Od českých hranic je to jen co by kamenem dohodil a ostatně většina lidí na obou stranách hraniční čáry tu hranici nikdy tak úplně nepřijala za svou. Bratislava k nám prostě nikdy nepřestala patřit stejně jako my k ní.

Návštěvníci, kteří do Bratislavy zavítají poprvé, možná budou trochu bezradní. Jak se v té široké nabídce památek, atrakcí a zážitků zorientovat, co vybrat a co třeba pro nedostatek času oželet?

Milovníci cestování by ovšem neměli vynechat několik největších bratislavských stálic. U nich můžeme s malou nadsázkou prohlásit, že kdo je neviděl, v Bratislavě vlastně ani nikdy nebyl.

Zdvihněte zrak ke královské koruně

Na prvním místě samozřejmě vždy bude Bratislavský hrad. Rezidence panovníků a dnes sídlo Historického muzea stále zůstává symbolem města.

Z jeho 47 metrů vysoké věže, v níž se kdysi uchovávaly i královské korunovační klenoty, dohlédneme nejen na celou Bratislavu, ale i do dalekého okolí. Můžeme si tak hned zaměřit další cíl našeho bratislavského putování.

Je jím Dóm sv. Martina, gotický trojlodní kostel z 15. století. Připomínkou dob, kdy v něm probíhaly královské korunovace, je dodnes 150 kg vážící pozlacená replika korunovační koruny na vrcholu věže ve výšce 85 metrů.

Palác zasvěcený míru

Ani ne půl kilometru od dómu nás čeká další z významných bratislavských památek – Stará radnice, kdysi sídlo městské samosprávy, dnes Muzea města Bratislavy.

I odtud je zajímavý rozhled, pokud nelitujeme námahy a vystoupíme po úzkém schodišti na 45 metrů vysokou věž. Od Staré radnice to pak k dalšímu cíli trvá už jen minutku.

Milovníci historie asi budou vědět, že klasicistní Primaciální palác z 18. století se po Napoleonově vítězství u Slavkova v roce 1805 stal místem, kde byl podepsán takzvaný Prešpurský mír.

Dnes tu sice rakouské ani francouzské válečné diplomaty nepotkáme, zato si můžeme prohlédnout sbírku anglických tapisérií ze 17. století.

Procházka pod dohledem císařovny

V naší historické procházce Bratislavou můžeme pokračovat směrem na sever. Čeká nás Grasalkovičův palác, místo, kde si po staletí podávala dveře společenská smetánka a koncertoval tu mimo jiné i skladatel Joseph Haydn.

Významný pro Slovensko je palác i dnes, své sídlo zde má totiž slovenská prezidentka.

Každý všední den v celou hodinu si můžeme počkat na slavnostní střídání stráží v historických uniformách a čekání si můžeme zpříjemnit procházkou v přilehlých palácových zahradách se sochou Marie Terezie.

Svatba je nejlepší v modrém

Vrátit se po vlastních stopách budeme trochu muset, abychom si mohli vychutnat pohled na nevšední stavební památku – Modrý kostelík. Říká se tak secesnímu kostelu sv. Alžběty ze začátku 20. století s neopakovatelnou zdobenou fasádou.

Modrý kostelík je i populárním místem pro významné životní události, a tak zřejmě nebudeme muset čekat dlouho, než se objeví další z četných svatebčanů.

Tady servírují nejkrásnější západ slunce

Bratislava má ale i svou moderní historii. Dokladem je třeba nevšední nábřeží Eurovea, jehož dominantou je kromě obchodního střediska i nová budova Slovenského národního divadla obložená bílým travertinem.

Na promenádě podél Dunaje ale najdeme také množství oblíbených restaurací a kaváren.

A důkazem o spojení historie a současnosti v Bratislavě pak může být i Most Slovenského národního povstání se svou jedinečnou vyhlídkovou restaurací UFO na pylonu ve výšce 95 metrů.

Říká se, že je odtud vidět až do vzdálenosti 100 kilometrů a že právě odtud je nejkrásnější pohled na západ slunce. Je velice snadné a zároveň příjemné si toto tvrzení turistických průvodců ověřit na vlastní oči.

Po vodě z metropole do metropole

Jak nejlépe trávit volný čas v Bratislavě? Naše procházky po pamětihodnostech nás vždycky nakonec zavedly k Dunaji, a tak proč v tom nepokračovat?

Můžeme vyzkoušet třeba plavbu parníkem na trase Bratislava – Devín – Bratislava, díky níž navštívíme nejen zříceniny devínského hradu, ale poznáme i soutok Dunaje s Moravou.

A za vyzkoušení stojí i katamarán, který na své pravidelné trase spojuje dvě nejblíže ležící hlavní města světa – Bratislavu a Vídeň.

Závodiště se plní každý víkend

Milovníci aktivního trávení volného času ale třeba dají přednost zábavě, která je v Bratislavě tradicí už od 19. století.

Ve čtvrti Petržalka se totiž už od roku 1826 konaly koňské dostihy, a na počátku minulého století se město dočkalo i vlastní dostihové dráhy. I letos každý víkend závodiště ožívá dalším dostihovým dnem. A třeba Slovenský St.

Leger v neděli 24. září nebo Velká říjnová cena 29. 10. jsou zárukou, že hlediště bude opět plné.

Kuchyně tří chutí v jedné

K dobrému výletu samozřejmě patří i výtečné jídlo. To jsme ale v Bratislavě opravdu správně! Právě tady se odnepaměti originálně mísily vlivy slovenské, rakouské a maďarské kuchyně.

Navštívit Bratislavu a nevyzkoušet bryndzové halušky, lokše nebo rožky z máslového těsta s ořechovou nebo makovou náplní, to je naprosto nepředstavitelná věc.

Tradice dodržují i bratislavské pivovary, které i dnes nabízejí zlatavý mok podle prešpurských receptur.

Tradice založená na ústupu

A nakonec bychom rozhodně neměli zapomenout zajít si na dobrou kávu. Tahle tradice se ve městě udržuje už od dob, kdy se ještě jmenovalo Přešpork.

Tak trochu nedobrovolně ji vlastně založili Turci, kteří za sebou při ústupu od obléhané Vídně na konci 17. století zanechali i pytlíky s tehdy u nás nepříliš známou kávou.

První kavárnu ovšem v Bratislavě neotevřel Slovák, Vídeňák ani Turek, ale Polák jménem Kartsoly v roce 1730. Počet kaváren od té doby neustále stoupal a i dnes je tradice pití kávy v Bratislavě nesmírně oblíbená.

Některé z podniků dnes lákají nejen na dobrou kávu, ale i na nevšední prostředí.

A tak můžeme vyzkoušet třeba originálně řešenou kavárnu Grão v Jesenského ulici, na úpatí hradního kopce vyhlášenou kavárnu Mandla nebo kavárnu Emil v Mirbachově paláci na Františkánském náměstí které se říká nejtišší bratislavská kavárna.