

Přece by nevypadalo hezky, že se desítky lidí zabíjejí skokem z mostu, pojmenovaném po prvním dělnickém prezidentovi… Možná ale v popularitě „mostu sebevrahů“ hraje roli i něco jiného než jen výška.

Rádio pro sebevrahy?

Podivné věci provází most už od počátku jeho konstrukce. Když se ukáže, že betonová konstrukce mostu není dost pevná na to, aby unesla těžké vozy metra, které mají projíždět mostním tubusem, přijdou konstruktéři se zvláštní myšlenkou.

Do mostu instalují ohromný, 822 tun vážící železný rošt. Na tom samotném by ještě nebylo nic tak divného, ale jakoby náhodou má tento rošt téměř stejnou délku, jako je vysílací frekvence rozhlasové stanice Praha.

Celý most tak funguje jako ohromná příjmová anténa. Všechny zkoušky a měření před uvedením do provozu na něm proto probíhají v noci, když rádio nevysílá, protože jinak příjem rádiového signálu zcela vyřazuje z provozu všechny měřicí přístroje.

Může toto silové pole, vytvářené ohromnou anténou zabudovanou do mostu, ovlivňovat i mysl člověka? Zvláště pak těch, kteří na něj přicházejí s úmyslem vyřešit své těžké životní problémy případně i tragickým skokem? Je most jedním velkým rádiem pro sebevrahy? To jsou otázky, na které nikdo nikdy nedokázal dát odpověď.

Energetický otisk v realitě

Stovky sebevrahů, kteří na mostě a pod ním skončili svůj život, mohou zanechat nějaký otisk v realitě.

Záhadologové spřádají teorie o tom, že každý zemřelý člověk zanechává energetický otisk v realitě a pokud je jeho smrt nějakým způsobem mimořádná, tedy například násilná, tragická nebo nešťastná, tak je energetický otisk ještě o to silnější.

Jaké jiné místo v Praze by se mohlo rovnat v počtu nešťastných úmrtí právě Nuselskému mostu?

Ulice Křesomyslova, která prochází přímo pod mostem a na kterou také někdy dopadají těla nebohých skokanů, je pak podle výpovědí místních centrem pochybného mystického dění.

Úzkost z blízkosti přízraku

Některé výpovědi očitých svědků podivného dění skutečně berou dech. Jeden z obyvatelů nuselských činžáků popisuje své pravidelné noční zkušenosti s přízraky: „Stává se to kolem třetí hodiny po půlnoci.

Najednou se probudím s divnou úzkostí, jsem celý ztuhlý a nemůžu hýbat rukama, nohama ani hlavou. V zádech mě mrazí. Cítím, že blízko mě něco je…“ Několikrát dokonce tentýž svědek zahlédne roztrhaný stín postavy nebo cosi, co připomíná sloup z kalené oceli.

Takových podobných svědectví nasbírá člověk pod Nuselským mostem celou řadu, i když se místním o těch věcech příliš hovořit nechce.

A to navzdory tomu, že v posledních letech už mají sebevrazi smůlu – na most je nainstalován nový plot, který nedokážou překonat ani horolezci, natož obyčejní lidé.

Foto: Unsplush, Creative Commons (volná díla)
Lokalita:
Související články
Máte-li rádi nevšední restaurace a zajímavé hotely, nenechte si ujít návštěvu obřího dřevěného sudu na Javorníku. Historicky starší z dvojice sudů vznikl již v roce 1899 na vrcholu Javorníku u obce Dlouhý Most nedaleko Liberce. Původně šlo o atrakci, která byla součástí Jubilejní výstavy Vídeň 1898 na oslavu 50 let vlády Františka Josefa I. Gigantický dřevěný sud sloužil jako stylová vinárna.
Proslul jako sídlo nebezpečných lapků a také kvůli pokladům, které na něm měli ukrýt. Cestu k nim ale stráží obávaný černý rytíř a také přízrak bílé paní. Legend o hradě Přimda je celá řada, může ale na nich být i zrnko pravdy? Když se český kníže Vladislav I. dozvěděl od jednoho z dvořanů, že jakýsi Němec si staví na české straně pohraničních hvozdů velký, kamenný hrad, panovník nad tím jen má
Všechno, co bylo dříve napsáno o Stonehenge, se bude muset nejspíše přepsat. Mezinárodní tým vědců totiž speciálním radarem propátral vrstvu zeminy v okolí legendárního kamenného kruhu a objevil cosi, čemu dali název Superhenge. Ohromnou stavbu z kamenů pětkrát větší, než Stonehenge. Jak tyto stavby souvisejí? Jaká další tajemství skrývají? Podle nového datování je samotný megalitický kamenný k
Nejvíce otazníků se na hradě Zvíkově určitě vznáší nad hradní věží Markomanka, která kdysi sloužila jako úkryt korunovačních klenotů. Právě tady mají být nejsilnější tajemné proudy energie, které dokážou způsobit nevysvětlitelné poruchy elektroniky. Kameny věže pak na sobě nesou šifry, ukazující prý cestu k pokladu. Zvláštní kapitolu v historii hradu, založeného v první polovině 13. století, hr
V České republice se nachází nespočet míst, které mají ve svém názvu slovo čert. Ať už jde o čertovy otisky, kameny, studánky, strouhy nebo kopce, vypadá to, jako kdyby se ďábel na našem území doslova vyřádil. Kde po něm údajně můžeme najít pozůstatky? Březolupy: Komu patří otisky? Zhruba 12 kilometrů od Uherského Hradiště se nachází obec Březolupy, v níž stojí původně barokní zámek, nyní sí
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Domácí kečup z čerstvých rajčat
nejsemsama.cz
Domácí kečup z čerstvých rajčat
Pro pikantnější chuť je možné přidat ještě i malou chilli papričku. Ingredience na 10 sklenic: ● 9 kg rajčat ● 1 kg cukru ● 500 ml octa ● 750 ml vody ● 10 kuliček nového koření ● 20 kuliček celého pepře ● 10 hřebíčků ● 5 lžic mleté papriky ● 4 lžičky mleté skořice ● sůl Postup: Důkladně umytá rajčata přelijeme vodou a nahrubo rozmixujeme. Přidáme ocet, cukr, oloupanou a na čtvrtky nakrájenou cibuli
Tiffany & Co. představuje svůj nový pop-up pro US Open 2025
iluxus.cz
Tiffany & Co. představuje svůj nový pop-up pro US Open 2025
Společnost Tiffany & Co. oznámila svůj návrat do Národního tenisového centra USTA Billie Jean Kingové s novým konceptem svého pop-upu pro US Open 2025. Firma se tohoto prestižního turnaje účastní
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
epochalnisvet.cz
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
Když je ze země cítit vláha a nohy se začnou jemně bořit do mokré půdy, nastává chvíle, kdy do života vchází slovanská bohyně Mokoš. A tak se připravte zapustit kořeny, protože Mokoš přináší dary samotné matky Země. Staroslovanská bohyně Mokoš je vládkyní přírody, úrody, léčení a plodnosti země. Jak už její jméno napovídá, vychází
Salát z pečené zeleniny
tisicereceptu.cz
Salát z pečené zeleniny
Inspirace na dietní a zdravou večeři nebo obědovou přílohu k masu. Suroviny na 2 porce 1 cuketa 1 lilek 1 červená paprika 1 žlutá paprika 3 rajčata olivový olej 80 g cottage sýru ledový s
Když chybí „not“: Biblické překlepy a jejich překvapivé důsledky
epochaplus.cz
Když chybí „not“: Biblické překlepy a jejich překvapivé důsledky
Představte si, že jediný překlep v Bibli by zcela změnil její poselství. Na Novém Zélandu byl objeven vzácný výtisk z roku 1631, který obsahuje právě takovou chybu – vypuštění slůvka „not“ v Desateru. Jaké důsledky může mít takto drobná chyba a co nám to vypovídá o lidském zacházení s posvátnými texty? Na Novém Zélandu objevili
Snacha se na mě pořád vytahuje!
skutecnepribehy.cz
Snacha se na mě pořád vytahuje!
Vždycky jsem si myslela, že rodina je základ všeho. Že když se člověk snaží, vše vydrží a odpustí, tak se nakonec všechno spraví. Mýlila jsem se. Teď, po tolika letech, kdy jsem se snažila držet pohromadě svůj malý svět, musím přiznat, že to tedy byla pěkná mýlka. Moje snacha Hana je kapitola sama o sobě. Přišla
Záhadné Soví hory: Ukrývá se v nich tajná továrna?
enigmaplus.cz
Záhadné Soví hory: Ukrývá se v nich tajná továrna?
Za války se do Sovích hor v Polsku stahují nacisté a cosi budují. Nikdo ale nemá tušení, co to vlastně má být. Ani po porážce Německa tu však není klid! Z hory Soboň se prý stále ozývají tajemné zvuky
Jsou Sedláčková s Töpferem jen dobří přátelé?
nasehvezdy.cz
Jsou Sedláčková s Töpferem jen dobří přátelé?
Nedávno na veřejnost prosáklo, že dlouho očekávaná svatba herečky ze seriálu ZOO Nové začátky a restauratéra Pavla Töpfera (77) nebude. Prý si to nepřejí jeho děti. Povídá se však, že to je pouze
Výlet za hravým světem Friedrichsreicha Hundertwassera
panidomu.cz
Výlet za hravým světem Friedrichsreicha Hundertwassera
Dnešní putování bude tak trochu netradiční. Vydáme se totiž do Rakouska po stopách umělce, architekta a vizionáře, který mnohým nedal spát, v jiných zas budí stále obrovské nadšení. Jeho stavby jsou stejně bláznivé jako okouzlující a můžeme vám slíbit, že nudit se rozhodně nebudete. Navíc vám zcela jistě vykouzlí úsměv na tváři. Sám jejich autor asi
Vilém Dobyvatel uštval anglickou armádu
historyplus.cz
Vilém Dobyvatel uštval anglickou armádu
„Přísahal mi, že budu jeho dědicem já,“ pění Vilém. Nenechá si přece líbit, aby mu někdo sebral, co mu podle jeho názoru právem náleží! Nepůjde-li to po dobrém, zařinčí zbraně. Anglii si podmaní stůj co stůj.   Po smrti anglického krále Edwarda III. Vyznavače (asi 1004–106) se dědicem trůnu stává jeho švagr Harold II. Godwinson
Univerzální sérum proti jedovatým hadům na obzoru
21stoleti.cz
Univerzální sérum proti jedovatým hadům na obzoru
Uštknutí hadem je bolestivé a často zbytečné. Pokud se postižený dostane včas do nemocnice, je nutné, aby věděl, jaký druh hada ho uštknul, aby mu mohl být podán protijed. Ne vždy to však uštknutý člo
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz