Domů     Národní muzeum: Symbol národa bojuje s nedostatkem místa
Národní muzeum: Symbol národa bojuje s nedostatkem místa

Pohled vzhůru po Václavském náměstí najdeme na tisících fotografií, pohlednic i filmových záběrů. Monumentální budova Národního muzea shlíží na rušné prostranství pod sebou už více než sto třicet let a město si bez ní už dávno vůbec nedokážeme představit.

Národní muzeum jako instituci měli Češi daleko dřív než budovu, kterou pod tímto jménem známe a která je jedním ze symbolů Prahy.

Muzejní ústav zvaný Vlastenské muzeum v Čechách vznikl už 15. dubna 1818 především zásluhou sběratele umění hraběte Františka Josefa z Klebelsbergu a paleontologa Kašpara Marii ze Šternberka.

Své sbírky nové muzeum prozatím vystavovalo porůznu, třeba v minoritském klášteře sv. Jakuba na Starém Městě nebo později ve Šternberském paláci na Hradčanech, v němž dnes sídlí Národní galerie.

Všichni věděli, že pokud má muzeum plnit svou funkci beze zbytku, bude to chtít novou budovu.

Císař se své pocty nedočkal

S prvním návrhem přišel v roce 1840 František Palacký, mimo jiné první redaktor Časopisu vlastenského muzea. Jeho velkorysý projekt měl zahrnovat nejen muzejní budovu, ale také hudební konzervatoř či výtvarnou akademii.

V plánech se myslelo nejen na výstavní sály pro geologii, mineralogii, zoologii, botaniku, archeologii či numismatiku, ale i na knihovnu, archiv, prostory pro sbírky grafiky nebo na rozměrné lapidárium a nezbytné studovny a čítárny.

Celý projekt měl mělo počest mocnáře Františka I. Nést jméno Francisceum. Ze stavby ale nakonec sešlo a provizorní stav sbírek vydržel další dvě desetiletí.

Stavět se bude, ale kde?

Už tehdy, podobně jako dnes, bylo podmínkou obstarat pozemek, a to v centru Prahy, kde by veřejnosti dostupné muzeum mělo stát, nebylo snadné.

Ale naštěstí politik František Ladislav Rieger přesvědčil městskou radu, aby pro stavbu muzea věnovala výjimečně drahý a naprosto ideální pozemek o výměře 13 598 čtverečních metrů nad Václavským (tehdy Svatováclavským, původní název byl Koňský trh) náměstím, kde se právě bourala historická Koňská brána.

Ještě pěkných pár let ale trvalo, než mohla být vyhlášena architektonická soutěž. V konkurenci 26 dalších návrhů renomovaných kolegů ji vyhrál architekt Josef Schulz, a to především proto, že porotu nadchla jeho představa ústředního monumentálního panteonu. A 20. července 1885 se dělníci pustili do práce.

Kde sehnat vitríny a kam postavit koně?

Pražané se do hotové budovy poprvé mohli podívat v květnu 1891, ale celých dalších deset let ještě docházeli do budovy nejvýznamnější čeští výtvarníci, aby dokončili uměleckou výzdobu.

Dveře si tu podávali sochaři Bohuslav Schnirch nebo Antonín Wagner s malíři Vojtěchem Hynaisem, Václavem Brožíkem nebo Juliem Mařákem.

Současně se trochu táhlo vybavování interiéru vitrínami, jejichž výroba vůbec nebyla tak jednoduchá, jak si všichni představovali. Také bylo třeba rozsoudit spor, kde má vlastně stát budoucí monumentální jezdecká socha sv. Václava.

Kdyby byl zvítězil názor architekta Schulze, dávali bychom si dnes sraz „pod koněm“ přímo na rampě před muzejní budovou. Budova muzea byla obrovská, ale postupně se začalo ukazovat, že kolekce sbírek je ještě větší.

Před 1. světovou válkou se nestačila realizovat přístavba, neuskutečnila se ani stavba další budovy v Troji. A po druhé světové válce mělo muzeum zcela jiné starosti.

