Kdo by neznal pověsti o krvavé Čachtické paní? Její zálibou prý byla koupel v krvi panenských dívek, což jí mělo zajistit trvalou krásu a mládí. Pověst říká, že je dodnes zazděna ve věži a její duch se dodnes zjevuje v Čachtickém hradu. Jaká další tajemství tento děsivý hrad skrývá?
Mohou být pověsti o krutostech Alžběty Báthoryové založené na pravdě? Traduje se totiž, že na svých panstvích umučila na 300 dívek, některé pověsti hovoří až o 650, doloženo je však pouze 29 žen, které za nejasných okolností zemřely.
I tak je to ale dlouhý seznam obětí. O tom, že byla krutou vládkyní, tedy není žádných pochyb. Své služky byla schopna mučit a dokonce zabít i za malá pochybení. Při procesu se později prokázalo nejen její týrání dívek, ale i jejich zabíjení.
Mrtvoly dívek byly často bez pohřbu pohazovány v lesích a ponechány na pospas divé zvěři. Řada badatelů ovšem považuje za smyšlené legendy to, že se Báthoryová koupala v dívčí krvi. Nedochovala se totiž o tom žádná skutečná svědectví.
I když jsou pak Čachtice stále považovány za hlavní místo krvavých orgií Alžběty, ta se na hradě Čachtice zdržovala jen příležitostně a řádila i na svých dalších panstvích.
Své drastické metody a mučení dívek praktikovala i na sídlech v Šarváru, Léku, Keresztúru, Beckově, Füzéru či v Bratislavě.
Sídlo plné zmaru
Začněme ale od začátku. Čachtický hrad v Malých Karpatech byl vystavěn ve 13. století a patřil do linie strážních hradů, střežících západní hranice uherských zemí.
Byl několikrát dobýván, nejvíce jej poškodila v roce 1273 při obléhání vojska Přemysla Otakara II. Poslední ránu mu zasadil v roce 1708 František II. Rákoci, který jej po dobytí obsadil a hrad od té doby začal pustnout.
Sama Alžběta Báthoryová získala hrad v roce 1604, nicméně byl v té době jen velmi spoře zařízen, a v jeho chladných zdech se panstvo příliš nezdržovalo.
V prosinci roku 1610 pak dopadla na Alžbětu Báthoryovou konečně ruka spravedlnosti.
Zprávy o její krutosti a vraždách nevinných dívek se donesly až k uherskému královskému dvoru, a tak do Čachtic tehdy přijíždí sám uherský palatín Juraj Thurzo, kterého tam vyslal císař Matyáš II.
Co zjistilo vyšetřování?
Alžběta tehdy nebydlela na hradě, ale na zámečku v podhradí. Thurzova návštěva Alžbětu překvapila a palatín se zhrozil výjevy, které na zámku spatřil na vlastní oči. V jeho záznamech se objevuje děsivé svědectví.
„Když naši lidé a služebnictvo vešli do domu, našli tam mrtvou dívku, druhá vyčerpaná mučením a surově zbitá, už zemřela.
Kromě toho tam seděla další zmlácená žena a další, svázané, které si ta prokletá osoba schovávala pro jinou příležitost.“ Nastaly výslechy služebnictva i lidí z okolí hradu. Ti vypovídali, že paní si nechala přivážet ty nejkrásnější dívky ze širokého okolí.
Ve svých komnatách je pak mučila, bičovala kopřivami a topila je v ledové vodě. Svědčil i kastelán z jejího dalšího panství v Šarváru, který vypověděl, že jen tam vynesli z hradu za pobytů Alžběty služebníci na 175 mrtvých dívek.
Na všech obětech byly známky krutého mučení, některé z nich měly genitálie spálené žhavým železem.
Soud a rozdané tresty
I přes řadu děsivých svědectví se Thurzovi do zahájení řádného procesu s krvavou vražedkyní příliš nechtělo a dlouho jej odkládal. Šlo totiž o ženu s vysokým postavením a významnou šlechtičnu.
Scházel se s jejími dětmi a dalšími příbuznými a pokoušel se s nimi najit schůdné řešení. Nakonec došli k závěru, že ještě před začátkem vyšetřování musí být Alžběta zbavena svých majetků. Ty měly být rozděleny mezi její tři děti.
Alžběta sama měla být převezena do Čachtic, kde bude internována na hradě do konce života. Thurzo se všemožně snažil zachránit Alžbětu před katem a celou rodinu před potupou.
Zahájil proto nejdříve procesy s některými poddanými hraběnky, kteří jí měli v jejích krutostech pomáhat. Z jejich výpovědí před soudem však vyplynuly další zločiny Alžběty Báthoryové.
Nejvíce jí přitížilo svědectví Jána Ujváryho, přezdívaného Ficko, který podrobně popsal řadu jejích krutostí a udal i její pomocnice z řad nejbližších služek.
Dvě z nich, Helena Jó a Dorota Szentésová byly odsouzeny k upálení zaživa a Ficko přišel rukou kata o hlavu. Sama Alžběta byla zavřena do věže hradu Čachtice, a jídlo jí podávali jen malým otvorem.
Po čtyřech letech věznění krvavá šlechtična 21. srpna 1614 umírá. Měla být sice pohřbena na místním hřbitově, ale poddaní se proti tomu vzbouřili. Její tělo bylo tedy převezeno do Escedu, který byl sídelním městem rodu Báthoryů.
