Na Vinohradech, v ulici Na Bojišti, kde v roce 1179 proti sobě v krvavé bitvě stáli přemyslovský kníže Soběslav II. (1128 – 1180) a jeho syn Bedřich, najdeme hospodu, která se proslavila v románu Osudy dobrého vojáka Švejka. „Až bude po tý vojně, tak mně přijď navštívit.
Najdeš mě každej večer vod šesti hodin U Kalicha,“ loučí se Švejk se sapérem (voják-průkopník, připravuje cestu armádě) Vodičkou.
Spisovatel Jaroslav Hašek (1883 – 1923) si hostinec U Kalicha oblíbí, protože se nachází blízko Dittrichovy ulice, kde občas přespává v čísle 6 u malíře Josefa Lady. Tenkrát se také seznámil s rodinou pana Švejka, pozdějšího domovníka U Kalicha.
S jeho synem Josefem se setkává v roce 1911. Paní Müllerová z románu ovšem není Švejkovou bytnou. Vedla nevěstinec, který byl ve stejném domě.
Kde se vzal hostinský?
Předlohou pro hostinského Palivce z románu se zřejmě stal Josef Šolc z blízké hospůdky na rohu Sokolské a Fügnerova náměstí, kterého po sarajevském atentátu v roce 1914 vyslýchají na policii kvůli tomu, že šíří „poplašné“ zprávy.
Když válka vypukne, propustí ho a on je spokojený, že mu „všechno dobře dopadlo.“
Slavní štamgasti
Nejproslulejší je právě spisovatel Hašek. Ten bydlel během svého života v Praze celkem na 32 místech a z toho v ulici Na Bojišti nejdéle, celých pět let!
Má na něj nezapomenutelné vzpomínky z dětství, protože jeho rodina bydlela na rohu ulic Sokolské a Na Bojišti.
Tahy Prahou
Často sem zavítá i malíř Josef Lada (1887 – 1957). „V zimě, to ještě byl Hašek živ.
Myslím, že to bylo 1914, jsme se potloukali s Haškem a Kudějem o Štědrým večeru po ulicích a nevěděli jsme, co budeme dělat.“ Popisuje jeden z jejich tahů po pražských hostincích.
Lístky ve 23 jazycích
Protože román Osudy dobrého vojáka Švejka se dočkal překladů do 23 jazyků, také jídelní lístky U Kalicha najdeme ve všech těchto jazycích. Počíst si, co si dát k jídlu, si tak můžeme třeba v čínštině, japonštině nebo norštině.
Původní hospoda v dobách, kdy si sem na pivo zaskočil Jaroslav, ale vypadala úplně obyčejně.
