Menhir se nachází kousek od města Kladno, říká se mu pastýř, protože prý údajně zkameněl, který hledal své stádo. Vyzařuje pozitivní energii, která je k ochraně lidí, rostlin i zvířat. Údajně odpočítává konec světa.

Je zcela pochopitelné, že tento asi 3,5 metru vysoký kámen vyvolával v rovinatém okolí celou řadu otázek a pověstí.

Tou nejznámější je ta, že při každém zvonění zvonu na kostele v Klobukach postoupí o jedno obilné zrnko (někdy se uvádí jeden krok, čemuž se nechce věřit) směrem k této vsi a až dorazí do Klobuk, nastane konec světa.

Ale naši předci nás mají rádi a pojistili tuto cestu menhiru doplňkem, že když naopak zazní zvon z protější obce Kokovice, musí se Pastýř vrátit o stejný kousek cesty zpátky.

Je možné, že ke vzniku této pověsti přispěla i rezonance kamene při zvuku zvonu, vyvolávající pocit jakéhosi krátkého oživení.

Otázkou je, k jakým všem účelům vlastně menhiry sloužily. Jde o uměle vztyčené monolity, buď samostatné, nebo v určitých sestavách, které dávným předkům posloužily v místech, kde neměli přirozená přírodní místa pro uctívání svých bohů.

Vyhledávali tedy v terénu příznivé energetické body, na jejichž místě vztyčovali menhiry.

Ale i dodnes zůstává kolem menhirů řada nejasných okolností.

Například zda neměly menhiry vedle rituálních náležitostí také další vlastnosti, tak například ryze astronomické, vycházející z pozorování hvězd a slunce, nebo k propojování bioenergetických míst země a vesmíru ke svým obřadům, apod.

Ale i samotné vztyčování těchto menhirů vyvolává přirozeně řadu otázek a asi nebyla jednoduchou záležitostí. Vždyť zmiňovaný Pastýř z hnědého železitého pískovce o výšce kolem 3,5 metru, má podle odhadů hmotnost kolem 5 000 kg.

Možná, že další poznatky jak vědců, tak menhirových nadšenců, biotroniků apod. přinesou ještě nějaké nové podněty. Ale společně s nedalekým Panenským Týncem vytváří  nádherné mystické místo.