Muselo se postarat o nalezení a navrácení zkonfiskovaných bronzových soch, které naštěstí Němci nestačili roztavit, 7. května 1945 navíc muzeum zasáhla letecká puma, která značně zdevastovala stavbu i sbírky.

Všední život muzeum rušit nemá

Sotva se muzeum z války trochu otřepalo, už se zase začal řešit nedostatek místa. Trochu pomohly půdní vestavby, ale bylo to jen částečné řešení.

O trochu prostoru se postaral komunistický ministr kultury Zdeněk Nejedlý, když nařídil odstranit sochy prvorepublikových osobností Riegra, Masaryka či Beneše.

A to ještě čekalo muzeum další obtížné období v roce 1968. Historické průčelí bylo poškozeno střelbou při začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, a projektily pronikly i dovnitř, takže cenné sochy či reliéfy musely v následujících letech projít nákladnou opravou stejně jako celá fasáda.

Pro muzeum jako centrum společenského života se pak v roce 1978 stalo doslova tragédií zprovoznění magistrály, která sevřela budovu jako do kleští a zkomplikovala přístup návštěvníkům.

Nepodařilo se tak naplnit zadání zemského sněmu z roku 1864, které požadovalo, aby budova stála na místě, které by „od středu města nebylo příliš vzdálené, avšak přece tiché, ze všech stran svobodné a přístupné, jehož čistota a klidnost proudem života všedního příliš rušena býti nemá“.

Tunelem do jiné architektonické dimenze

S magistrálou zřejmě hned tak někdo nic neudělá, ale Národní muzeum dnes prožívá renesanci. V letech 2011 až 2019 prodělalo zásadní rekonstrukci, která mimo jiné zahrnovala zastřešení nádvoří, zpřístupnění vyhlídkové kopule nebo pozlacení střechy.

Ale především se Národní muzeum konečně dočkalo dlouho vytouženého rozšíření o další prostory.

V roce 2009 totiž získalo vedlejší objekt bývalého Federálního shromáždění, který tak s historickou budovou tvoří ojedinělý architektonický komplex, propojený podzemním tunelem.

Dinosaurus zrozený z jediné kosti

Národní muzeum své obsáhlé sbírky představuje hned v několika stálých expozicích. Čtyři výstavní sály zaujímá Okno do pravěku, shromažďující exponáty od prvohor po čtvrtohory. Zahrnuje jich dva tisíce, z nichž některé jsou i stovky milionů let staré.

Je tu jedna z největších světových sbírek trilobitů či dochovaná kostra srstnatého nosorožce.

Jedním z největších taháků je model jediného dinosaura, nalezeného na českém území nedaleko Kutné Hory, který v roce 2003 dostal na počest slavného českého paleontologa Josefa Augusty a výtvarníka Zdeňka Buriana jméno Burianosaurus augustuai.

Dinosaurus u nás žil před 94 miliony let, paleontologové nalezli jeho stehenní kost a z ní dokázali vytvořit model ukazující, jak pravděpodobně vypadal.

Národní muzeum od sklepa po půdu

Přírodovědecká expozice nese název Zázraky evoluce a její pýchou je slavná kostra plejtváka myšoka, dlouhá 22,5 metru.

Milovníci historie budou ale určitě vděční i za expozici Dějiny, která mapuje události v českých zemích od 8. století do 1. světové války. A určitě nezaškodí strávit nějaký čas třeba v Sálu minerálů s více než čtyřmi tisícovkami exponátů.

Tuto nejstarší kolekci muzeum rozšiřuje už 200 let a stále si ji můžeme prohlédnout v původních, takzvaných Schulzových vitrínách, pojmenovaných po architektovi historické budovy.

A pokud vás vyprávění o Národním muzeu zaujalo, není to nic proti tomu, co vše se dozvíte na výstavě s názvem Muzeum od sklepa po půdu, která je otevřena až do konce příštího roku a představuje muzejní život od počátku do současnosti.

Dozvíme se tedy podrobnosti nejen o jeho zakladatelích, ale i o způsobech získávání a uchovávání sbírek na základě dobových vědeckých poznatků.

Nebudou se tu nudit ani děti, tím spíš, že je pro ně připravena speciální pátrací hra se zajímavými úkoly, které je provedou celou budovou. Určitě bude stát za to se k nim přidat.

