Muzeum betlémů v Třebechovicích pod Orebem vlastní na čtyři stovky betlémů z nejrůznějších dob, oblastí a materiálů. Většina návštěvníků ale stejně stále přijíždí především za jediným z nich. Za jediným betlémem v České republice prohlášeným za národní kulturní památku.

Jaké asi může na sklonku 19. století mít vyučený truhlář živící se prací na poli v malém zapadlém městečku ambice? Josef Probošt z Třebechovic pod Orebem měl sen, který by určitě většina lidí shledala jako příliš odvážný.

„Vytvořím betlém, který bude největší a nejkrásnější na světě,“ prohlásil. Pustil se do práce a nejspíš ani on sám nevěřil tomu, že to opravdu dokáže. Když dnes stojíme v třebechovickém muzeu betlémů a nevěřícně zíráme na krásu a propracovanost jeho díla, musíme před Josefem Proboštem smeknout.

Původně chtěl vlastně jen potěšit svou ženu a darovat jí pod stromeček vlastnoručně vyřezávané jesličky. Jenže práce se mu tak zalíbila, že nepřestal. Odvážně si objednal řezbářské náčiní až z Vídně a každou volnou chvilku od té doby trávil v kůlně, kde se pod jeho rukama začal rodit zázrak.

S figurkami mu začal pomáhat starý řezbář Josef Kapucián a nakonec nezbylo než přibrat třetího do party – třebechovického sekerníka Josefa Frimla, který měl dostatek zkušeností se stavbou mlýnských mechanismů a postaral se o rozpohybování figurek.

Osm milionů obdivovatelů

Zatímco Proboštovo zanedbávané hospodářství upadalo, betlém za 44 let dospěl k dokonalosti. Přesto měl po autorově smrti namále. Skončil bez zájmu v kůlně a pokusy ho prodat se dlouho nesetkávaly s úspěchem.

Až místní učitel češtiny dokázal sehnat bohatého zájemce – továrníka, jehož zásluhou betlém přežil i válečné období. Po znárodnění se stal majetkem státu a vzhledem k tenkrát potlačované náboženské tématice nebyly jeho vyhlídky příliš růžové.

Až když se podařilo ho předvést udivenému světu na světové výstavě Expo 67 v Montrealu, kde si ho přišlo prohlédnout osm milionů lidí, zaujal konečně správné místo v dějinách našeho umění.

Nahlédněte do života figurek

Dřevěný Třebechovický betlém je sedm metrů dlouhý a přes dva metry vysoký a váží více než tunu. Jeho mechanismus starající se o pohyb tvoří tři stovky dřevěných soukolí a 152 ozubených kol o průměru deset až šedesát centimetrů.

Kdysi byl do pohybu uváděn ručně klikou, dnes se o to stará elektromotorek. Betlém se skládá celkem z 2033 součástek a krajinu složenou ze sedmi teras zaplňuje 351 figurek, z nichž se téměř polovina pohybuje.

Ty zobrazují nejen biblické postavy včetně nezbytných jesliček, kterými Josef přičinlivě houpá, ale také běžné lidi z venkova, jejichž předobrazem byli většinou třebechovičtí řemeslníci. Jsou tu stromy, skály, stavby, stroje, hudební nástroje a samozřejmě zvířata a pokud bychom osobně znali Josefa Probošta, poznali bychom ho v postavičce truhláře.

Vydat se za ním a za jeho nesmrtelným dílem můžeme do Třebechovic, kde je chloubou místního Muzea betlémů.

Foto: Shutterstock