Domů     Monolity z Baalbeku: Kdo a jak přemisťoval obří kvádry?
Monolity z Baalbeku: Kdo a jak přemisťoval obří kvádry?

Je to záhada, která stále nemá uspokojivé vysvětlení. Féničané před 5000 lety dokázali nejen opracovat, ale hlavně vylomit a přemístit obří kameny o hmotnosti stovek tun. Záhada je o to větší, že ani s dnešní moderní technikou by se nám to nepodařilo.

Doslova monumentální je fénická výstavba v Baalbeku, historickém městě ležícím ve východním Libanonu, asi 60 km od Bejrútu. Obrovské základy jsou zhotoveny z ohromných kamenných bloků.

Kupříkladu jihovýchodní stěna terasy, na které byl vystavěn Jupiterův chrám, je postavena z devíti obřích kvádrů, z nichž každý váží více než 300 tun. Severozápadní stěna je pak ještě výraznější. Obsahuje totiž trojici největších opracovaných monolitů na světě.

Není tedy nijak překvapivé, že se o nich hovoří jako o Divu tří kamenů (Triliton).

Kvádry mají rozměry 29 x 4 x 3,6 metru a jejich hmotnost se pohybuje okolo 1000 tun. Kameny jsou navíc sestaveny opracovány a sestaveny tak přesně, že do rýhy mezi nimi nejde údajně vložit ani jehlu…

Podle některých archeologů je pravděpodobné, že obří kvádry byly v lomu řezány podobně, jako tomu bylo v případech zdiva použitého při stavbě římského akvaduktu Pont du Gard, jenž stojí v jižní Francii.

V jeho případě byly totiž kvádry vyměřeny a vypočítány již před vylomením na milimetr přesně, a bylo je tedy možno sesadit bez použití malty, jen za pomocí klínů.

Každý kus vápence byl od většího „mateřského“ kusu horniny oddělen podél přirozených trhlin mezi skalními vrstvami.

Jak to mohli zvládnout?

Potíže nastávají, když se současní vědci pokoušejí vysvětlit, jak to staří Féničané dokázali. Ani dnes neexistuje běžně dostupná technika, která by byla schopna pohybovat náklady o hmotnosti atakujícími, či dokonce převyšujícími hmotnost 1000 tun.

Jen pro ilustraci – je to hmotnost tří plně naložených dopravních letadel Boeing 747 Jumbo Jet.

A to ještě v nedalekém lomu, vzdáleném asi 900 metrů, zůstal ležet tzv. Kámen těhotné ženy (či Jižní kámen), jehož hmotnost převyšuje 1100 tun. V roce 1990 byl ve stejném lomu objeven a částečně odkryt další, ještě větší monolit.

Pokud je jeho tvar i v neodkryté části stejný, dosahuje délky 19,5 metru, měří 4,5 metru na výšku a 4,5 metru na šířku. Jeho hmotnost tak odborníci odhadují na 1242 tun.

Archeologové nevědí, proč je stavitelé nechali v lomu. Zda byli i oni zaskočeni nečekanou hmotností, či zda je něco vyrušilo a přimělo změnit stavební plány.

Podle archeologických nálezů byla výstavba z neznámých příčin přerušena, jako by někdo vydal okamžitý rozkaz k ukončení všech prací. Mnoho staveb tak zůstalo nedokončených.

Poslední výzkumy však naznačují, že neodtažený monolit neboli Kámen těhotné ženy byl v lomu pravděpodobně ponechán, neboť jeho kvalita se ukázala jako méně vyhovující a mohl se při transportu poškodit. A zřejmě to bude i případ onoho druhého v lomu ponechaného kvádru.

Budovy a historické památky, které se v Baalbeku dnes nacházejí, jsou většinou mladšího data. Většinu z nich zde zanechali Římané, kteří do těchto míst rozšířili své impérium.

Ovšem jejich stavby spočívají většinou na základech, které postavili právě Féničané již někdy ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Možná i dříve.

Historicky prokázaný je fénický chrám, který byl zasvěcen bohu Slunce a který zde byl postaven právě ve 2. tisíciletí před Kristem. I když Féničané stavěli s využitím obřích kvádrů, ta skutečná „megaarchitektura“ odstartovala s příchodem Římanů.

Během zhruba dvou století vzniklo město, které Římané nazývaly Slunečním městem (Heliopolis). Díky nim byly postaveny tři obří chrámy, kolonáda i mnoho drobnějších budov a staveb.

Rozvoj města podle archeologů skončil přibližně počátkem 4. století našeho letopočtu.

Po pádu Říma patřilo město celé řadě dobyvatelů, většinou z řad muslimů. Ovšem horší než nájezdy cizích bojovníků byla opakovaná zemětřesení, která tuto oblast postihovala.

Záhad je více!

Ale jak dávní stavitelé převáželi několikasettunový kámen na vzdálenost cca 1 km?

Terén mezi Baalbekem a lomem je nejen kamenitý, ale i kopcovitý, takže podobné přesuny kvádrů jako v případě pyramid, kdy stavitelé používali speciální dřevěné sáně a vodu, nepřicházejí v úvahu.

