Zvlněné kopce Českomoravské vrchoviny okouzlují v každém ročním období malebnou přírodou, čistými studánkami a množstvím historicky významných míst. Města Třebíč, Telč a Žďár nad Sázavou se dokonce pyšní zápisem na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Není divu, že kopcovitá Vysočina už po staletí inspiruje skladatele, malíře i spisovatele k vytvoření jejich nejznámějších děl. Ať už to byla poetická skladba Otvírání studánek Bohuslava Martinů nebo pohádkoví Broučci Jana Karafiáta.

Kraj protíná hlavní dopravní tepna Česka, dálnice D1, takže je příjemně dostupný turistům z celé republiky pro velké i malé výlety. Vydejme se společně na jeden takový!

Přírodní galerie mezi rybníky

Skutečnou perlou Vysočiny je okolí města Žďár nad Sázavou, kde není nouze o krátké zastávky u dětmi oblíbených soch, které v přírodě záhadně vyrostly pod rukama známého žďárského umělce Michala Olšiaka.

Po cestě napočítáme celkem dvanáct rybníků a chybět nesmí ani mlýn, v tomto případě mlýn Brdíčkův neboli Šlakhamr.

Hamerský vycházkový okruh začínáme ve v městečku Hamry nad Sázavou, na jehož konci se nachází hranice mezi Čechami a Moravou, které se ne náhodou přezdívá Konec světa.

Okruh je značen výraznými žlutými čtverci s černým písmenem H. Mineme zrekonstruovaný Brdíčkův mlýn a zamíříme k Rozštípené skále, která se pyšně tyčí nad řekou Sázavou. Zde také narazíme na první Olšiakovu betonovou sochu, Mamuta.

Od něj pokračujeme k bývalému lomu Štenice, odkud nás značení povede ke třem rybníkům, k Hlubokému, Farskému nebo Sázavskému.

Seznamte se s Hamroněm!

Dalšími zastávkami jsou sochy Kůň a vůz, nedaleko ní potom Hamroň. Jak název napovídá, socha má zpodobňovat místního maskota. Podivuhodný tvor z betonu má oči na dlouhých tykadlech a svou ulitou připomíná hlemýždě, ovšem se dvěma velkými chodidly.

Hamroň se ze široka usmívá a turisty ponouká k zastávce u dalšího nedalekého rybníka, Dívka. Od něj vede polní cesta do kopce, až na vyhlídku, které se říká U Mamlase. Majestátní výhled na CHKO Žďárské vrchy zde střeží další Olšiakova roztomilá socha. Ovšem, nejen ona.

Magické číslo pět

Pouhý kilometr odtud se v krajině nad zámkem Kinských tyčí mýty opředené dílo architekta Jana Blažeje Santiniho, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

V místech, kde zmučené tělo Jana Nepomuckého vyplavalo z pražské Vltavy, se prý rozzářilo pět hvězd. Právě pětka proto udává výslednou podobu stavby, která sama o sobě připomíná hvězdu.

Její půdorys je pozoruhodným průnikem několika kružnic, které rotují kolem bodu, kterým je střed kostela. Z těla kostela vystupuje pět hrotů, pět je bočních kaplí, ambitů a oltářů.

Pět prstů má také žehnající ruka Boha a pětka symbolizuje pět ran Kristových, na znamení Janova utrpení. Okna kostela mají svým tvarem symbolizovat Nepomuckého jazyk, který nacházíme také uvnitř, v původní kamenné dlažbě.

Část Janova jazyka, konkrétně kůstka jazylka, je možná nejcennější relikvií, která se v kostele ukrývá. Spekuluje se však o tom, že kostel ukrývá mnohem víc – mimozemskou energii, svatý grál nebo padlého anděla. Tajemství, kterými je místo opředeno, je mnohem víc.

Na lyže ve společnosti hejkala

Jen pár kilometrů od Žďáru leží Nové Město na Moravě, které je neodmyslitelně spjato se sportem, konkrétně lyžováním. Přilehlá Vysočina arena v novoměstských lesích se právě kvůli závodům každoročně plní fanoušky z celého světa.

Historii tohoto sportu se ostatně věnuje také stálá expozice Horáckého muzea na hlavním náměstí. Město bylo založeno už v roce 1250 a jeho centru vévodí místní nejstarší architektonická památka, kostel Svaté Kunhuty.

Zdobí ho nenapodobitelné sgrafiti od místního rodáka, akademického malíře Karla Němce, který je také autorem nejznámější podobizny tradičního maskota horáckých lesů, hejkala.

Sgrafiti se Novým Městem táhnou jako červená nit a natrefit na ně můžeme i v Horáckém muzeu nebo na zdech fasád některých starších domů.

Tam, kde zní Píseň hor

Milovníkům umění nesmí uniknout ani návštěva místního zámku, který dnes slouží jako galerie. Prezentuje nejvýznamnější osobnosti regionálního sochařství a malířství, jako je Josef Mařatka, Vincenc Makovský nebo Jan Štursa.

Právě Štursovy sochy zdobí náměstí a jeho okolí, ať už je to sousoší Pohřeb v Karpatech nebo postava chlapce s ovečkou, místními něžně nazývaná Píseň hor. Přehlédnout nelze ani bronzovou plastiku Raněný, která se tyčí před Štursovým domem.

Hudba se rodí v čisté studánce

Na hejkala možná natrefíte, pokud se z Nového Města vydáte osmikilometrovou naučnou stezkou Po stopách posledního vlka do obce Tři studně. Výlet by nebyl kompletní bez místa, které inspirovalo Bohuslava Martinů ke složení kantáty Otvírání studánek.

Minout byste zde neměli jeden z pramenů Svratky, Stříbrnou studánku, nebo studánky Barborku a Vitulku. Poslední jmenovaná dostala své jméno po dirigentce Vítězslavě Novákové, do které byl Martinů vášnivě zamilován.

Když se zaposloucháte do jejího šumění, dost možná uslyšíte jemné tóny jedné z jeho nejromantičtějších kantát o tom, jak chladivé studánky místní děti udržují čisté a zurčivé.

Romantický výlet mezi Broučky

Přírodní památka Devět skal, která je se svou výškou 836 metrů oficiálně nejvyšším bodem chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, se odtud nachází jen co by kamenem dohodil, stejně jako rybníky Sykovec a Medlov.

Ubytování v okolí nabízejí například romantické penziony Klokočí nebo Selský dvůr, kde vás nezklame malebný venkovský styl a poctivé porce jídel z regionálních produktů – jako od babičky.

Za návštěvu stojí také nenápadná vesnička Jimramov, kde žili bratři Mrštíkové nebo Jan Karafiát, autor poetické pohádky Broučci. V budově Horní školy u sv.

Jana je proto vytvořena expozice Život a dílo Jana Karafiáta, kde najdete spisovatelův originální nábytek nebo rozměrné dioráma z roku 1939 na téma Broučků, jehož autorem je Jiří Trnka.

Mlýn přestěhovaný z Divokého západu

Rodiny s dětmi budou nadšené z Šiklova mlýna u Zvole nad Pernštejnem, kde především v letních měsících denně probíhá zábavný program.

Místní westernové městečko je unikátní a největší atrakcí svého druhu v republice – nechybí odvážní pistolníci v kostýmech, divadelní představení plná stříleček a explozí soudků s dynamitem, koně, prasata, indiáni a vlastně všechno, co byste na Divokém západě čekali.

Ubytovat se můžete přímo ve zdejším hotelovém resortu Šikland, který připomíná westernový saloon, ale k dispozici jsou i chatky, sruby nebo mobilhomy.

Putování světoznámou Třebíčí

V jihovýchodní části Vysočiny se podél břehů řeky Jihlavy rozkládá UNESCEM ověnčené město Třebíč. Bazilika sv. Prokopa se zámeckým areálem, židovská čtvrť a židovský hřbitov jsou po právu zapsány na seznam světového dědictví.

Rodiny s dětmi v centru města ocení zábavnou a poučnou sběratelskou hru „Po stopách opatů a rabínů“. Na každého, kdo po cestě nasbírá tři razítka z místních infocenter, toho čeká na konci cesty malé překvapení.

Tříkilometrová trasa vede přes jedno z největších náměstí v republice, Karlovo, přes Zadní synagogu, Chudobinec, Židovský hřbitov, zámek s klášterem, neminete ani slavnou Baziliku svatého Prokopa nebo Dům rabína.

Židovská kultura zde k návštěvníkům promlouvá svým tajuplným jazykem a nepřijdete ani o zajímavé informace, díky QR kódům, pečlivě rozmístěným po trase.

Kterému pivu dáte přednost?

Ačkoli se to nezdá, Třebíč je skutečným rájem také pro milovníky dobrého piva a jídla.

Po náročné dopolední procházce městem každému vyhládne a na oběd můžete zajít třeba do Jak Jinak Pub, pivnice, zaměřené na malé pivovary – na čepu jich má celkem osm a k tomu burgery s masem od místních regionálních dodavatelů.

Přímo v historickém jádru města, v židovské čtvrti, můžete nalézt restauraci Kocour, kde najdete kromě skvělého jídla také nevšední ubytování v útulných pokojích s domácí atmosférou.

Od zámku dobrého krále až do pekla

Na renesančním zámku v Telči panoval dobrý král Miroslav v pohádce Pyšná princezna, proto byste ho měli navštívit i vy. Zahrada s arkádami a přilehlý zámecký park s půvabným klasicistním skleníkem láká k procházkám a k zastávce na kávu.

Ne náhodou je historické jádro tohoto města na seznamu UNESCO, barevné měšťanské domy na náměstí Zachariáše z Hradce vypadají jako sladké dortíky a jejich stinná podloubí za srdce chytí i vás.

Půvabnému náměstí také svého času panoval děsivý drak Bucifal – alespoň tomu tak bylo v pohádce Zdeňka Trošky Z pekla štěstí. Vzpomínáte?

Návštěvu Telče si děti skvěle užijí, právě pro ně je připravena zábavná expozice skřítků a pověstí ve sklepních prostorách Telčského domu. A je to právě podzemí, co dělá z Telče město opředené mystikou a záhadami.

Zdejší tajemné katakomby můžete v rámci interaktivní multimediální expozice navštívit i vy. Legenda například říká, že chodbami bylo možné v případě nebezpečí nenápadně zmizet až na vzdálený hrad Roštejn. Nově ale v podzemí pod domem č. p.

66 natrefíte také na skutečné peklo, a to v rámci čertovské expozice, a zahrát si můžete také hru o poklad v truhle. Zvládnete-li správně zadat číselnou kombinaci, z Telče si odnesete kromě zážitků také odměnu.