Nebezpečná a zdatná loupežnice
Řada pověstí, vážících se k Čachtickému hradu, hovoří i o nesmírných pokladech, skrývajících se v jeho podzemí. Ty mají pocházet z loupeživé činnosti krvavé hraběnky.
Ta prý byla velmi pozornou hostitelkou, která si na Čachtický hrad často zvala vysoce urozené panstvo z blízkého i dalekého okolí. Alžběta byla známá pro svou pohostinnost a zábavnost.
Na hosty čekalo nejen královské pohoštění, spousta dobrého jídla a pití, ale i nejrůznější rozmarné kratochvíle. Hosté od ní odjížděli ve svých kočárech navýsost spokojeni. Brzy po opuštění hradu je však dobrá nálada přešla.
V rokli pod hradem na ně čekala banda zbojníků, ve které byli prý i maskovaní muzikanti, kteří jim předtím vyhrávali na hradě. Milé hosty lupiči obrali o všechno a vysvlékli je donaha. Většinu lupu pak odevzdávali Alžbětě Báthoryové.
Ta tak na každé návštěvě pořádně vydělala. Naloupené poklady pak prý ukrývala na tajném místě v podzemních prostorách hradu.
Přízraky a zjevení
Jedním z nejznámějších je přízrak Alžběty Báthoryové v podobě bílé paní. Ta se prý zjevuje na hradbách a s děsivým kvílením pronásleduje noční návštěvníky. Jiní svědci hovoří o černé paní, přízraku, který má na svědomí jistý místní tovaryš.
Jedna z legend totiž praví, že tělo mrtvé hraběnky nebylo odvezeno z Čachtic, ale pohřbeno v místním kostele. Mrtvolu ale brzy ukradl snoubenec jedné z obětí, hrnčířský tovaryš Martin Šimonovič.
V pytli ji pak odnesl a hodil do jedné z propastí v okolí hradu. V tu chvíli také zaslechl děsivý smích samotného ďábla.
Od té doby se začal na hradě a v okolí zjevovat přízrak černě oděné ženy, prosíci, aby vyndali z cínové rakve v kostele kosti ženy, kterou tam dal tovaryš místo hraběnky.
V roce 1938 byla nařízena exhumace ostatků Alžběty Báthoryové z čachtického kostela, ale k překvapení všech nebyla nalezena ani její rakev a ani ostatky.
Tajemné podzemí
Zdá se, že pověsti o rozsáhlém systému podzemních chodeb a prostor pod čachtickým hradem nelhaly. Parta místních nadšenců odkrývá a čistí rok co rok podzemní chodby a přichází s dalšími objevy.
Na stopu ji přivedl jeden ze záznamů v čachtických kronikách, kde je popsán příběh jakéhosi pastýře, který vlezl do otvoru v blízké skále a chodba jej zavedla až pod hrad. V temnotách však zabloudil a na světlo se vyškrábal až druhý den.
Zažil prý tam takovou hrůzu, že se pomátl na rozumu. Otvor pak nechali místní raději zasypat kamením. Lovci záhad však otvor nedávno odkryli a od té chvíle postupují dále ve svém pátrání.
K nim se čas od času přidávají i lovci pokladů, pátrající po bohatství, které zde údajně Alžběta Báthoryová nechala ukrýt.
Lovci duchů na stopě
Jedna z posledních výprav, zkoumajících paranormální jevy, se na čachtický hrad vydala v roce 2016 a organizovala ji společnost Slovak Ghost Hunters. Její členové strávili na hradě celou noc a druhý den měli opravdu o čem vyprávět.
Měli s sebou nahrávací zařízení a pobývali zejména na místech, o nichž se tradovalo, že na nich probíhala ta nejkrutější mučení a vraždy mladých dívek.
Na nahraném videu jsou slyšet tajemné kroky, zaťukání na mikrofon a další projevy, naznačující, že v katakombách nebyli skutečně sami. Zkoumali i trosky hradní věře, ve které měla Báthoryová strávit poslední léta svého života.
Na těchto místech prý bylo slyšet dětský pláč. Další nahrávky zachycují nářek jakéhosi muže, což měl být podle pověsti duch dělníka, zasypaného při výkopech v podzemí. Nouzi neměli ani o viditelné přízraky. Několikrát zahlédli podivné mlžné postavy pohybující se chodbami hradu.
Procesí umučených panen
Za temných nocí se na však hradbách hradu prý zjevuje celé procesí panen umučených krutou Alžbětou. Jsou oblečeny v bílých řízách, pokrytých krvavými skvrnami. Za děsivých nářků a kvílení se vznášejí na různých místech zříceniny a čekají na své vysvobození.
Jejich duchové se objevují i v podzemních kobkách, kde byly dříve dívky vězněny. Jedné z dřívějších výprav lovců paranormálních aktivit se prý podařilo s jednou z nich navázat kontakt.
Prozradila jim, že nenajde pokoje, dokud nebudou nalezeny kosti Alžběty Báthoryové a spáleny na hranici. Pro lovce duchů je Čachtický hrad nejspíše nejpřitažlivější památkou na Slovensku a prozkoumat jeho tajemství se chystá řada dalších výprav.
Protože hrad Čachtice nebyl jediným místem krvavého řádění hraběnky Báthoryové, plánují prozkoumat nadpřirozené jevy i na jejích dalších sídlech. Podaří se jim odhalit jejich tajemství?
