Věděli jste, že se naše země může pochlubit více než stovkou větších i menších vodopádů? Jsou oblíbeným výletním cílem i v tomto období.

Krkonoše

Pančavský vodopád

Návštěva nejvyššího vodopádu nejen Krkonoš, ale celé České republiky nezklame v žádném ročním období. Na podzim má sice méně vody, prostředí, v němž se nachází, je však natolik úžasné, že tato drobná vada neškodí.

S výškou 148 metrů se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku 1 km jižně od Labské boudy. Zblízka je vidět pouze nejhořejší část vodopádu z vyhlídky na červeně značené Bucharově cestě.

Celý vodopád je dobře vidět ze dna Labského dolu, kudy prochází modře značená turistická trasa ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu. Pokud se po ní vydáte, spatříte cestou další tři  vodopády: Malý Labský, Pudlavský a Labský.

Svým charakterem se podobá Pančavský vodopád vodopádům v norských fjordech.

Jizerské hory

Černá Desná

Tyto nejvodnatější vodopády Jizerských hor se nacházejí na říčce Černá Desná. Kolem nich vede červeně značená turistická trasa z Tanvaldu k přehradě Souš. Vodopády leží v místech, kde řeka opouští náhorní pláně Jizerských hor a překonává jižní okraj pohoří.

Vznikají tu četné peřeje, kaskády a jeden výraznější vodopád, který má podobu 10 metrů široké skalní stěny a dosahuje výšky 7 metrů. Voda se na něm většinou dělí na dva proudy, z nichž vydatnější je u levého břehu, kde vede turistická stezka.

Vodopád na Černé Desné se velmi podobá mnohem známějšímu Mumlavskému vodopádu v Krkonoších.

Jeseníky

Borový a Rešovský

Jeden z nejhezčích jesenických vodopádů se ukrývá na jižních svazích Dlouhých strání, kam míří davy výletníků za prohlídkou přečerpávací elektrárny. Borovému vodopádu se však turistický ruch spíše vyhýbá.

Vede k němu slepá, 1,5 km dlouhá odbočka z modré turistické trasy procházející údolím Divoké Desné. Borový vodopád se nachází v hlubokém údolí, na jehož strmých svazích vystupují skaliska. Jedno z nich tvoří vodopád o výšce 14 metrů.

Přírodní prostředí v okolí patří ke krajinářsky nejpůsobivějším místům Hrubého Jeseníku, na podzim je vskutku překrásné. Také říčka Huntava, která pramení ve Stříbrných Horách u Horního Města, vyhloubila na horním toku skalnaté údolí s četnými kaskádami.

Tyto Rešovské vodopády jsou největšími v Nízkém Jeseníku. Chráněným přírodním výtvorem zde můžete projít přes dřevěné lávky a schody.

Krušné hory

Kýšovický a Helenčin

Nejmohutnější a nejvyšší vodopád těchto hor se ukrývá ve strmém údolního svahu Prunéřovského potoka jižně od vísky Kýšovice na Chomutovsku. Bezejmenný potůček, na němž vznikla 26 metrů vysoká kaskáda, padá přes tři skalní stupně do hlubiny údolí Prunéřovského potoka.

Horní část vodopádu tvoří příkře skloněná skála, po níž vodní proud stéká a vějířovitě se pak rozšiřuje. Výprava ke Kýšovickému vodopádu má jisté objevitelské kouzlo, protože k němu nevede značená cesta.

Bude to tedy pro vás příjemné dobrodružství. Pohodlněji je přístupný zdola, z hlavního údolí, kudy prochází modře značená turistická trasa. Rychlejší, avšak obtížnější cesta-necesta, vede shora od silnice z Kýšovic.

Pokud si troufáte na pohodlnější cestu, mezi vesničkami Svahová a Lesná nad Jirkovem najdete v krásné přírodě dobře přístupný vodopád na potoku Lužec, kterému se říká Helenčin.

Beskydy

Bučací potok a Satiny

Podzim je nejvhodnější dobou pro návštěvu nejkrásnějšího beskydského vodopádu. Vyvinul se na severním svahu hory Smrk s velmi příkrými svahy. Stezka k němu žádná nevede, pod ním však najdete lesní cestu, která vám poslouží jako vyhlídková terasa.

Poblíž prochází červeně značená cesta na vrchol Smrku. Průtok vody a tím pádem i estetické vlastnosti vodopádu podléhají značným výkyvům. V sušších obdobích se vodopádové kouzlo lokality sníží. Divokost jedinečného koryta Bučacího potoka dotvářejí staré porosty pralesovitého charakteru.

Pokladem Beskyd jsou ale také Satinské vodopády. Vede k nim hned několik možných cest. Lze jít po jednodušší oranžové nebo mnohem hezčí žluté medvědí stezce.