Odborníci navíc odhadují, že tyto kvádry by muselo stěhovat až několik desítek tisíc lidí, což je také nereálné.

V roce 1977 vypracoval Jean-Pierre Adam studii, ve které naznačil, že obří kamenné bloky byly zřejmě přemísťovány na dřevěných válcích za pomoci kladky.

Podle něj k přesunu břemene o hmotnosti cca 550 tun, tedy o mnoho více než váží kvádry v jihovýchodní stěně terasy, stačilo pouhých 512 lidí. Nicméně jeho teorie nevysvětluje, jak byly kameny vyzdviženy do výše několika metrů.

Některé velké kameny v Baalbeku však na bocích obsahují několik děr, obvykle seřazených do rovné řady.

To podle některých archeologů naznačuje, že byly do výšky zvedány za pomoci nějakého mechanického stroje, podobného obřím kleštím – podobně břemena přemisťují (byť samozřejmě mnohem menší kameny) například kameníci při opravě dlažby, vytvořené z velkých kamenných kostek.

A opět zde patrně fungoval systém důmyslně propojených kladek, které díky svému zpřevodování nakonec nevyžadovaly účast dříve odhadovaných 40 000 dělníků na přemisťování jednoho kvádru, ale stačilo mnohem menší množství dělníků.

Tuto teorii poněkud narušuje fakt, že žádný z trojice největších kamenů žádné díry neobsahuje.

Nikde mezi lomem a městem také nebyly nalezeny žádné pozůstatky po nějakých cestách, rampách nebo pomocných stavbách, které by přesun kvádrů umožňovaly.

Po transportu na místo navíc byly monolity vyzvednuty do výše zhruba 7 metrů a uloženy do základů stěny a sestaveny s neuvěřitelnou přesností, a to bez použití malty či jiného pojidla.

Opracování a přesun obřích kvádrů ležících v základech staveb však není jedinou záhadou Baalbeku.

Archeologové si totiž také doposud lámou hlavu i nad sloupy na Velkém nádvoří Jupiterova chrámu, který byl vůbec největší svatyní postavenou na území spadající pod nadvládu Říma.

Na ploše o rozměrech 89 x 45 metrů bylo vztyčeno celkem 54 sloupů o výšce 22 metrů a o průměru 2,2 metru.

Do dnešního dne se jich však dochovalo pouze 6. Stojí na dvoumetrových patkách a jsou zakončeny hlavicemi v korintském slohu, opět o výšce cca 2 metry. Jsou to nepochybně nejvyšší i nejmohutnější antické sloupy na světě.

A navíc tyto žulové monolity totiž bez nejmenších pochyb pocházejí z Egypta, konkrétně z oblasti Asuánu. Na místo určení musely být rovněž dopraveny poměrně komplikovanou cestou, na níž nechybí vodní toky i náročný terén.

Foto: PX FUEL
Štítky:
Lokalita:
Předchozí článek
Související články
Je to jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny, turistický cíl a poutní místo. Vypravte se na Křemešník za zázračnou studánkou, která má prý řadu výjimečných vlastností. Kousek od Pelhřimova se tyčí vrch Křemešník, který je významným poutním místem. Stojí zde kostel Nejsvětější Trojice, konají se sem náboženské poutě a turisty sem přitahuje Zázračná studánka. [caption id="attachme
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a stává se z ní paní n
Na samém pomezí Českého království, na východním úbočí šumavské hory Strážný, stála od 14. století mohutná pevnost zvaná Kunžvart. V současnosti zbývá z hradu, který patří mezi nejtajemnější místa v oblasti, prakticky jen torzo čtyřhranné věže. Už výstup ke zřícenině (výlet začnete v nedalekém městysi Strážný) je jako z pohádky – cesta se vine lesem lemovaným mechem porostlými balvany, kapradí
Po staletí se lidé v určený čas vydávají na cesty, aby vyjádřili svou víru, modlili se či prosili Boha o odpuštění. Čekají na ně posvátná poutní místa, na nichž stojí slavné kaple, kláštery nebo kostely. Tak jako na Chlumu Svaté Maří na Sokolovsku. Bylo nebylo, kdysi dávno putoval krajem řeznický tovaryš. Únava ho zmohla tak, že na úpatí kopce Chlumu usnul. Když se probudil, našel vedle sebe v lí
Jen o pár kilometrů od Krašova nás uprostřed lesů zaujme vypínající se věž zříceniny hradu Libštejn. Byl založen ve 14. století a svého času býval také proslulým vězením. Pro obléhání však neměl ideální umístění, protože sice stál na vysokém kopci, ale několik ještě vyšších bylo poblíž, takže odtud mohlo nepřátelské dělostřelectvo pálit ostošest. V období vrcholného středověku se hrad skládal z 
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
panidomu.cz
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
Občas se to stane každému. Nohu si lidově řečeno přeležíte a pak vám chvíli na chodidle pobíhají mravenci. Banalita. Jenže co když se mravenčení vrací častěji? Pocit mravenčení nebo brnění je vlastně hlášením, které nám posílají nervy oné partie: Něčím jsme je utlačili, podráždili nebo jim způsobili nedokrvení. To je celkem prostá podstata problému. Složitejší
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz