Zámek Loučeň je pro záhadology atraktivní z mnoha různých důvodů. V minulosti na něm údajně docházelo k vyvolávání duchů, jednoho jeho správce měl zardousit pekelný pes a okolní labyrinty jsou prý prodchnuté jakousi mystickou energií. Jaká další tajemství zámek ukrývá?

Zámek Loučeň je pro záhadology atraktivní z mnoha různých důvodů. V minulosti na něm údajně docházelo k vyvolávání duchů, jednoho jeho správce měl zardousit pekelný pes a okolní labyrinty jsou prý prodchnuté jakousi mystickou energií. Jaká další tajemství zámek ukrývá?

Prozkoumat zámek Loučeň na Nymbursku naši redakci lákalo už dlouho. Důvodem je fakt, že jde o nesmírně krásnou pamětihodnost, se kterou je zároveň spjato obrovské množství záhad.

Přestože jsme si mysleli, že se budeme po dobu prohlídky kochat fascinující architekturou a skvostně vyhlížejícími zahradami, nakonec nám také často běhal mráz po zádech. Se zámkem je totiž spjato hned několik děsivých příběhů…

ZÁHADNÁ HISTORIE

K Loučeni míříme na začátku června tohoto roku s jednoznačným zadáním. Zmapovat všechny zdejší záhady. Kastelán VRATISLAV ZÁKOUTSKÝ, který nás během prohlídky doprovází, moc dobře ví, jak tajemnou historii celá lokalita má.

„Ono vlastně ani není úplně jasné, jak zámek získal svůj název. Jedna z teorií říká, že pochází ze 14. století a souvisí se zdejšími lipovými lesy, z nichž se vyráběly louče,“ říká Zákoutský.

Jiná verze pak praví, že název má souvislost až s třicetiletou válkou (1618–1648). Snad podle toho, že se zde scházeli a loučili s domovem a vlastí pobělohorští uprchlíci. „Pravděpodobnější je spíše první varianta,“ říká Zákoutský.

Zámek vybudují na místě bývalé středověké tvrze mezi lety 1704 a 1713 tehdejší majitel panství KAREL ARNOŠT Z VALDŠTEJNA (1661–1713) a architekt František Maxmilián Kaňka (1674–1766). Zámek v té době vlastnili Valdštejnové.

A právě z doby jejich působení na zámku pochází první děsivý příběh. O co konkrétně jde?

LEGENDA O ZLÉM SPRÁVCI

Vstupujeme společně s kastelánem do zámku a necháme se jím odvést do jedné z jeho mnoha chodeb. Podle kastelána žil za hraběte Valdštejna na Loučeni správce RUPRECHT HALAMA, který nebyl mezi poddanými právě oblíbený. Mělo jít o velice zlého a lakomého muže.

Podle legendy si pro něj proto jedné noci přišel pekelný pes. Oči zákeřného monstra údajně ve tmě zářily jako dva zlaťáky, a proto prý správce nenapadlo nic lepšího než po nich sáhnout. A v tu chvíli ho měl pekelný pes zardousit.

K celé události údajně došlo právě v chodbě, ve které stojíme. „Příběh je sice jen legendou, ale faktem je, že nikdo neví, na co správce Halama vlastně zemřel. Pravděpodobně dostal infarkt, snad se opravdu něčeho lekl.

Místo okolo něj bylo navíc podle dochovaných pramenů ohořelé,“ vysvětluje Zákoutský. Znepokojeně se rozhlížíme kolem. Za jakých okolností přišel Ruprecht Halama o život?

PARANORMÁLNÍ JEVY

V chodbě, kde v minulosti za záhadných okolností zemřel zámecký správce, se ještě chvíli zdržíme. Vytahujeme zařízení zvané gaussmetr, které má měřit elektromagnetické pole nacházející se kolem všech elektrických přístrojů.

Pokud se prý ale pole podaří zaznamenat i v prostorech, kde se žádné takové zařízení nenachází, jde údajně o důkaz přítomnosti zvláštních energií. Citlivá ručička gaussmetru se v zámecké chodbě ani na chvíli nezastaví.

Děje se zde cosi paranormálního? Výchylky by podle některých názorů mohly být způsobeny také elektrickými přístroji, které se možná nacházejí v našem blízkém okolí. Způsobují tedy právě ony prudké pohyby ručičky gaussmetru? Nebo se v chodbě děje něco mnohem tajuplnějšího?

CELÁ ŘADA SEANCÍ

Opouštíme zámeckou chodbu a vydáme se směrem k tzv. čínskému salonku. Právě v něm mělo v minulosti docházet k vyvolávání duchů. Na konci 18. století se totiž vlastnictví Loučeně přesunulo z rodu Valdštejnů na rod Fürstenberků.

A o několik let později pak na rod ThurnTaxisů. Právě kněžna MARIE THURNTAXIS (1855–1934) byla proslulá svou zálibou ve spiritismu. Vyvolávat duchy se měla naučit během svatební cesty po Americe. V té době se tam této činnosti věnoval kdekdo.

