Máte sice v ruce moderní baterku, ale tady se i tak můžete na chvíli cítit jako příslušník pravěké lovecké tlupy. Unikátní jeskyně Pekárna takových za tisíce let zažila nespočet a svou atmosféru si zachovala dodnes.jeskyn

Když spisovatel Eduard Štorch psal své slavné dílo Lovci mamutů, měl poměrně jasnou představu, kde svou tlupu prehistorických lidí ubytuje. Jeskyně, která mu posloužila za vzor, totiž skutečně existuje.

Jmenuje se Pekárna a najdeme ji v jižní části Moravského krasu u obce Mokrá. Pravěcí lovci v ní prokazatelně žili a zanechali nám o tom po sobě mnoho důkazů.

Co je za kamenným závalem?

Jméno jeskyně získala díky tvaru svého vstupu, který připomíná chlebovou pec. Otvor je pět metrů vysoký a dvacet široký, za ním se ale skrývá prostor mnohem větší.

Jeskyni tvoří tunel dlouhý 64 metrů a díky velikosti vstupního portálu dopadá denní světlo až na její konec. Dál už nevede, i když kamenný zával dává tušit, že kdysi mohla pokračovat do mnohem větší hloubky.

Jeskyňáři se pokusili tento předpoklad ověřit v letech 1947, 1952 a 1959, ale nikdy se jim závalem proniknout nepodařilo.

Prehistoričtí umělci v akci

Ať už měli pravěcí lidé, kteří tu žili někdy před 13 tisíci lety, k dispozici více místa, či se museli spokojit s dnešními rozměry jeskyně, postavení Pekárny v dějinách české archeologie to nijak nemění.

Výzkumy tu odhalily celkem 12 etap osídlení od dob paleolitu přes dobu bronzovou až po dobu halštatskou. Prehistoričtí obyvatelé tu po sobě zanechali několik ohnišť, kosti koní, sobů či zajíců, kamenné i kostěné zbraně a nástroje, ale také umělecká díla.

Slavné jsou rytiny do koňských žeber, kterým moderní věda přisoudila názvy Souboj bizonů a Pasoucí se koně, postavy medvědů vyrytých do provrtaného parohu a další výtvory.

Podle odborníků jsou tyto unikátní výtvarné projevy srovnatelné s malbami např. v proslulých pyrenejských jeskyních. Barevná nástěnná malba býka, kterou tu můžeme spatřit, je ovšem pouhou novodobou napodobeninou po vzoru jeskyně Altamira.

Archeologické nálezy z pekárny jsou dnes chloubou Archeologického ústavu a ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.

V království ledových trpaslíků

Jeskyně je volně přístupná, takže se může stát cílem rodinného výletu. I když světlo dovnitř dopadá rozměrným vchodem, vyplatí se vzít si s sebou baterku.

Zajímavé pohledy interiér nabízí zvláště v zimě, kdy se v jeskyni tvoří romantické rampouchy i stalagmity, zvané ledoví trpaslíci. K Pekárně se dostaneme nejlépe od parkoviště Hádek nedaleko Ochozu u Brna, odkud nás k jeskyni dovede údolím Říčky modrá značka.

Zrovna tak si ale můžeme vybrat třeba žlutou trasu z Hostěnic, kde můžeme cestou obdivovat takzvané Hostěnické propadání, kde Hostěnický potok mizí v podzemí. Pekárna není jedinou volně přístupnou jeskyní v okolí.

Jen kousek po zelené turistické trase leží známá Netopýrka, tvořená hlavním dómem a několika úzkými tunely, vedoucími až k ponornému potůčku na dně.

Romantická je i 30 metrů hluboká jeskyně Švédův stůl, jedno z pouhých tří archeologických nalezišť neandertálského člověka na našem území. Jméno ovšem dostala až za třicetileté války, protože v ní údajně tábořilo švédské vojsko.

Kaprálův mlýn stojí už čtyři století

Jen pouhý kilometr západním směrem od jeskyně Pekárna stojí Kaprálův mlýn, zvaný také Horní mlýn, postavený zřejmě už na počátku 17. století.

Dnešní jméno získal až na sklonku 30. let minulého století, kdy ho koupil a rekonstruoval ředitel firmy Biochema, Aleš Kaprál, s manželkou. Po válce a únoru 1948 odešli do zahraničí, mlýn byl zestátněn a postupně se proměnil v ruinu.

Až po revoluci získala paní Kaprálová svůj bývalý majetek zpátky, na 99 let ho pronajala Junáku a skauti ho posléze do svého vlastnictví získali úplně.

Rekonstrukce dokázala zachovat původní vzhled stavby s respektováním prvorepublikových úprav a dnes je mlýn kromě skautské základny i střediskem ekologické výchovy.

Ubytovat se tu ale mohou i turisté, k dispozici jsou jim kromě hlavní budovy a chatek i tři tábořiště ke stanování.