Dost možná jste zaslechli v rámci bájí o exotickém moravském východě zkazku, kterak Moraváci prakticky neustále popíjejí, ba co víc, nutí k tomu neustále všechny okolo, zejména pak návštěvníky regionu.

Již okřídlený vtip je, že Valach má promile v krvi až tehdy, když dva dny nic nepije. Také není pravidlem, a jen občas se na veselicích stane, že se praktikuje (zřejmě z nedostatečných zásob jednoho segmentu) vražedná kombinace, zvaná Valašský trojboj:

pivo / víno / slivovice. Všechny tyto povídačky mají asi stejně reálný základ jako pohádky, že v moravských krajích rostou na stromech klobásky a jitrnice nebo že někde teče v potoce slivovice. Je to přesně naopak.

Východní Morava po staletí pěstovala v rámci své opečovávané lidové kultury špičkové chutě nejen pokrmů, ale i nápojů. A dlužno tedy říct, že je má díky dlouhodobé snaze a používání místních dokonalých surovin naprosto vytříbené.

Čtyři regiony, každý jiný

Východní Moravu tvoří čtyři svébytné národopisné regiony. Slovácko, kroměřížská část Hané, Valašsko a Luhačovické Zálesí. Jsou to oblasti odlišné krajinou, lidovou kulturou, ale i naturelem obyvatel.

Za touto rozmanitostí musíme vidět geografickou pozici východní Moravy. Po staletí tudy vedly důležité obchodní stezky, vlivy různých kultur i národů jsou zde, zejména ve folkloru patrné dodnes.

Naprosto specifickou je potom kolonizace západního oblouku Karpat obyvatelstvem zvaným Valaši. Ti podle současných vědců nemají s obyvateli původního Valašska na území současného Rumunska genově příliš mnoho společného.

Spíše jde o slovanské obyvatelstvo – snad Rusíny, které rumunští Valaši při svém pohybu směrem na západ postupnou expanzí vytlačovali z jejich původních lokalit, aby je ale současně svým pasteveckým způsobem života na horských stráních dosti ovlivnili.

Je to patrné i na mnoha slovech, jež se v nářečí a místních názvech zachovala dodnes. Moravští Valaši si i po mnoha staletích zachovávají své zvláštnosti a svéráz.

Pálí se to, co tu roste

Jednotícím prvkem mezi nápojovou kulturou východní Moravy jsou ovocné destiláty, především slivovica, ale také hruškovica, meruňkovica a další.

Pálí se na celé Východní Moravě, ovšem za království slivovice (pálené z trnek – tedy švestek) se považuje Valašsko. Je to podle všeho tím, že bohatější Slovácko si již po staletí užívá vlastních vín, a také Haná měla díky úrodné půdě přece jen širší výběr.

Vzpomeňme například na kořalku, zvanou režná! Do té je potřeba například i anýz, který jakožto středomořská bylina roste jen v teplejších oblastech, což je na Valachoch vylúčené. Také do piva je jaksi krom ječmene nutný chmel, jemuž se v horách nedaří.

Rudolf Jelínek je stále pojem

Valašsko se stalo světovou velmocí v produkci slivovice a dalších ovocných destilátů zejména poté, co ve Vizovicích, rozmilém městečku mezi Zlínem a Vsetínem, založili na konci 19. století továrnu na výrobu pálenky bratři Jelínkovi.

Uznejte, že Rudolf Jelínek je veliký pojem až do dnešních dnů.

Produkty této společnosti si již v první polovině 20. století udělaly tak silné renomé, že továrna i značka poté přečkaly tragický konec židovských průmyslníků Jelínků v koncentračních táborech i další čtyřicetileté panování soudruhů.

V současné době zájemcům a turistům nic nebrání v tom, aby výrobní provoz světového producenta ovocných pálenek viděli na vlastní oči, a to včetně takových nuancí, jako je výroba košer slivovice.

Domácí výroba je stále živá

Ovšem bylo by naivní myslet si, že na Moravě se ovocné destiláty vyrábějí jen u Jelínků nebo v dalších tradičních pálenicích a lihovarech.

Naprostou samozřejmostí ve venkovském prostředí Východní Moravy vždy bylo, že skoro každá chalupa měla vlastní aparatúru, tj. že si lidé zkrátka slivovici pálili doma sami. Pokrok nastal ve druhé polovině 20. století, kdy se začaly budovat tzv.

pěstitelské pálenice. Ty fungují dodnes, ovšem i domácí pálení „na černo“ v mnohdy mírně pochybných zařízeních pamatujících císaře pána je stále živé.

