Během 17. století je v českých zemích upáleno asi 200 lidí. Kde se měly domnělé čarodějnice nejčastěji sházet a kde na ně pořádaly největší hony?

Neblaze proslulé Petrovy kameny

Vůbec nejznámější lokalitou spojovanou s čarodějnickými sabaty jsou Petrovy kameny v Pohoří Hrubý Jeseník. Ty jsou nechvalně proslulé zejména procesy v Šumperku a Velkých Losinách (viz úvodní foto). Z účasti na zdejších temných obřadech byl obviněn například jistý Kašpar Gottwald z Domašova roku 1683.

Ale i mnozí jiní lidé. Zdánlivě obyčejná skaliska nedaleko Pradědu s oblibou jmenoval krutý inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Figurovaly tak v mnoha rozsudcích nad neprávem obviněnými, které nakonec často čekalo mučení a upálení.

Démonický Třístoličník

Za čarodějnicemi se můžeme vypravit i na Šumavu. Zdejší hora Třístoličník nacházející se v blízkosti česko-německé hranice je obestřena řadou pověstí. Údajně zde byla v 19. Století vídána podivná světýlka považovaná za bludičky, která prý dokonce neváhala útočit na pocestné a zanechávala na nich ošklivé popáleniny.

Říká se, že 30. dubna se tu objevují démoni a i v historii bylo místo považováno za oblíbenou oblast čarodějnic, které tu pořádaly sabaty. Dokonce kvůli tomu měla být upálená jistá obviněná selka.

Kultovní Radhošť

Hory byly v historii často považovány za místo, kde se měly slétat čarodějnice. A nejinak tomu bylo u Radhoště v Moravskoslezských Beskydech. Domnělé čarodějnice se prý scházely na Skalíkově louce a to o filipojakubské noci, tedy 30. dubna.

Říkalo se, že tu provádějí své reje. Radhošť byla kultovním místem už v dobách starých Slovanů a později se stala místem poutí. Jak to ve skutečnosti bylo se zdejšími sabaty, dnes již víme, žádné skutečné čarodějnice si tu dostaveníčka nedávaly, na Radhošti se však magická zákoutí opravdu nacházejí.

Čarodějník z Mohelnice

V roce 1680 byl na mohelnické hody vylákán šumperský děkan Kryštof Alois Lautner, který byl záhy zajat a obviněn z čarodějnictví. Čekalo ho dlouhé věznění, kruté mučení a roku 1685 pak smrt na hranici.

Toto je asi nejvíce neblaze proslulý případ čarodějnického procesu z města Mohelnice v olomouckém kraji. Dnes se tu můžete podívat na tzv. čarodějnický domek, který stojí v historickém centru města a právě zde Lautnera kdysi věznili.

Na vidlích do Šumperka

I toto město je poznamenáno čarodějnickými procesy. Mezi místa, kde se čarodějnice setkávaly nejčastěji, byly kromě kopců uváděny také křižovatky cest, louky či pole. V Šumperku se věřilo, že se sabaty pořádaly na osamělých místech a ženy na ně jezdily na dřevěných vidlích potřených čarodějnou mastí.

Ďábel se tam měl objevovat v podobě černého kocoura či kozla. Dodnes je stálá expozice věnovaná čarodějnictví k vidění v tzv. Geschaderově domě v Šumperku.

Smrtící tance na Lysé hoře

Lysá hora je se svými 1323 metry nad mořem nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Je známá jako inspirace básníka Petra Bezruče (1867–1958) a také jako oblíbená destinace turistů, v zimě především lyžařů.

Dobrodruhy přitahovala od pradávna a několik z nich stála návštěva sem dokonce život. Podle pověstí se tu kdysi slétávaly čarodějnice z celého Slezska a prováděly tu své sabaty. Říká se rovněž, že každého, kdo na hoře zabloudil a připletl se k jejich rejdům, tyto ženy utancovaly k smrti.

Čarodějnice z Jesenicka

Jedním z míst, kde se v historii naplno rozhořely vykonstruované čarodějnické procesy, byl Jeseník a okolí. Prvním případem bylo obvinění jesenické ženy Barbory Schmiedové, které vznesl její vlastní manžel roku 1622.

Žena měla podávat otrávený sýr skotu a rovněž na něj působit černou magií. Jak to tak bývalo, obvinění narůstala a celkem bylo vyšetřováno několik desítek lidí. Sama Barbora byla upálena ještě téhož roku.

Dodnes je v Jeseníku možné expozici věnovanou čarodějnictví shlédnout a to ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.

Foto: Shutterstock