Domů     Jeskyně Šipka: Uctívači jeskynních medvědů
Jeskyně Šipka: Uctívači jeskynních medvědů

Profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška, nadšený amatérský archeolog, byl přesvědčen, že ve skalách na severním úbočí vrchu Kotouč nedaleko Štramberka na něj jednou čeká zázračný nález. A věřil tomu tak, že se ten zázrak opravdu stal.

Už rok pan profesor s najatými dělníky prolézal jeskyni zvanou Šipka 130 metrů nad říčkou Sedlničkou, do té doby plnou usazených hornin.

Už věděl, že prostor za vchodem do jeskyně se rozdvojuje a vybíhají z něj dvě chodby – nízká Jezevčí díra a větší Krápníková chodba.

A pak 26. srpna 1880 asi 12 metrů od vchodu, hned u ústí Jezevčí díry, narazil v hloubce přibližně 1,4 metru na vrstvu popela velkého ohniště. V ní spatřil něco, co od té doby patří k nejcennějším archeologickým nálezům na našem území.

Na zlomek čelisti neandertálského dítěte, jejíž původ byl později stanoven na období středního paleolitu před 40 000 lety.

FOTO: Jan Polák - CC BY-SA 3.0
FOTO: Jan Polák – CC BY-SA 3.0

K objevu došlo jen čtyřiadvacet let po převratném nálezu lebky a kostí v německém údolí Neandertalu, které také dalo neandertálcům jméno.

Profesor Maška ve výzkumu pokračoval a byl odměněn mimo jiné keramickou nádobou z doby bronzové obsahující sekerky a šperky a především množství zvířecích kostí – jelena, koně, bobra, lva, hyeny, kamzíka, mamuta či nosorožce.

Identifikováno bylo až 130 druhů zvířat. A především jeskynního medvěda, obra až čtyři metry vysokého, jehož kostí či zubů tu později bylo nalezeno na dvanáct tisíc.

Znamená to, že jeskynní lidé sem ostatky ulovených medvědů přinášeli, možná z rituálních důvodů.

FOTO: Miaow Miaow - CC - Volné dílo
FOTO: Miaow Miaow – CC – Volné dílo

Mistr malíř a černokněžníci

K jeskyni Šipka se snadno dostaneme třeba z nedalekého Štramberka po Lašské naučné stezce, i když svou délkou 16 kilometrů nemusí být pro každého. Provede nás krásou zdejších lesů a o historii, botanice a zoologii nás budou informovat praktické tabule.

Díky nim se dozvíme něco víc o zřícenině hradu Šostýna, rozhledně Bílá hora a i o zdánlivě nenápadných místech jako Raškův kámen, Rozcestí čarodějnic nebo Janíkovo sedlo.

Jeskyně je dnes volně přístupná, i když třeba překrásnou krápníkovou výzdobu už v ní v důsledku řádění vandalů mnoha desetiletí nenajdeme. Zato si před vchodem můžeme prohlédnout pamětní desku K. J. Mašky.

Můžeme také vystoupat po schůdkách kolem jeskyně až ke kamenné mohyle s křížem, postavené tu jako náhrada za zrušené kostely, kdysi krášlící vrchol Kotouče.

A jen o kousek dál se pokocháme rozhledem z Bezručovy vyhlídky s dřevěnou zvoničkou. Při prohlídce jeskyně si můžeme představovat, jak se tu asi žilo mnoha generacím pravěkých lidí.

Do jeskyně Šipka chodíval často v dětství i budoucí malíř Zdeněk Burian, rodák z nedaleké Kopřivnice.

Zdejší atmosféra ho inspirovala k tomu, že se začal zajímat o pravěká zvířata a nakonec se stal jedním z nejuznávanějších výtvarníků specializujících se na pravěk. Dnes už jsou Šipce usazeni jen netopýři. Jeskyně je ovšem opředena také mnoha pověstmi.

Otvor na pravé straně prý vede až k pokladům skrytým pod Radhoštěm. A po neandertálcích prý se tu usadili také černokněžníci, kteří prý za temných nocí vycházeli do okolí a škodili lidem.

Nejslavnější pravěké naleziště na našem území už však naštěstí údajně dávno opustili.

Foto: Creative Commons (úvodní foto: Kankova – CC BY-SA 4.0)

Foto: Creative Commons
Související články
O Tritonu už jste možná slyšeli. Restaurace na Václavském náměstí už několik let sklízí pochvaly od všech milovníků dobrého jídla. Kreativní a vizionářské menu šéfkuchaře Tomáše Kohúta posunulo Triton do třicítky nejlepších podniků metropole. V Tritonu ale nejde pouze o jídlo, ale o celkový zážitek. Restaurace totiž sídlí v umělé krápníkové jeskyni s bohatou uměleckou výzdobou. Jde o významný a
V hlubinách jáchymovských dolů vzniká každou zimu neobyčejná podívaná. Mrazivý vzduch a kapající voda zde vytvářejí fascinující ledové útvary připomínající křišťálové sochy. Toto jedinečné „ledové království“ však s příchodem jara rychle mizí – a zůstávají po něm jen fotografie a vzpomínky. Zima dokáže v přírodě vytvářet n
Šumavské bylinné lázně v Kašperských Horách jsou vzácné. Tradice zdejšího léčitelství se tu pojí s moderním pojetím wellness. A u toho nesmíte chybět. Jsou naprosto výjimečné a přitom vlastně totálně obyčejné. Na nic speciálního si nehrají a právě proto lidi okouzlují. Bylinné lázně leží přímo v historickém centru městečka nedaleko řeky Otavy, po
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz