Obří zástupy mužů mašírují přes centrum Berlína. Všude kolem vlají rudé prapory s obludným hákovým křížem. Jakmile průvod dorazí k Braniborské bráně, přihlížející davy jej pozdraví zvoláním: „Heil Hitler!“ Je rok 1933 a nacisté na tomto památném místě oslavují nástup Hitlera k moci. Impozantní stavba má pro Němce zkrátka mimořádně symbolický význam.

Okouzlující Braniborská brána patří k nejznámějším pamětihodnostem Berlína a je neodmyslitelně spjata prakticky se všemi zásadními událostmi německé historie za posledních 200 let! Bez 26 metrů vysoké a 65,5 metru široké stavby si dnes hlavní město Německa nelze ani představit.

Její pompézní vzhled učaroval nejen zdejším vládcům, ale i nepřátelským okupantům.

Připomíná athénskou Akropoli

Stavba je vybudována z pískovce v roce 1734 a původně má plnit funkci celní brány v městském opevnění. Svoji současnou podobu, nápadně připomínající athénskou Akropoli, nicméně získá až o přibližně 55 let později za vlády pruského krále Fridricha Viléma II. (1744–1797). Ten nechá na její vrchol umístit sousoší s řeckou bohyní míru Eiréné, která vjíždí do metropole se čtyřmi koni taženém voze.

Ukradne jim sochu!

Roku 1806 je Berlín obsazen vojsky francouzského císaře Napoleona I. (1769–1821). Braniborská brána uchvátí geniálního vojevůdce natolik, že ji jako historicky první mocnář využije k triumfálnímu průjezdu městem a odveze si do Paříže sochu bohyně Eiréné, což pro Němce znamená nesmírnou potupu!

Průchod skrz bránu byl totiž od konce 18. století vyhrazen pouze pruským panovníkům. Po skončení napoleonských válek je socha na špici stavby navrácena, tentokrát má ovšem představovat Viktorii – antickou bohyni vítězství.

Přečká válečné běsnění

Ztělesněním německých vojenských a politických úspěchů brána zůstává i v moderní době. 30. ledna roku 1933 přes ni napochoduje do centra hlavního města gigantický průvod nacistické NSDAP, jež tímto krokem demonstruje své převzetí vlády nad celou říší.

Během dobývání metropole v závěru druhé světové války je Braniborská brána těžce poškozena! Na druhé straně se jedná o jednu z mála staveb v této části Berlína, která válečné běsnění přečká. Výraznou roli pak brána hraje také za studené války.

Americký prezident John F. Kennedy (1917–1963) u ní roku 1963 pronese svoji památnou větu: „Jsem Berlíňan!“ V době rozdělení hlavního města se stavba nachází v hraničním pásu a je tudíž veřejnosti nepřístupná.

V 80. letech se zase znovuotevření brány stane symbolem pádu železné opony.