I těm nejotrlejším návštěvníkům se mezi zdejšími starými zdmi tají hrůzou dech. V oprýskaných kulisách je nesmazatelným písmem vepsána bolest a utrpení nespočtu vězňů, kteří tu byli nuceni trávit svůj život.

Řada z nich ho raději ukončila sebevraždou.

Milovníci dobrodružství a nevšedních zážitků si v prostorách bývalé věznice Karosta Prison v lotyšském městě Liepāja skutečně přijdou na své. Od počátku její existence jsou v ní devastovány lidské osudy a potlačována svobodná vůle zajatců.

Během několika staletích, tak, jak se měnil politický systém a jeho vládci, projdou jejími branami revolucionáři, praporčíci a námořníci carské armády, dezertéři německého wehrmachtu, nepřátelé Stalinova lidu, vojáci lotyšské a sovětské armády a další nepohodlní.

Přesně jako tenkrát…

Dnes je z věznice turistická atrakce. Ovšem ne jen tak ledajaká. Návštěvníci nemusí jen nečinně přihlížet. Za v přepočtu asi 400 Kč se mohou vrátit v čase a stát se aktivními účastníky hrůz minulých dob.

Na vlastní kůži si mohou zkusit to, co zažívali jejich předchůdci v pruhovaných mundúrech. A rozhodně nejde o žádné naoko hrané divadlo, ale tvrdou realitu. S účastníky je nakládáno jako se skutečnými vězni.

Čeká na ně prostá cela s nepohodlnými dřevěnými postelemi a starými matracemi a spánek za neustálého dozoru bachařů. Personál se k nim chová stejně hrubě jako dozorci k tehdejším vězňům – musejí běhat, pochodovat, stát s rukama za hlavou přitisknutí ke stěně tmavé cely, běhat s těžkými dřevěnými pryčnami na spaní po chodbě tam a zpátky atd.

Pokud se někdo pokusí příkazům vzepřít, neplní je tak, jak má, směje se nebo nemá třeba jen pořádně zapnuté knoflíčky na košili, je potrestán dřepy nebo kliky. Při neustálém ponižování a cepování nakonec přejde humor i toho největšího smíška.

Každoročně si tenhle nevšední vězeňský zážitek dopřeje 30 procent ze zhruba 20 000 návštěvníků areálu.