Nová budova muzea: burza, parlament i rádio

Nová budova Národního muzea bývala původně v roce 1937 postavena jako Peněžní burza, po roce 1948 se sem přesunulo Národní shromáždění.

Podobně jako Národnímu muzeu ani jemu zakrátko prostory nestačily, a tak byla v letech 1965–1966 vypsána architektonická soutěž na dostavbu budovy.

Zvítězil projekt, který původní objekt překlenul unikátní nástavbou, a Federální shromáždění tam zasedalo až do zániku Československa. Na nějakou dobu se tu pak usídlilo i rádio Svobodná Evropa.

Budova je od roku 2000 kulturní památkou a v roce 2004 byla v anketě časopis Architekt zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních 50 let.

Národní muzeum sem umístilo kolekci moderní české historie, sídlí tu i expozice zvaná Dětské muzeum a pořádají se tu i krátkodobé výstavy. Až do konce srpna si tu můžeme vychutnat přehlídku vítězných snímků soutěže Czech Press Photo.

Symbol národa s tváří sochaře

Pomník svatého Václava na horní části Václavského náměstí téměř ani nelze vyfotografovat jinak než s Národním muzeem v pozadí. Legendární sochař Josef Václav Myslbek na tomto díle pracoval více než třicet let.

Sochařskou soutěž na zhotovení sochy v roce 1894 sice nevyhrál, dělil se o druhé místo s neméně věhlasným kolegou Bohuslavem Schnirchem, ale protože první cenu nezískal nikdo, bylo na těch dvou, aby své návrhy rozpracovali.

Myslbekovo pojetí bojovně naladěného světce zvítězilo. Oficiální odhalení proběhlo v roce 1913, i když kompletní sousoší včetně všech doprovodných plastik bylo dokončeno až o 12 let později.

Traduje se, že pro ztvárnění obličeje svatého Václava Myslbek použil tvář svého sochařského kolegy Václava Antoše.

Foto: Shutterstock
Lokalita:
Související články
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z paměti těch, kteří jim naslouchají. Jsou to jména jako A
Zajímá vás, co všechno Tomáš a Jan Antonín Baťa ve Zlíně vybudovali? Vydejte se na prohlídku města s novým průvodcem PO STOPÁCH BAŤŮ, při které objevíte výjimečné kouzlo továrního areálu či obytných čtvrtí, ve kterých žili jejich zaměstnanci. Doporučujeme začít ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU (viz úvodní foto), kde sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy, jehož stálá expozice "Princip Baťa - Dnes fantazie, zí
Jen dvě stě metrů od brány kladrubského kláštera čeká architektonická zajímavost zcela jiného druhu a o celá staletí mladší. Muzeum československého opevnění Kladruby sestává ze dvou betonových bunkrů vybudovaných v roce 1938. První z nich se podařilo zrekonstruovat do původní podoby tak věrně, že se až zdá, že si posádka jen na chvilku odskočila. Uvnitř byla znovu nainstalována originální výd
Karlovy Vary, to není jen město lázní a léčivých pramenů, ale také porcelánu. Pojem karlovarský porcelán má váhu nejen v ČR, ale také v zahraničí. Abyste se dozvěděli něco více o bohaté tradici místních továren, můžete navštívit některou z výstav, třeba tu v Muzeu Karlových Varů nebo stálou expozici sbírek Střední uměleckoprůmyslové školy. Pokud vás uchvátí spíše křehká krása skla, můžete st
Pokud jste o Dačicích dosud neslyšeli, možná je to proto, že prostě nesladíte. Tak či tak toto město, které je kolébkou kostkového cukru, toho nabízí skutečně spoustu a může být skvělým cílem celodenního výletu. Návštěvníka zaujme v první řadě úctyhodná historie tohoto sídla ležícího v okrese Jindřichův Hradec. První zmínky o Dačicích pocházejí totiž už ze 12. století. Časem se město stalo význa
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Setrvalá žízeň je špatný signál
panidomu.cz
Setrvalá žízeň je špatný signál
Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém. Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz