Nejvýznamnější gotická stavba Opavy se majestátně tyčí na Rybím trhu už osm století. Věž konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie se svou výškou vyrovná věži dómu svatého Václava v Olomouci.
Pověst praví, že v dobách, kdy se v Opavě začal stavět chrám nanebevzetí Panny Marie, žili ve městě dva bratři. Oba byli stavitelé a oba se zamilovali do stejné dívky.
Protože ona sama nevěděla, kterému dát přednost, domluvili se, že každý ke kostelu přistaví jednu věž a ten, kdo bude dřív hotov, dívku získá. Při soupeření se ale pohádali a jeden z bratrů svého sourozence shodil z lešení.
Sám pak pokračoval ve stavbě, zatímco věž jeho bratra už navěky zůstala nedokončená. Příběh má smutný konec – vrah skončil na popravišti a dívka ztratila rozum. Nedostavěnou věž Opavští zakončili cimbuřím a od té doby má katedrála každou věž jinou.
Město si staví vlastní věž
Jak už to pověsti dělávají, i tahle si tak trochu vymýšlí, ale základ má pravdivý. Gotická konkatedrála nanebevzetí Panny Marie v Opavě má skutečně dvě věže, a jedna z nich je podstatně nižší než ta druhá.
Skutečnost je ale oproti legendě přece jen prozaičtější. Kostel řádu německých rytířů, který se z pálených cihel začal stavět už na počátku 13. století a jehož stavba se o celé století protáhla, měl původně jednu masivní hranolovou věž.
Na počátku 14. století přibyla druhá, jižní, kterou si původně vybudovalo město a teprve později byla ke kostelu přičleněna.
Rozdílnou výšku bychom ale zaznamenali až na sklonku 17. století, kdy jižní věž dostala osmibokou barokní nástavbu, takže se svou celkovou výškou 102 metrů stala nejvyšší ve Slezsku a vyrovná se věži olomoucké katedrály.
Vzácné varhany v ohni
Právě 16. století se pro katedrálu stalo obdobím největších změn. Interiér začaly zdobit renesanční malby a kamenné náhrobní desky v západní a jižní předsíni, dodnes obdivujeme i renesanční ostění a okenní kované mříže.
Tehdejší interiér si ale můžeme už jen představovat. Požár Opavy, ke kterému došlo v roce 1689, způsobil zřícení střechy a vše pod ní bylo nenávratně zničeno.
Rekonstrukce si vyžádala dokonce výměnu původní gotické klenby za barokní náhradu a po dalším požáru v roce 1758 už barokní úpravy chrám změnily naprosto. Bylo třeba nahradit hlavní oltář, tři nové zvony i varhany, považované za nejcennější ve Slezsku.
Ale úpravy to ještě nebyly poslední. Konec 18. století přinesl klasicistní proměnu trojlodí a přístavbu půlkruhové kaple sv. Jana Nepomuckého. V kapli sv.
Anny se dodnes nachází obraz Jana Nepomuckého z konce 17. století, nejstarší zobrazení tohoto světce na území Slezska.
Kazatelna, obrazy i zlatý kalich
V interiéru kromě toho můžeme obdivovat i další dochované památky. Patří k nim třeba klasicistní kazatelna nebo mramorová křtitelnice s plastikou Křtu Páně.
Stěny presbytáře zdobí soubor devíti obrazů ze života Panny Marie od malíře Ignáce Raaba, jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 18. století, jehož díla můžeme spatřit také například v pražském kostele sv. Mikuláše na Malé Straně.
Cenná je také kolekce kalichů. K nejvzácnějším patří mešní kalich s medailony světců ze zlaceného stříbra, zhotovený roku 1735 olomouckým zlatníkem Františkem Josefem Rossmayerem.
Významnou historickou památkou je také ciborium z poloviny 17. století, liturgická nádoba k uchovávání hostií, zdobená erby členů Řádu německých rytířů.
Návrat ke středověku se nekonal
Všechny úpravy po staletí měnily vzhled katedrály a v závěru 19. století se chystala rekonstrukce, která měla stavbu navrátit k její původní středověké podobě. Velkorysá přestavba ale ztroskotala na nedostatku financí.
Z druhé světové války pak chrám vyšel s významným poškozením, ale nejvýznamnější gotická památka Opavy svůj význam neztratila. Naopak – v roce 1996 v souvislosti se vznikem ostravsko-opavské diecéze se stala druhým biskupským chrámem – konkatedrálou.
Nyní je po kompletní rekonstrukci již tři roky přístupná veřejnosti a v rámci projektu Otevřené chrámy se konají i prohlídky s průvodcem.
