Tato trasa nás provede po stopách sklářského průmyslu v Jizerských horách, jehož tradice sahá až do 16. století. Našimi hlavními cíli budou sklářské hutě v Bedřichově (pod Lesní chatou), Památník sklářství v Jizerských horách v Kristiánově a Nová Louka. Nasedáme!

Délka trasy: 13,8 km

Náročnost trasy: nenáročná, s menším převýšením

Povrch trasy: zpevněné i nezpevněné komunikace

Doprava: střední

Doporučené kolo: trekové

Sklářská huť v Bedřichově

Začínáme tedy v Bedřichově u zbytků sklářské hutě, která byla založena nejspíše v roce 1598. S historií místa nás seznámí už informační tabule před hutí.

V minulosti se zde vyrábělo především foukané sklo, lahve, sklenice, různé flakony, mačkané a broušené sklo atd. Když si prohlédneme asi 50 centimetrů vysoké zbytky zdí a sklářských pecí, vyrazíme směrem na východ a na první křižovatce se dáme doprava.

Chata a rozhledna Královka

Míříme směrem k chatě a rozhledně Královka. Z 24 metrů vysoké rozhledny zde máme krásný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Polsko, Německo, Český ráj, Ještěd a Jablonec. Je-li rozhledna zavřena, klíče nám půjčí na recepci chaty.

Poté pokračujeme dále do Hrabětic, kde je malá zoo s domácími i exotickými zvířaty. Žije zde puma, velbloud, sob, kráva a kačenky. Děti se mohou nechat povozit a některá zvířátka si smíme i nakrmit.

Největší přehrada Jizerských hor

Z Hrabětic se vydáme po trase 3021 směr vodní nádrž Josefův Důl, kde najdeme i největší přehradu Jizerských hor. Je 720 metrů dlouhá, 43 metrů vysoká a zadrží až 23 milionů kubíků vody.

Pokračujeme na Památník sklářství v Jizerských horách ve sklářské osadě Kristiánov. Místní o ní říkají, že je klíčem k srdci Jizerských hor. Zde byla do roku 1887 sklářská huť.

V posledním zachovalém sklářském stavení si zde prohlédneme expozici, která nás zavede nejen do historie osady, ale seznámí nás i s lidmi, kteří zde žili. Je zde i rozlehlý model Kristiánova v dobách jeho největší slávy.

Odpočívadlo politiků

Míříme na třetí a poslední z nejvýznamnějších zastávek naší cesty, na lovecký zámeček Nová Louka (po cestě si prohlédneme také Tetřeví kříž, jenž zde vztyčil jeden lesní na památku své zemřelé dcery).

Zámeček byl dříve součástí komplexu budov sklářské hutě, kterou do roku 1817 provozoval rod Riedlů. Po změně hospodářské situace však byly tyto budovy zbourány. Noví majitelé zde v roce 1844 postavili právě lovecký zámeček.

Po roce 1929 tu odpočívali členové vlády, především si toto místo oblíbil Přemysl Šámal, tehdejší kancléř prezidenta T. G. Masaryka. Nedaleko proto nalezneme Šámalův pomník.

Chceme-li naši okružní jízdu uzavřít, dostáváme se z Nové Louky pohodlně zpět do Bedřichova.