Byla to nesmírně populární činnost. Záznamy z pamětí kněžny Marie pak svědčí o tom, že ke spiritistickým seancím docházelo právě v čínském salonku. Seancí se prý účastnila kněžna, její syn ALEXANDER, který působil jako médium, a několik dalších lidí. Zanechala zde tato činnost nějakou energetickou stopu?

NESTABILNÍ MÍSTO

Při vstupu do čínského salonku nás zamrazí. Místnost totiž na první pohled působí nesmírně znepokojivým dojmem. „Cítil jsem intenzivní mrazení v zádech. Nešlo vůbec o nic příjemného. Neodkážu to vysvětlit.

Vím jen, že mrazení v zádech lidé často cítí, když je pozoruje duch. Možná tomu takto bylo i v tomto případě,“ říká fotograf a amatérský badatel PETR KOUTSKÝ, který na zámku celou dobu pořizuje snímky.

Přiblížíme se k velkému dřevěnému stolu, který stojí uprostřed salonku, a opět spustíme gaussmetr. Znovu se snažíme změřit elektromagnetické pole.

A stejně jako v případě zámecké chodby i zde ručička přístroje z nevysvětlitelných příčin skáče ze strany na stranu. „Když jsem spatřil pohyby ručičky gaussmetru, udělalo se mi ještě hůř.

Ta místnost byla skutečně energeticky velice nestabilní a mně z toho nebylo dobře. Když jsme salonek opustili, hned se mi udělalo lépe,“ vzpomíná Koutský.

DOSUD NENALEZENÉ CHODBY

V čínském salonku se nakonec příliš dlouho nezdržíme. Dopadají v něm na nás totiž samé nepříjemné pocity. Raději se společně s kastelánem vydáme na čerstvý vzduch. „Rozvoj zámku přerušila až druhá světová válka (1939–1945).

Tehdy jej ke svým účelům využívali nacisté. Na konci světového konfliktu jej pak vybrakovala sovětská armáda a místní obyvatelstvo,“ říká Zákoutský. Zámek poté převzalo ministerstvo dopravy a udělalo z něj rekreační a výukové středisko pro své zaměstnance.

Později stavba sloužila například jako železniční učiliště s internátem. V roce 2000 zámek odkoupila soukromá společnost a za několik let jej opět zpřístupnila veřejnosti.

Co se týče záhad, je nutné ještě zmínit zvěsti o dosud nenalezených chodbách pod zámkem, které prý vedou do různých lokalit kolem. „Někteří místní lidé vám jejich existenci odpřisáhnou,“ říká kastelán. On sám prý existenci dosud nenalezených chodeb nevylučuje.

„Ta záhada tady je. O tom nemůže být pochyb,“ dodává. Pomoc astrologů a numerologůNaše prohlídka se pomalu blíží ke konci, ale ještě nás čeká návštěva asi největší atrakce celého zámku.

A tím je 11 zdejších labyrintů a bludišť v zeleni historického anglického parku. „Labyrint a bludiště jsou dva naprosto odlišné termíny. Rozhodně je nelze zaměňovat. Labyrintem vede vždy jen jedna cesta ke středu a zpět.

V bludišti na dobrodruhy čekají různé slepé uličky a jiné záludnosti,“ uvádí Zákoutský. Podle něj mohou být labyrinty magické. Vytvářeli je už například Keltové nebo třeba obyvatelé starověké Indie.

V pohanských dobách prý měly na lidi v mnohém podobný vliv jako později vznikající náboženství. Zároveň se uvádí, že tyto zvláštní stavby mohou ovlivňovat proudění energie v živých bytostech.

Při tvorbě loučeňských bludišť a labyrintů, které všechny pocházejí z moderní doby, měli pomáhat různí astrologové, numerologové a další odborníci s cílem vybudovat je na energeticky velmi příhodných místech. Podařilo se to?

MAGICKÉ LABYRINTY

„Nevyčerpatelnou energii na rozdávání má především náš kamenný labyrint. Ten svým stylem odkazuje na labyrinty dávných Keltů,“ uvádí Zákoutský. Právě ten se rozhodneme prozkoumat jako první.

Za stavební materiál k jeho tvorbě prý posloužily labské valouny vyzdvižené při těžbě písku a výsledek je skutečně úchvatný. Procházíme se mezi balvany a náhle se cítíme klidně a odpočatě. Veškerý stres z předchozího průzkumu zámku z nás opadá.

„Před letní olympiádou 2012 v Londýně v tomto kamenném labyrintu dobíjela energii oštěpařka BARBORA ŠPOTÁKOVÁ (*1981). A byla z toho naprosto suverénní zlatá medaile,“ připomíná Zákoutský.

Znovu se s pomocí gaussmetru snažíme změřit elektromagnetické pole a opět sledujeme pohyb ručičky ze strany na stranu. Následně obejdeme i ostatní zámecké labyrinty a bludiště. U některých se ručička gaussmetru pohybuje, u jiných ale nikoli.

Zdá se, že některá místa jsou tedy energeticky nestabilní. Loučíme se s kastelánem a během cesty zpátky do redakce přemýšlíme, čím to může být…