Letní archeologický výzkum v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu přinesl, stejně jako loni, zajímavé objevy.
„V takzvané Bezejmenné chodbě byly nalezeny nástroje – štípaná industrie z rohovce. Jejich stáří se nyní bude zkoumat. Jednou z teorií je, že jsou dokonce z mladšího paleolitu. V téže chodbě se také našly dva úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav.
Je to naprostý unikát a archeologové nyní hledají, do jakého období ho zařadit,“ tlumočí výsledky výzkumu Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky (SJ ČR).
Zbytky kamenné destičky archeologové našli v hliněné vrstvě stejné hloubky jako pravěké nástroje, datované do období zhruba patnáct tisíc až dva a půl tisíce let před naším letopočtem.
Už při první části nového výzkumu Ledové a Bezejmenné chodby Kateřinské jeskyně v srpnu 2022 archeologové našli velkého množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky‘, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené.
Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku Suchého žlebu byla ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna.
„Mimo sondy bylo letos nalezeno v Ledové chodbě pomoci detektoru kovu několik dalších stříbrných nepovedených mincí, střížků, tedy opět doklad penězokazecké dílny.
V Bezejmenné chodbě se našlo množství střížků a hlavně celé zmačkané plechy s otvory po mincích – což je ojedinělé,“ popisuje Zajíček.
Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa v Koněpruských jeskyních v Českém krasu.
„Nutno poznamenat, že penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ připomíná Zajíček.
Letošní výzkum Kateřinské jeskyně od 19. do 23. června 2023 byl prováděn pod vedením Ivany Vostrovské z katedry historie filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„V sondách Ledové chodby byly nalezeny další kosti pleistocenních zvířat, převážně medvědů. V Bezejmenné chodbě se našla stejně jako loni pravěká a středověká keramika,“ dodává Zajíček.
Výsledky výzkumů a nálezy budou nyní podrobněji zpracovávány a postupně publikovány v odborných i populárně naučných mediích.
Již v roce 2019 oznámili vědci jedinečný objev v Kateřinské jeskyni – nejstarší pozůstatky kreseb na území dnešní České republiky.
Abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, lidé podle odborníků z České radiouhlíkové laboratoře Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu Akademie věd ČR vytvořili před 7200 lety.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce.
Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku.
95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
