V blízkosti Slaného v okrese Kladno byly objeveny pozůstatky pravěkého rondelu, jehož poloha umožňuje sledovat fascinující astronomické divadlo. Dnes už tu jeho základy patrné nejsou, sledování východu slunce je však dosud velkolepé.
U dnešní obce Byseň u Slaného jsou při hluboké orbě v roce 1952 objeveny pozůstatky neolitické osady. Traktoristé rozpoznají, že nejde o něco běžného a přivolají archeologa Antonína Knora (1908–1971) ze 17 km vzdálené obce Stehelčeves.
Ten tu odkrývá sídliště z pozdní doby bronzové-knovízské, zakresluje příkopy, hroby, zásobní jámy a silnici na přilehlou ves Lotouš i stožár vysokonapěťového vedení. Později je tak snadné určit polohu a podobu rondelu.
Dále jsou zde nalezeny střepy vypíchané keramiky a střep kulovité amfory. Místo začne mít rázem neobyčejný charakter a při zjišťování dalších souvislostí se ukáže, že je také velice magické.
Astronomické divadlo
Tajemný rondel u Bysně vzniká v 5. tisíciletí př. n. l., přičemž si téměř dokonale pohrává s místním terénem. Dnes již na místě není vůbec patrný, ale jeho archeology zrekonstruovaná podoba dává tušit, že někdejší stavitelé odvedli precizní práci.
Budete-li z jeho středu pozorovat východ Slunce, uvidíte jej o letním slunovratu stoupat nad obzor v zákrytu s Řípem a bližším kopcem Řípec. V lunární měsíc před slunovratem a lunární měsíc po slunovratu jej uvidíte vycházet v sedle Bezdězu.
Co má ale toto astronomické divadlo znamenat? Jde o jakýsi pokus správně určovat roční dobu?
Tajemství rondelů
Rondely, tedy obrovské pravěké stavby kruhového půdorysu, vznikají na různých místech Evropy už před 10 000 lety. Jednalo se vlastně o kruhové příkopy, které byly dva až pět metrů hluboké, 1 až 10 metrů široké a v průměru měly od 35 do 150 metrů.
Jejich účel se různí. Zatímco některé sloužily čistě jako vojenská opevnění, jiné byly zbudovány jako místo pro provozování her, divadelních představení, setkávání lidí za účelem práce či obchodu.
A některé rondely měly vyloženě nábožensko-rituální význam, šlo o posvátné území či mystické místo, které sloužilo k uctívání božstev nebo k pozorování různých astronomických či meteorologických jevů.
Ostatně pečlivé umístění boseňského rondelu ukazuje na vynikající strategii jeho stavitelů. Ale jaký byl jejich záměr? Na to možná někdy odpoví výrazně mladší rondel u Troskovic v Libereckém kraji.
Ohromný kalendář?
Rondel u Troskovic vzniká v období kolem 1700 př. n. l. a na vnitřní straně jeho hrazení je řada periodicky rozmístěných kůlů. Archeologové se domnívají, že by mohlo jít o kalendář.
Pokud by se domněnka potvrdila, byl by to první objev tohoto druhu ve střední Evropě. Přesnost těchto staveb pak nutí k zamyšlení. Kolik toho lidé v neolitu věděli o Zemi a vesmíru?
Hlavním zdrojem obživy tehdy bylo zemědělství, ve střední Evropě se pěstovaly obiloviny a luštěniny a chovala se tu zvířata. Vyráběly se zejména keramické nádoby, nosily se jednoduché oděvy a stavěly se i první stavby.
Znalosti o naší planetě a vesmíru tak neměly být příliš velké. Jak se však ukazuje, zdánlivě jednoduchá opevnění mohla vycházet ze znalostí, které bychom u tehdejších lidí rozhodně nečekali.
Menhiry u Slaného
Asi 5 km od Bysně se nachází obec Slaný, jehož okolí je střediskem výskytu menhirů. Dinasový křemenec, který je považovaný za povalený menhir, se nachází pod vrcholem Slánské hory. Další jsou u obce Ledce, Jemníky či v Kamenném Mostě.
