Křižovaly se tu dějiny Evropy, boje, vpády a nové začátky. Starobylý chorvatský Dubrovník svou samostatnost ztrácel a znovu získával, a jeho kamenné uličky zůstaly naštěstí dodnes krásné, útulné a romantické.

Máte chuť udělat si také výlet k moři? Historické centrum zvané Staré město je vlastně renesanční městská pevnost. K jeho tváři patří vysoké a pevné kamenné hradby s obrannými věžemi.

A to ještě nad Dubrovníkem bdí tři pevné gotické tvrze Lovrijenac, Bokar a Ravelin, a v přístavu jestě pevnost sv. Jana. Opevnění je i jednou z atrakcí: procházka po hradbách je skvělá a mezi věžemi vás na prohlídku do staré pevnosti Bokar bezpečně dovede.

Mnohé uličky Dubrovníku, který vznikl už v 7. století, jsou tak úzké, že v nich nerozpažíte, zato je v nich příjemný chládek.

Za pozornost stojí i městské brány, zejména východní Pločská s tvrzí Ravelin, ale na hradby, po kterých lze celý Dubrovník obejít, lze vylézt na více místech.

Najdete bronzové mužíky?

Kousek od Pločské brány uvidíte majestátní Onofriovu kašnu, součást městského vodovodu z půle 15. století, postavenou neapolským stavitelem Onofriem della Cava. Vodovod je dodnes funkční a kdo se místní vody napije, jistě se do Dubrovníku vrátí.

Hned vedle je Archeologické muzeum se spoustou historických artefaktů. Odtud se můžete kolem krásného paláce Sponza vydat na hlavní třídu Stradun, jehož dominantou je věž zvonice z roku 1444, kde dva zelení bronzoví mužíci, Maro a Baro, odbíjejí celé hodiny.

Určitě neminete katedrálu sv. Blažeje a před ní sloup rytíře Orlanda, ochránce města, a kousek za ní velebný Rektorský palác s mohutným renesančním podloubím.

Od brány až na pláž

Když vyjdete z města tou druhou, Pilskou bránou, dostanete se do mladšího a několikrát většího Dubrovníku. Milovníci pláží to mohou „zalomit“ hned naproti pevnosti Lovrijenac anebo v sousední zátoce poloostrůvku Danče.

Oddychnout si lze v městském parku na kopci blízkého poloostrova Lapad, jedna z ulic, jež k němu vede, má jméno Put Masaryk. Lapad je i centrem nočního života, toho, který se nesrovnává s velebností středověkého centra.

Určitě si prohlédněte i pevnost Lovrijenac. Latinský nápis nad branou „Svoboda je nad všechno zlato světa“ platí pro všechen čas. Místní znají její cenu, vždyť je v říjnu 1991 ostřelovala lodní děla a z okolních hor srbské minomety.

MiIiarda korun za opravu Dubrovníku

V 17. století byl Dubrovník samostatnou republikou, až do osudného 6. dubna 1667, kdy oblast jižní Dalmácie postihlo silné zemětřesení. Z kopce Srď se na město sesypala lavina kamení, pak přišlo tsunami, které zničilo přístav.

V zemi se objevily trhliny a některé vodní zdroje vyschly. Dvacet dnů zuřil požár, rozdmýchaný silným větrem, který pohltil množství staveb a památek, postavených za celá staletí. Tři čtvrtiny budov byly zničeny, zahynulo 5000 lidí.

Dubrovník pak upadl pod moc Benátek. Rozsáhlé škody vznikly i při zemětřesení 15. dubna 1979. Armáda srbsko-černohorské Jugoslávie město ostřelovala od 1. října do konce prosince roku 1991, zabila 43 obyvatel a vážně poškodila 70% budov.

Městu však hodně pomohlo členství v UNESCO, díky kterému – a nákladem 50 milionů dolarů, což je asi miliarda korun – byly historické stavby opraveny, i když některé domy jsou hezké jen zvenku a uvnitř stále ještě rekonstrukce neproběhla. Loni při lesních požárech v okolí vybuchovaly ještě miny z války.