Muzeum domácích pálenic

Domácí výroba se opět dostává do módy, protože v dnešní době, kdy si fanda doma dokáže udělat pivo i víno, není problém na internetu zakoupit také destilační domácí palírnu. Novou, výkonnou a moderní.

Kdo by ovšem byl zvědav na klasickou domácí pálenici, nechť se vydá do slováckého městečka Vlčnov. To je proslulé zejména jízdou králů, starodávným obřadem zapsaným na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Vlčnovské Muzeum domácích pálenic vás nadchne!

Butélka s vínem nemůže scházet

A jestliže jsme se objevili ve Vlčnově, jsme již na Slovácku, a tedy ve vinném kraji! Víno patří ke Slovácku neodmyslitelně. Důkazem jsou nejen mnohé lidové písně, ale například i tvorba světově oceňovaného malíře slováckého venkova Joži Uprky.

Jeho obrazy si můžete prohlédnout v Galerii Joži Uprky v samém centru slovácké metropole – Uherského Hradiště. Uvidíte sami, jak často se v rukou šohajů vyskytuje džbánek s vínem! Anebo se běžte někdy podívat na hody do slovácké obce.

Budete ohromeni krásou krojů, tanců a zpěvu. Ale všimnete si také, že v rukou každého krojovaného muže je butélka s vínem. 

Poznejte všechny slavnosti vína

Slovácká vinařská podoblast je největší podoblastí vinařské oblasti Morava. K východní Moravě přitom patří severní slovácká část – okres Uherské Hradiště. Významnými polohami zde jsou Boršice a Buchlovice s okolím.

Daří se zde Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu moravskému a odrůdě Müller Thurgau. Víno je neodmyslitelnou součástí řady krásných akcí, někdy je rovnou v hlavní roli.

Za všechny jmenujme Slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti nebo Na kole vinohrady Uherskohradišťska.

Dovolená ve vinařském kraji

Východomoravská centrála cestovního ruchu má ve spolupráci s místní akční slováckou destinační oblastí za cíl v roce 2023 ještě intenzivněji pracovat s tematikou vinařské turistiky.

Umístění zdejší vinařské oblasti, vinic a vinných sklepů v srdci rozmanitého regionu poskytuje mnohé možnosti k zahrnutí vinařské turistiky, tohoto po čertech chutného a voňavého programu, do několikadenní rodinné dovolené. Všichni budou spokojeni!

Na kole i na hausbótu

Atrakcí, krás a zážitků pro rodinu i děti je v okolí nepřeberně! Východomoravské Slovácko je kolébkou naší kultury, právě zde působili svatí Cyril a Metoděj – apoštolové Slovanů. Své centrum zde měla Velká Morava.

Právě tyto památky a duchovní odkaz na vás zde čekají. Stejně jako například unikátní vodní cesta Baťův kanál. Léto strávené na hausbótu s odpoledními projížďkami na kole po okolí (zakončenými pochopitelně ve sklípku) bude zajisté patřit k nejvydařenějším.

Ochutnáte zde vína z tradičních i moderních vinařství, jakož třeba i vína organická či bio vína.

Východní Morava se vyzná i v pivu

Ani pivu nezůstává východní Morava nic dlužna, a tento, také již mnohosetletý nápoj se zde těší značné oblibě.

Vedle tradičních velkých pivovarů vyrábějících vesměs spodně kvašené pivo ležákového typu zde v posledních dvaceti letech zaznamenal boom rozvoj místních lokálních pivovarů.

Zcela cíleně se na tyto produkty zaměřila řada prodejen v regionu, ale rovněž i vybraná restaurační zařízení. Například legendární zlínský hudební a divadelní klub Zelenáčova šopa.

Za běžného provozu se opírá o místní, již etablovanou značku vyrábějící pivo originální chuti. Avšak dvakrát ročně pořádá oblíbené pivní košty s mnoha zastoupenými malými pivovary zblízka i zdaleka.

Dobroty vyráběné s láskou

Východní Morava je pyšná na svou lidovou kulturu. Opečovává ji a čerpá z ní stále. Její součástí jsou tradiční nápoje stejně jako písně, architektura nebo kroje.

Čtyři národopisné oblasti východní Moravy jsou sice skutečně velmi odlišné, jedno však mají společné – dobroty vyrábějí fortelně a s láskou! Přijeďte ochutnat.