Ježdění na běžkách je zdravé na srdce, plíce i celou kostru. A zhubnete! Běžkování je šetrnější zimní sport, než klasické sjezdy na lyžích, protože si při něm neničíte klouby. Kde se tedy nejlépe napojíte na bílou stopu?

Orlické hory

Pro nenáročné lyžaře

Táhlé hřebeny Orlických hor bez výraznějších zlomů jsou přímo stvořené pro běžkaře. Zvláště Jiráskova horská cesta je velice oblíbenou lyžařskou magistrálou. Strojově upravované stopy ale najdete i na dalších místech.

Například v okolí Deštného, Sedloňova, Olešnice, nad Říčkami a Rokytnicí, nebo v lyžařském areálu Buková hora – Suchý vrch. Běžkařské stopy začínají ve všech větších lyžařských střediscích.

Kupříkladu v Deštném, v Říčkách a v Čenkovicích se můžete nechat vyvézt vlekem takřka na hlavní hřeben hor do nadmořské výšky až 1000 metrů.

Oblíbeným nástupním místem je horské sedlo Šerlich či Panské Pole na Jiráskově horské cestě. Do těchto nástupních míst na běžkařské trasy vás doveze místní linkový autobus.

Krušné hory

Na běžkách až do Německa

Krušné hory už nejsou pohoří zničené průmyslem a těžbou v podhůří, ale jedno z nejdelších českých pohoří na severozápadě země na hranici s Německem.

Nelze je přejet celé, protože ve střední části mezi Božím Darem a Lesnou se nacházejí jen náhodně vyšlapané stopy od lyžařů, ale obě části stojí za to.

Nejvyšším vrcholem západní oblasti je Klínovec, v jehož okolí je mnoho tras. Třeba právě Boží Dar či biatlonový areál Eduard nad Jáchymovem. Po Krušnohorské magistrále se z Božího Daru dá dojet až do Nových Hamrů.

Východní část je v podstatě náhorní plošina, kde jsou propojeny střediska Lesná, Klíny, Dlouhá Louka, Bouřňák, Fojtovice a Telnice. Přes Cínovec a Moldavu jste hned i v Německu.

Krkonoše

Krkonošská magistrála

Velkou výhodou Krkonoš je nadmořská výška, díky které ve hřebenové oblasti leží sníh až šest měsíců v roce. Celé Krkonoše lze projet na běžkách po Krkonošské magistrále. Jednotlivé krkonošské oblasti jsou propojené a prolínají se.

Můžeme je dělit na západní Krkonoše, kam patří Harrachov a Rokytnice. Dále na centrální Krkonoše, které zahrnují Mísečky a Špindlerův Mlýn. Potom východní Krkonoše, kde leží Pec pod Sněžkou a Janské Lázně.

Poslední oblastí pro běžkaře je Úpa a Rýchory, stejně jako nemalé Podkrkonoší, které zahrnuje Jilemnici a Vrchlabí. V Krkonoších jsou pozoruhodné běžkařské, takzvané němé značky.

Významné horské objekty jsou značeny různými červenými symboly, které ukazují směr a jsou vždy dobře vidět.

Jizerské hory

Běžkařský ráj

Rozlohou sice nevelké, ale lyžaři hodně vyhledávané. Jen málokteré hory mají tak hustou síť upravovaných běžkařských tras, jako právě Jizerky. Nejpopulárnější je Jizerská magistrála s hlavním nástupním místem v Bedřichově.

Magistrála čítá celkem 180 km a kromě Bedřichova můžete nastoupit do stopy též ve Smědavě, Jizerce, v Horním Polubném, u přehrady Souš či v Hraběticích. Každoročně se zde koná nejznámější závod Jizerská padesátka se startem i cílem právě v Bedřichově.

Ještědský hřeben je pro běžkování velmi vhodný, stejně jako níže položené okolí Liberce a Jablonce nad Nisou, které rovněž skýtá skvělé trasy. Dalším běžkařským místem je biatlonový areál Břízky v Jablonci.

Šumava

Pro děti i dospělé

Zimní krajina Šumavy je překrásná a svým reliéfem i velmi vhodná pro běžecké lyžování. Pozvolná stoupání a mírné sjezdy jsou charakteristické pro většinu Šumavy.

Vhodnost terénu je navíc umocněna projektem Bílá stopa, který vytváří hustou síť udržovaných běžeckých tratí spojujících celou Šumavu.

Nikde jinde u nás nepokrývá síť běžeckých stop tak velké území, jako právě na Šumavě.

Všude vás dovezou linkové autobusy, a nejznámější místa, kde na trasy nastoupíte, jsou jistě Železná Ruda, Modrava, Srní, z centrální Šumavy pak Zadov a Kvilda, dále Trojmezí či Stožec.

V Pošumaví se běžkuje také na Lipně a v celém šumavském podhůří.