Osmý div světa. Stála naproti Tádž Mahalu jeho černá kopie?
Osmý div světa. Stála naproti Tádž Mahalu jeho černá kopie?

„Na tyhle oči jsem to viděl. Na druhé straně řeky nechal Šáhdžahán vybudovat další hrobku. Ač černou jako uhel, jinak k nerozeznání od té původní, vypráví Tavernier o své cestě do Indie. Jeho posluchači na francouzském dvoře mu doslova visí na rtech. Jak to, že jím popisovaná stavba naproti slavnému Tádž Mahalu tedy nestojí?

Jako jeden z prvních Evropanů navštíví a procestuje Indii francouzský obchodník JeanBaptiste Tavernier (1605–1689), který se do dějin zapíše jako veleschopný překupník s diamanty. Jen na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715), jenž se později stane jeho mecenášem, jich prodá stovky. Je to navíc právě Tavernier, kdo po Evropě rozšíří legendu, podle níž měl mughalský mogul Šáhdžahán (1592–1666), tvůrce slavného sněžně bílého Tádž Mahalu, postavit naproti němu úplně stejnou hrobku, ovšem černé barvy.

Je na pověsti něco pravdy? Po budově totiž není v okolí Tádž Mahalu ani památky. Skutečně vznikla, nebo šlo jen o Šáhdžahánův vysněný, ale nikdy nerealizovaný, záměr?

Cestovatel a obchodník Tavernier pocházel z kartografické rodiny.

Uchvácen exotikou

Už jako mladý netouží Tavernier po ničem jiném, než cestovat a poznávat cizí kraje. A protože je nebývale znalý v jazycích a má vrozenou schopnost navazovat přátelské vztahy téměř s kýmkoliv, má dveře do světa otevřené.

Nejdříve procestuje několikrát Evropu. Jeho dobrodružné srdce však volá po větší exotice a po ještě silnějších zážitcích. Roku 1638 se proto vydává na svou první výpravu do Indie. A zemi si na první pohled zamiluje.

„Dokonce i v té nejmenší vesničce se dá obstarat rýže, mouka, máslo, mléko… cukr a bonbóny,“ popisuje hojnost exotické země.

Mogul Šáhdžahán a milovaná manželka Mumtáz Mahal (v překladu: Perla paláce)

Nejvzácnější drahokam

Ale nejde jen o bohatost potravin. Co skutečně Tavernierovi vyrazí dech je návštěva diamantových dolů poblíž města Agry, asi 170 km jižně od Nového Dillí. „Dovolte mi, abych vyjádřil svůj obdiv k vašemu bohatství, Vaše císařské Veličenstvo,“ praví s úklonem Tavernier, když je uveden do paláce mogula Šáhdžahána.

Oba muži si okamžitě padnou do oka a notují si i v oblibě drahých kamenů. Francouzský cestovatel zde naváže i hospodářské konexe a čile s drahokamy obchoduje. „Jak jste ho proboha získal?“ ptá se král Ludvík na původ krásného modrého diamantu.

Tavernier se jen ušklíbne a francouzskému vladaři ho s pěkným ziskem prodá. „Nikdy nevysvětlil, jak se k němu dostal,“ píše publicista Robert J. Girod. Drahokam, dnes známý jako Diamant Naděje, patří k nejvzácnějším nerostům na planetě a jeho hodnota se odhaduje na čtvrt milionu dolarů!

Krásný diamant Naděje byl součástí francouzských korunovačních klenotů.

Kniha způsobí senzaci

Naposledy Indii navštíví v roce 1665. Po návratu do vlasti se 61letý Tavernier ožení s dcerou perského klenotníka, s níž pak žije na svém panství v Savojsku. Své zážitky z cest sepíše do knihy s názvem Šest cest Jeana-Baptista Taverniera a způsobí s ní hotový poprask.

Píše v ní totiž například o monumentální černé hrobce, jíž si pro sebe nechal Šáhdžahán zbudovat na druhé straně řeky Jamuny – přímo naproti Tádž Mahalu. Stavbu však z důvodu rebélie svého syna nedokončil.

Tomu nahrává i fakt, že mogul je po své smrti pohřben do bílého Tádže ke své ženě, kde měla původně spočívat sama.

Láska až za hrob. Tádž Mahal je monumentálním pomníkem zesnulé ženě.

Odraz v jezeře?

Příběh o druhém Tádž Mahalu okamžitě vzbudí zvědavost v bezpočtu badatelů, kteří se dodnes pokouší existenci neexistující stavby z černého mramoru vysvětlit. Mnozí brzy dojdou k názoru, že se jedná o pouhý mýtus.

Nedávná pátrání však naznačují, že by se pověst mohla zakládat na pravdě. Nedaleko slavné hrobky totiž nechal Šáhdžahán ještě za života vybudovat nádhernou zahradu s hlubokým jezerem, v němž se odrážela celá silueta Tádž Mahalu.

Vzhledem k jejímu potemnělému odrazu se jí začalo říkat černý Tádž. Zahrada však byla relativně záhy zničena a zpustošena a zůstaly tak po ní jen legendy o černé stavbě, kterou zde bylo možné kdysi spatřit…

Komentáře

Mohlo by Vás zajímat

Co se skrývá v nitru čínských pyramid?

Co se skrývá v nitru čínských pyramid?

Numerologie Karlova mostu

Numerologie Karlova mostu

Byl Český ráj posvátným místem Keltů?

Byl Český ráj posvátným místem Keltů?

Ukrývá pyramida v Chichén Itzá tunel do podsvětí?

Ukrývá pyramida v Chichén Itzá tunel do podsvětí?

Oživlá hraběnka z Hlučína

Oživlá hraběnka z Hlučína

Duchové na Helfštýně?

Duchové na Helfštýně?

Nenechte si ujít další zajímavé články

Branišovský les: Svědectví o levitujícím muži
enigmaplus.cz

Branišovský les: Svědectví o...

Branišovský les – místo na...
Jací superlidé opravdu existují?
epochaplus.cz

Jací superlidé opravdu...

Existuje šance 1/100 000 000, že máte...
Otec balonového létání se v Praze málem zřítil
epochaplus.cz

Otec balonového létání se v...

„Hurá!“ volají Pražané a rukama nadšeně mávají na...
Pelmeně s kysaným zelím
nasehvezdy.cz

Pelmeně s kysaným zelím

Ruská klasika, kterou s naším receptem...
Pacienty po covidu chtějí sledovat plicní lékaři
21stoleti.cz

Pacienty po covidu chtějí...

Měl by člověk, který prodělal koronavirovou...
Jakými dědičnými chorobami můžeme trpět?
epochalnisvet.cz

Jakými dědičnými chorobami...

Existují onemocnění, za které jsme zodpovědní my...
Zvíkovská věž Markomanka: Místo s tajemnou pověstí
enigmaplus.cz

Zvíkovská věž Markomanka:...

V Jihočeském kraji ležící hrad Zvíkov je krásnou...
Josef Kemr – Děda Komárek a jeho vrtochy
nasehvezdy.cz

Josef Kemr – Děda...

Byl to člověk velmi složitý a hluboce věřící....
Jak si plave robodelfín?
21stoleti.cz

Jak si plave robodelfín?

Plavání s živými delfíny již dnes není nic...